Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o ukončování studia ve středních školách a učilištích

(1) Maturitní zkouška v gymnáziu obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka a zkoušku z dalších dvou volitelných předmětů. Žáci oboru vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Žáci oboru vzdělání se speciálním zaměřením na programování konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky nebo programování a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Ředitel školy může v odůvodněných případech u oboru vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a fyziku v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky zkoušku z dalšího volitelného předmětu a u oboru vzdělání se speciálním zaměřením na programování v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky nebo programování zkoušku z dalšího volitelného předmětu.

(2) Žáci oborů vzdělání se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku vykonají písemnou složku zkoušky z matematiky po písemné práci z českého jazyka a literatury. Písemnou práci z českého jazyka a literatury a písemnou složku zkoušky z matematiky nelze konat ve dvou dnech následujících po sobě.

(3) Pokud je součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška, stanoví její obsah, pojetí a délku ředitel školy. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 11.

(4) Zkouška z matematiky u speciálního zaměření na matematiku a speciálního zaměření na matematiku a fyziku má složku ústní a písemnou. Při písemné složce řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si ze souboru čtyř příkladů zvolí. Písemná složka zkoušky z matematiky trvá nejdéle 240 minut. Při ústní zkoušce si žák losuje jeden soubor ze zadaných 25 - 30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut; je-li součástí řešení příkladu grafické znázornění, může tuto dobu předseda zkušební komise prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15 minut.

(5) Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou další předměty podle příslušného zaměření oboru vzdělání zařazené v učebním plánu povinných a volitelných předmětů, pokud jejich celková hodinová dotace činí nejméně 4 hodiny. Žák může skládat maturitní zkoušku celkem pouze ze dvou cizích jazyků; tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní předměty v gymnáziu pouze v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní přípravu a tělesnou výchovu. Volitelné předměty určí ředitel školy.

(6) Zkouška z volitelných předmětů je vždy ústní. Pro jednotlivé zkoušky se stanoví 25 - 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivá zkouška z volitelného předmětu trvá nejdéle 15 minut.

(1) Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, zohlední se jejich hodnocení v návrhu výsledného prospěchu zkoušky, a to nejméně jednou třetinou. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2) Klasifikace jednotlivých zkoušek maturitní zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

(3) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

(4) Celkové hodnocení maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M z praktické zkoušky, stupeň prospěchu horší než výborný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nesmí být horší než 1,50,

b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,

c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku (§ 25 odst. 3).

(6) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(3) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku do konce prvního pololetí příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(4) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(5) Jestliže byl žák při opakování celé maturitní zkoušky klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje tuto zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(6) Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnázií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu podle odstavců 1 a 3 nebo při opakování celé maturitní zkoušky podle odstavců 2 a 4 opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm 5 – nedostatečný.

(7) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu a přísedící; v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L dále učitel odborného výcviku, pro maturitní zkoušku z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M dále vedoucí pedagog hlavního oboru a v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti jiné právnické nebo fyzické osoby na základě dohody mezi školou a touto jinou právnickou nebo fyzickou osobou, dále pracovník zabezpečující výuku žáka na tomto pracovišti.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku krajský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému oboru vzdělání a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě zástupce ředitele školy.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci. Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(4) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje do 31. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají, a to z pedagogických pracovníků této školy. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Učitele odborného výcviku, pokud není zaměstnancem dané školy, jmenuje ředitel školy jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.

(5) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky a navrhuje zkušební komisi klasifikaci této zkoušky.

(6) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, jmenuje orgán, který ho jmenoval, nového člena komise.

(7) Ředitel školy může přizvat k maturitní zkoušce také odborníka z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Tento odborník může klást žákovi otázky, nepodílí se však na klasifikaci a hodnocení maturitní zkoušky.

(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů a volitelné předměty maturitní zkoušky, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu; témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel školy (§ 9 odst. 6, § 9 odst. 13, § 10 odst. 5).

(2) Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(3) Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného oboru vzdělání.

(4) Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům se na jejich žádost promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.

(5) Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z vyučovacího jazyka. Charakter této zkoušky je stejný jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se ověřují pouze jazykové a literární znalosti. Z dalšího cizího jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná. Žáci cizí státní příslušnosti mohou na těchto školách volit místo českého jazyka a literatury některý z cizích jazyků.

(6) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.

(7) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitele školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.

(8) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této zkoušky. Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky, nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.

(9) Žáci, kteří již dříve získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím studiu, pokud jsou tyto zkoušky obsahově srovnatelné. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(10) Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve školském účelovém zařízení, nebo na pracovištích jiných právnických nebo fyzických osob, kde je vykonáváno praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi školou a touto osobou.

(11) Zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů vzdělání, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(12) Zkoušky mohou být individualní nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce. U žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním upraví ředitel školy podmínky pro vykonání zkoušky.

(13) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

(14) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.

(15) Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce, a to nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise. Na vysvědčení o maturitní zkoušce se uvádí datum ukončení maturitní zkoušky žáka.

Ředitel střední školy může požádat ministerstvo školství o dřívější termíny zahájení zkoušek v oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 8 odst. 2.

(1) Žáci posledních ročníků učebních oborů s délkou přípravy 3 roky a 4 měsíce ukončí v roce 1991 studium podle dosavadních předpisů.

(2) Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka i při nesplnění podmínky podle § 25 odst. 4, pokud zvládli učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

(3) Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka, i když žák tento jazyk ve střední škole nestudoval, pokud zvládl učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

v z. Prof. RNDr. Pátý CSc. v. r.