Úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.

(6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Výrobu a dovoz pokusných krmných směsí a pokusných premixů pro účely biologického zkoušení nezbytných pro uskutečnění vědeckého nebo výzkumného záměru, pokud neodpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem, mohou provádět pouze ústav, výrobci a dovozci schválení nebo registrovaní podle § 4 nebo 5 tohoto zákona, kterým ministerstvo udělí pro tuto výrobu a dovoz povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva pro toxikologické zkoušky a pokusné krmné směsi vyráběné a užité v zařízeních univerzit a vědeckých a výzkumných ústavů.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, odpovědné za provádění vědeckého nebo výzkumného záměru,

b) jméno a bydliště schváleného nebo registrovaného výrobce, který bude výrobu pokusných krmných směsí a premixů provádět, a sídlo provozovny,

c) označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixu,

d) obsah živin a obsah doplňkových látek, pokud jsou obsaženy,

e) u krmných surovin a doplňkových látek způsob výroby,

f) u pokusných krmných směsí nebo pokusných premixů složení,

g) požadovaný objem výroby,

h) ostatní údaje určující krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixy.

(3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy2a) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

(1) Ministerstvo udělí povolení za podmínky, že výrobce zajistí

a) zabránění kontaminace výrobního zařízení a ostatního provozu zkoušeným krmivem, krmnou surovinou, doplňkovou látkou nebo premixem či vyrobenou pokusnou krmnou směsí,

b) oddělené skladování zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixu a vyrobené pokusné krmné směsi,

c) samostatnou evidenci výroby pokusných krmných směsí a premixů a k těmto účelům použitých zkoušených krmiv, krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů,

d) zřetelné označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixů a vyrobené pokusné směsi nebo premixu „Určeno pro pokusné účely ...“ včetně uvedení názvu a množství obsažené zkoušené substance v 1 kg.

(2) Ministerstvo zruší povolení pro výrobu pokusných směsí a premixů, dojde-li k porušení podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, nebo na písemnou žádost výrobce.

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyrábět nebo uvádět do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, musí předložit ústavu souhrnnou dokumentaci o kladném výsledku biologického zkoušení, provedeného podle postupů a podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy.

(2) Ústav vydá povolení k výrobě nebo uvádění do oběhu krmné suroviny nebo produktu, který byl získán anebo upraven pomocí nových technologických postupů nebo který neměl dosud charakter krmiva, za předpokladu, že byly splněny postupy a podmínky podle odstavce 1.

(3) Biologické zkoušení podle odstavce 1 provádí ústav nebo právnické nebo fyzické osoby, jimž ústav udělí k provádění biologického zkoušení oprávnění. Náklady za biologické zkoušení hradí osoba, která zkoušení požadovala a která je povinna bezplatně dodat potřebné množství suroviny nebo produktu určeného ke zkoušení.

(4) Žádost o udělení oprávnění k provádění biologického zkoušení musí obsahovat

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice,

c) údaje o místě provádění biologického zkoušení, rozsahu a druhu zkoušení, zoohygienických parametrech a technologickém vybavení,

d) údaje o vzdělání pracovníků, kteří budou provádět biologické zkoušení,

e) rozsah činností, druh a kategorie zvířat, na nichž bude biologické zkoušení prováděno.

(5) Ústav udělí oprávnění k provádění biologického zkoušení nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže

a) zoohygienické parametry a technologické vybavení odpovídají předpokládanému rozsahu a druhu zkoušení,

b) osoba odpovědná za provádění biologického zkoušení má minimálně úplné středoškolské vzdělání přírodovědeckého zaměření,

c) bude umožněno pracovníkům ústavu provést kontrolu místa provádění biologického zkoušení a posouzení vhodnosti provozu pro požadovaný rozsah a záměr biologického zkoušení.

(6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5. Ústav může oprávnění změnit, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Ústav může oprávnění odejmout, pokud se tyto podmínky podstatně změnily nebo pominuly. Na základě písemné žádosti provozovatele ústav oprávnění zruší.

(7) Biologické zkoušení prováděné pokusem na zvířeti musí být uskutečněno za podmínek stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání13d).

(8) Zkoušení účinnosti a bezpečnosti nových doplňkových látek nebo jejich nového užití, včetně doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, zpracování dokumentace a monografie se provádí podle postupů stanovených prováděcím právním předpisem v souladu s předpisy Evropských společenství13e).

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) náležitosti souhrnné dokumentace o provedeném biologickém zkoušení,

b) technické parametry a metody provádění biologického zkoušení krmiv, včetně metod zkoušení účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv a metod zkoušení jakosti živočišných produktů,

c) metody biologického zkoušení určitých proteinových krmiv a doplňkových látek včetně ověření jejich účinnosti a bezpečnosti používání, způsob zpracování monografie doplňkové látky.

zrušen

Zrušují se

a) § 31 písm. f) a g) a v § 32 písm. e) část věty „ověřování jakosti krmiv, krmivových směsí a surovin sloužících k jejich výrobě, jakož i“ zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,

b) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole,

c) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1996.

* * *

1. Zákon č. 244/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

2. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), nabyl účinnosti dnem 1. června 2002.

3. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

4. Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. ledna 2004), s výjimkou ustanovení čl. I bodu 8, pokud jde o § 2 písm. ll), bodu 14, pokud jde o § 3b, bodu 36, pokud jde o § 9 odst. 3, bodu 46, pokud jde o § 16b odst. 2 až 6, a bodu 47, pokud jde o § 19 odst. 7, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

5. Zákon č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2005).

6. Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

7. Zákon č. 214/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

1) Čl. 16 Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, v platném znění.

První směrnice Komise 76/371/EHS ze dne 1. března 1976, kterou se stanoví metody Společenství o odběru vzorků pro úřední kontrolu krmiv.

Směrnice Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o uvádění krmných směsí na trh, v platném znění.

Směrnice Komise 80/511/EHS ze dne 2. května 1980, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách, ve znění směrnice 98/67/ES.

Směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat, v platném znění.

Směrnice Rady 83/228/EHS ze dne 18. dubna 1983, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování určitých produktů používaných ve výživě zvířat.

Směrnice Rady 87/153/EHS ze dne 16. února 1987, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování doplňkových látek ve výživě zvířat, ve znění směrnice Komise 2001/79/ES.

Směrnice Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy.

Čl. 6 směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá prováděcí opatření ke směrnici Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých výrobních provozů a dodavatelů působících v krmivářském odvětví.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES týkající se výživy zvířat.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinové legislativy, kterým se zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a kterým se stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.

1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2b) Čl. 2 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

Čl. 3 bod 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.

3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.

3b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

5) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

8) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

9f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

9i) Čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

12a) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

12b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

13a) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

13b) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

Čl. 54 a 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

13c) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

13d) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

13e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

Směrnice Rady 83/228/EHS.

Směrnice Rady 87/153/EHS, ve znění směrnice komise 2001/79/ES.