Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

(1) Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě.

(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.

(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48).

48) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.“.

58. V § 27 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámek pod čarou č. 49 a 19 zní:

„(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19).

49) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9.

59. V § 27 odst. 3 a v § 31 odst. 2 se slova „§ 14 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 15 odst. 3“.

60. V § 27 se v odstavcích 5 a 6 slovo „zaměstnanec“ zrušuje a ve větě druhé se za slova „krizového řízení“ vkládají slova „nebo jím pověřený pracovník“.

61. V § 28 odst. 1 se za slovo „Vláda,“ vkládají slova „ministerstva a jiné ústřední“ a slova „ostatní orgány s územní působností“ se nahrazují slovy „územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností“.

62. V § 28 odstavec 2 zní:

„(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé.“.

63. V § 28 odst. 4 písm. a) se slova „určené podle § 15 odst. 4 písm. a)“ nahrazují slovy „s rozšířenou působností“.

64. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slova „plánu krizové připravenosti“ vkládají slova „a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury“.

65. V části první nadpis hlavy V zní: „PRÁVA A POVINNOSTI OSOB“.

66. V § 29 odst. 2 se slova „správní úřad“ nahrazují slovy „zpracovatel krizového plánu“, za slova „je tato povinna“ se vkládají slova „na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení“ a slova „Správní úřady, územní správní úřady“ se nahrazují slovy „Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností“.

67. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury.“.

68. V § 29 odst. 4 se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta“.

69. V § 29 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 50 znějí:

„(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50).

(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.

50) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb.“.

70. Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 51 znějí:

Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen

a) vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)],

b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází,

c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.

(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.

(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu.

(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury.

(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi.

51) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

71. V § 30 se slova „Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání“ nahrazují slovy „Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání“.

72. V § 31 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),“.

73. V § 31 odst. 5 se slova „zejména osobní údaje fyzické osoby“ nahrazují slovy „jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště“.

74. V § 31 odstavec 6 zní:

„(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.“.

75. V § 32 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury.“.

76. V části první nadpis hlavy VI zní: „KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A NÁHRADA“.

77. V § 33 odst. 1 se slova „Správní úřad, orgány krajů a ostatní orgány s územní působností a orgány obcí, které se podílejí na krizovém řízení,“ nahrazují slovy „Orgány krizového řízení“.

78. V § 33 odstavec 2 zní:

„(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, u obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.“.

79. V § 33 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu.

(4) V zařízeních zpravodajských služeb a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.“.

80. § 34 včetně nadpisu zní:

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle

a) § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), nebo

b) § 31 odst. 3 písm. d) nebo e).

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6

a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo

b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč.“.

81. Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 52 znějí:

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace

a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo

b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že

a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, nebo

b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3.

(3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 30.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do 3 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje s výjimkou správních deliktů podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby52) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

52) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

82. V § 36 odst. 1 se slova „§ 39 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 39 odst. 4“.

83. § 38 včetně nadpisu zní:

Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.“.

84. V § 39 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 33 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

85. Za § 39a se vkládají nové § 39b až 39f, které včetně poznámek pod čarou č. 53 a 54 znějí:

(1) Správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.

(2) Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.

Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.

(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.

(2) V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu.

(3) Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení.

(4) Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje.

(5) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(6) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem.

(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně.

(2) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(3) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem.

(4) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4.

Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů.

53) § 98 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 298/2008 Sb.

54) § 93 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 298/2008 Sb.“.

86. V § 40 odst. 1 se slova „§ 28 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4“.

87. V § 40 odst. 2 a 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

Čl. II

1. Hasičské záchranné sbory krajů zpracují krizové plány obcí s rozšířenou působností do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zahrnutí právnické nebo podnikající fyzické osoby do krizového plánu účinného do dne nabytí účinnosti tohoto zákona není tímto zákonem dotčeno.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

v z. John v. r.