Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) · 45/1998 Sb. · 156 paragrafů
(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.
(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.
(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.
(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o plný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o plném invalidním důchodu. Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.
(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení, u nichž se žádost o dávku podává, s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(2) Žádost o dávku důchodového pojištění podávají
a) zaměstnanci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců,
b) členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, u tohoto družstva,
c) občané uvedení v § 36 písm. d), f), g), i) až o) a r) až t) u organizace příslušné podle § 36 plnit úkoly při provádění důchodového pojištění,
d) občané, jejichž zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, u okresní správy sociálního zabezpečení,
e) ostatní občané u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.
(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového pojištění. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.
(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového pojištění práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.
(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
(7) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.
(1) Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82 odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.
(2) Organizace předkládá žádost do osmi dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.
Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.
(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, ne však dříve, než byla podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 3 věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení uvedenému ve větě první lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.
(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.
(3) Orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1) zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.
(1) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o zákonném nároku na dávku důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.
(2) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového pojištění, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.
(1) Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.
(2) Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení postoupí námitky do osmi dnů České správě sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle § 86 odst. 2.
(1) Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat opravný prostředek, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud.61)
(2) Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu.
(3) Nemá-li navrhovatel obecný soud v České republice, je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala.
(4) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání opravného prostředku o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání opravného prostředku ode dne, kdy byly účastníku tyto podklady doručeny.
(5) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí důchodu nebo zastavení jeho výplaty nemá odkladný účinek.
(6) Dokud soud nerozhodne, může Česká správa sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku zcela vyhoví.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zvýšení důchodu pro bezmocnost.
Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového pojištění nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,
b) výzvy podle § 53 odst. 1, 2 a 4.
Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje
a) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,
b) zastavení výplaty nemocenského,
c) rozhodování o plné invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až 98.
Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán plně invalidním nebo částečně invalidním
a) v řízení na základě jeho žádosti o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, nebo
b) v řízení podle § 94 až 98.
(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důchodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění neskončila již dříve.
(2) Rozhodnutí o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.
(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,62) jemuž náleží nemocenské, nepožádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani plně invalidní, ani částečně invalidní, zahájí v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání plné invalidity nebo částečné invalidity.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.
(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) zrušeno
b) sídlem věznice, pokud jde o občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
Lékař okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce plně invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani plně invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity nebo kterým se domáhá stejného stupně invalidity, ale z jiného důvodu, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.
Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna plná invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu.
(1) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o plné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
(2) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
(3) Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve, než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.
(4) Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění25) skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.
(1) Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři tohoto orgánu nebo se pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné nebo částečné invalidity zahájené podle § 94.
(2) Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.
(3) Náhrada nákladů náleží
a) rodinným příslušníkům a průvodcům občanů uvedených v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující lékař, že tito občané potřebují průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,
b) zákonným zástupcům těchto občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.
(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.
(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek k základnímu jízdnému se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 kilometrů. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.
(3) Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy pro náhrady za používání motorových vozidel při pracovních cestách.26) Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny.
(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.26)
(2) Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.
Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané výši.
Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu. Proti rozhodnutí o náhradách vydanému v odvolacím řízení nelze podat opravný prostředek k soudu.
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o pokutách.
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou.
(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení organizace (malé organizace), které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.11)
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 104a, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu.21)
(1) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 104e), je v právní moci.22)
(2) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu. Ostatní rozhodnutí jsou vykonatelná, jestliže je nelze napadnout odvoláním ani opravným prostředkem k soudu.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
(3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní34) nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.
(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.
Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí předpisů o sociálním zabezpečení.
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu pro bezmocnost.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení.11) Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2, § 122 odst. 2 a § 122a odst. 2.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.