Zákon, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů

(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,

c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),

i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.

(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,

c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek,

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) se uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 400 000 Kč.

(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle § 25d.

(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(3) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) uznán vinným ze spáchání přestupku, nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným ze spáchání správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze posoudit jako správní delikt postižitelný podle tohoto nebo jiného zákona nebo jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.“.

Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VI.

34. V nadpisu oddílu VI se za slovo „Ustanovení“ vkládá slovo „společná,“.

35. Za nadpis oddílu VI se vkládají nové § 25e a 25f, které znějí:

K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce (tlumočníky).

Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo spravedlnosti.“.

36. Na konci § 26 se doplňuje věta „Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady.“.

Čl. II

1. Řízení o jmenování nebo o odvolání znalce (tlumočníka), která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle dosavadních právních předpisů, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve znění tohoto zákona, je oprávněn vykonávat znaleckou činnost po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upraví své vnitřní poměry tak, aby splňoval podmínky pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve znění tohoto zákona.

3. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle dosavadních právních předpisů doloží Ministerstvu spravedlnosti splnění podmínek pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve znění tohoto zákona ve lhůtě do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Lhůta podle § 4 písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Odměňování a náhrada nákladů za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu), byl-li znalec (tlumočník) ustanoven nebo byla-li smlouva se znalcem (tlumočníkem) uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Nabylo-li rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo omezení způsobilosti k právním úkonům znalce nebo tlumočníka právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastává účinek podle § 20a písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 20a písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije, byl-li znalec nebo tlumočník pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.