Zákon ČNR o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky Nejvyššího soudu.

Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky vrchního soudu.

Předseda krajského soudu vyřizuje

a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky a přísedícími krajského soudu,

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věcí, vyřizované předsedou okresního soudu,

c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,

d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci, ostatními pracovníky a přísedícími okresního soudu.

Orgán státní správy soudu je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě informován.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.

(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 25.

(1) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji přešetřovat.

Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti s profesní zájmovou organizací soudců, s níž projednávají zejména tyto otázky

a) návrhy nových zákonů, které se podstatně dotýkají rozsahu pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,

b) zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.

(1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze.

(2) Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze a městský soud v Brně.

Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona České národní rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu, zprostí funkce, nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce, nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu přísedící pracuje.

Stížnosti podané před účinností tohoto zákona projedná příslušný orgán státní správy soudu podle dosavadních právních předpisů.

Zrušují se:

1. zákon České národní rady č. 566/1990 Sb., o volbách soudců z lidu,

2. zákon České národní rady č. 98/1991 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České republice,

3. vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 56/1976 Sb., kterou se stanoví příslušnost obvodních soudů v dopravních trestních věcech,

4. § 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 125/1980 Sb., kterou se stanoví příslušnost obvodního soudu pro Prahu 6 pro trestní řízení konané podle čl. 10, 13, 14 a 15 Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, a povinnost hradit náklady tohoto řízení československými občany

Tento zákon nabývá účinnosti s výjimkou § 2 a 3 dnem 1. listopadu 1991. Ustanovení § 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

3) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb.

7) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

8) § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

9) § 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.

10) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

11) § 37 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.

12) § 1 zákona č. 335/1991 Sb.

13) § 11 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 38 a násl. zákona č. 335/1991 Sb.

15) § 72 zákona č. 335/1991 Sb.

16) § 61 zákona č. 335/1991 Sb.

17) § 63 zákona č. 335/1991 Sb.

18) Zákon č. 36/1976 Sb., o znalcích a tlumočnících.

19) Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.

20) § 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.