§ 13 Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních – ÚZEMNÍ OBVODY DIAGNOSTICKÝCH ÚSTAVŮ

§ 13 ÚZEMNÍ OBVODY DIAGNOSTICKÝCH ÚSTAVŮ (1) Zařízení zřízené podle § 12 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální, v nezbytných případech za účasti tlumočníka. (2) V rámci diagnostických úkolů odborní zaměstnanci zařízení zjišťují úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte-cizince, dále míru jeho znalostí českého jazyka a jeho sociálně kulturní a sociálně právní úroveň. (3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů zřizovatel zajišťuje dětem-cizincům předškolní vzdělávání, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti-cizince. (4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte-cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě-cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi. (5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování a oblékání. ČÁST SEDMÁ