Stručně: Paragraf 21 zákona 44/1947 stanovuje konkrétní situace, kdy vdova nemá nárok na vdovskou penzi, a to v případě rozvodu z její nebo oboustranné viny, sňatku s poživatelem penze bez splnění dalších podmínek, nebo pokud úmyslně zavinila smrt manžela.
§ 21
Nárok na vdovskou pensi nemá vdova,
a) bylo-li manželství rozvedeno z její vlastní nebo z oboustranné viny,
b) uzavřela-li sňatek v době, kdy její manžel požíval pense, ledaže by v době úmrtí manželova uplynuly již dva roky ode dne vstupu v manželství nebo se z tohoto manželství narodilo dítě, nebo
c) bylo-li pravoplatným rozsudkem trestního soudu zjištěno, že úmyslným jednáním zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.
Paragraf 21 zákona 44/1947 stanovuje konkrétní situace, kdy vdova nemá nárok na vdovskou penzi, a to v případě rozvodu z její nebo oboustranné viny, sňatku s poživatelem penze bez splnění dalších podmínek, nebo pokud úmyslně zavinila smrt manžela.
Co to znamená v praxi
Vdova, která se rozvedla s manželem z vlastní nebo oboustranné viny, nebude mít nárok na vdovskou penzi.
Pokud se žena provdala za muže, který již pobíral penzi, vzniká jí nárok na vdovskou penzi pouze v případě, že od sňatku uplynuly alespoň dva roky do manželovy smrti, nebo se z tohoto manželství narodilo dítě.
Vdova, u níž bylo soudně prokázáno úmyslné zavinění smrti manžela, ztrácí nárok na vdovskou penzi.
Na co si dát pozor
Při posuzování nároku na vdovskou penzi je klíčové, z jakých důvodů došlo k rozvodu manželství.
Délka trvání manželství nebo narození dítěte mohou být rozhodující pro nárok na penzi, pokud byl manžel již poživatelem penze v době sňatku.
Jakékoli úmyslné jednání vedoucí ke smrti manžela má závažné právní důsledky pro nárok na vdovskou penzi.