Úplné znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Provozovatel zařízení je povinen

a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,

b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,

c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,

d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,

e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu13).

(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.

(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,

a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení,

b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,

c) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,

d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů6), nebo

e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

(3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení.

(4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem.

(5) O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici.

(6) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak13a).

(1) Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38,

b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,

c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

(3) Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(4) Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů6), není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno.

(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15.

(2) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 8. Úřad zašle změnu integrovaného povolení Ministerstvu životního prostředí do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

Integrované povolení zaniká při

a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,

b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo

c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.

Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy11).

(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich množství nebo množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen „ohlašovaná látka“).

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena15). Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů16).

(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob ohlašování a způsob vedení integrovaného registru znečišťování, jakož i dalších evidencí v oblasti životního prostředí tak, aby byla zajištěna jednota informačního systému v oblasti životního prostředí.

(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů16).

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů17).

(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy11). Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky18).

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:

a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen „dokumenty Evropských společenství“) a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,

b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,

c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,

d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci

1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,

2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,

3. výsledků provedených kontrol,

e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.

(2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, inspekcí, krajskými úřady a agenturou.

(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo životního prostředí,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) Ministerstvo zdravotnictví,

e) krajské úřady,

f) inspekce,

g) krajské hygienické stanice19).

Ministerstvo životního prostředí

a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu,

d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,

e) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,

i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,

j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem a na žádost provozovatele zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,

k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

Ministerstvo zemědělství

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

Krajský úřad

a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,

b) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4,

d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,

e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům,

f) vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2,

g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením,

b) v rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37,

e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

Krajská hygienická stanice

a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví,

b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,

d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4.

Úřad nebo inspekce může provozovateli zařízení uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, jestliže nesplní povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) tím, že neumožní inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků anebo jiným obdobným způsobem neposkytne součinnost při přezkumu. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel registrované látky dopustí správního deliktu tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 22 nebo uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nesprávné údaje.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo d),

b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nebo

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s podmínkami integrovaného povolení.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené podle § 19 odst. 1 písm. a) opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c).

(5) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

c) do 7 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 4.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.

(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze od uložení pokuty upustit, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspekce. Správní delikty podle § 37 odst. 2 až 4 projednává v prvním stupni též krajský úřad nebo krajská hygienická stanice, přičemž příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a vymáhá celní úřad, příjem z pokut je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad, příjem z pokut je příjmem kraje.

zrušeny

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

Provozovatel zařízení, které

a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,

b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24),

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů6).

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(1) Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.

(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu24). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.

(3) Podstatná změna v provozu zařízení může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se obdobně podle odstavce 1.

(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu7), se integrovaným povolením nenahrazují.

(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů6), které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.

(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů6).

(5) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád25). Na postup podle § 6 a 11 se správní řád nevztahuje.

(6) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů20).

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3.

(2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.

(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).

* * *

Zákon č. 521/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 437/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (26. července 2004).

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (31. prosince 2004).

Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2006).

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.

1. Energetika

1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 M3.

1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.

1.3. Koksovací pece.

1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí.

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).

2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

2.3. Zařízení na zpracování železných kovů

a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,

b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,

c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně.

2.5. Zařízení

a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,

b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20t denně u všech ostatních kovů,

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m3.

3. Zpracování nerostů

3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně.

3.2. Zařízení na výrobu azbestu a produktů s obsahem azbestu.

3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

3.4. Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.

4. Chemický průmysl

U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se „výrobou“ rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů, podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6.

4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),

b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

h) základní plastické hmoty (syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy),

i) syntetické kaučuky,

j) barviva a pigmenty,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou:

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,

b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,

d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.

4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).

4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.

4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů.

4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.

5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.

5.3. Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.

5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

6. Ostatní průmyslové činnosti

6.1. Průmyslové závody na výrobu

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,

b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.

6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.

6.4.

a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,

b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv

- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,

- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).

6.5. Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.

6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než

a) 40 000 kusů drůbeže,

b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo

c) 750 kusů prasnic.

6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.

6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora uvedeného výčtu, pak se prahové hodnoty z těchto zařízení sčítají.

Příloha č. 2 k zákonu č. 76/2002 Sb.

1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.

2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.

3. Oxid uhelnatý.

4. Těkavé organické sloučeniny.

5. Kovy a jejich sloučeniny.

6. Prach.

7. Azbest (suspendované částice, vlákna).

8. Chlor a jeho sloučeniny.

9. Fluor a jeho sloučeniny.

10. Arzen a jeho sloučeniny.

11. Kyanidy.

12. Látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.

13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet.

2. Organické sloučeniny fosforu.

3. Organické sloučeniny cínu.

4. Látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.

5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arzen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi.

11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).

12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.).

Příloha č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Hlediska, k nimž úřad přihlíží při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti, jsou:

1. Použití nízkoodpadové technologie.

2. Použití látek méně nebezpečných.

3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu.

4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.

5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci.

6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.

7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.

8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.

9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost.

10. Požadavek prevence nebo omezení celkových odpadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.

11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.

12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.

1) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS ze dne 17. července 2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/EHS ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.

9) Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č. 353/1999 Sb.

10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.

11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.

13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 100/2001 Sb.

14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

13a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.

17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.

19) § 82 zákona č. 258/2000 Sb.

21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

20) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.