Zákon o ochranném dohledu

Ochranný dohled zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byl uložen,

b) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, užije se na řízení a rozhodování o ochranném dohledu přiměřeně ustanovení trestního řádu.

(2) Rozhodnutí podle § 4 odst. 4 a podle § 8 odst. 1 činí soud, v jehož obvodu je na odsouzeném naposledy vykonáván trest odnětí svobody, a rozhodnutí podle § 9 odst. 1 okresní soud, v jehož obvodu je ochranný dohled vykonáván.

(3) O návrhu na rozhodnutí uvedená v předchozím odstavci rozhoduje soud ve veřejném zasedání; v neveřejném zasedání rozhoduje v případě, že návrh učinila osoba neoprávněná nebo že byl návrh podle § 9 odst. 2 písm. c) podán před uplynutím lhůty.

(4) Proti usnesení, kterým se rozhoduje o uložení ochranného dohledu, o upuštění od jeho výkonu nebo o propuštění z jeho výkonu, je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ministerstvy zásady jednotného výkonu ochranného dohledu prováděného orgány Veřejné bezpečnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.

Svoboda v. r.

Indra v. r.

Dr. Štrougal v. r.