Trestní zákon (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Kdo se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti vzdá do zajetí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem.

(1) Kdo se bez dovolení vzdálí za bojové situace, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo výjimečným trestem.

(2) Kdo se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem.

(1) Kdo za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou zbraň nebo jiný válečný materiál, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až sedm let.

(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 zvlášť závažný následek.

Velitel, který, aniž to bylo vyvoláno bojovou situací, nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojenské síly nebo ponechá mu opevnění, bojovou techniku nebo jiné bojové prostředky, bude potrestán, nejednal-li v úmyslu podporovat nepřítele, odnětím svobody na tři léta až patnáct let nebo výjimečným trestem.

Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo

kdo takovou osobu neprávem zadrží,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(1) Odůvodňují-li to okolnosti případu, může příslušný velitel nebo náčelník kázeňsky vyřídit trestné činy nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270, neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 a § 274 odst. 1, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 275 odst. 1, urážky mezi vojáky podle § 276, § 277 odst. 1 a § 278 odst. 1, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle § 279a odst. 1, vyhýbání se služebnímu úkonu a výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, § 281, svémocného odloučení podle § 284 odst. 1 a 2, porušování povinností strážní služby podle § 285 odst. 1, porušování povinností dozorčí služby podle § 286 odst. 1, porušování povinností služby při obraně vzdušného prostoru podle § 287 odst. 1, ohrožování morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 1 a porušování služebních povinností podle § 288a odst. 1.

(2) Trestné činy uvedené v odstavci 1, jakož i jiné trestné činy, pokud jejich stupeň nebezpečnosti pro společnost je malý, může orgán činný v trestním řízení předat ke kázeňskému vyřízení příslušnému veliteli nebo náčelníku, jestliže lze důvodně očekávat, že prostředky kázeňského vyřízení postačí k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem.

Svémocně se vzdaluje, kdo

a) se vzdálil bez dovolení od svého útvaru nebo z místa služebního přidělení,

b) se nepřihlásil u svého útvaru nebo v místě služebního přidělení, ač tam byl odeslán nebo ač uplynula doba jeho odůvodněné nepřítomnosti, zejména při ustanovení, přeložení, služební cestě nebo dovolené,

c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojil se po zániku příčiny odloučení k svému nebo jinému vojenskému útvaru, nebo

d) se nepřihlásil u některého vojenského útvaru po návratu nebo po osvobození z nepřátelského zajetí.

(1) Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení tohoto zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na činy trestné podle dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, a podle nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb., SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

(1) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek, popřípadě součet takových trestů postupně uložených nebo jejich zbytek činí více než patnáct let, soud tento trest, popřípadě postupně uložené tresty zkrátí poměrně tak, aby nevykonaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek činil ke dni účinnosti tohoto zákona patnáct let.

(2) Jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona činí nevykonaný trest zákazu činnosti nebo jeho zbytek více než pět let, zkrátí soud tento trest nebo jeho zbytek tak, aby ke dni účinnosti tohoto zákona činil pět let.

(3) Byl-li před účinností tohoto zákona pravomocně uložen trest

a) ztráty čestných práv občanských nebo jiný obdobný trest podle zákona dříve účinného, končí ztráta práva volebního a práva zastávat funkci soudce a soudce z lidu dnem účinnosti tohoto zákona,

b) vyloučení z vojska, považuje se za neuložený,

c) peněžitý, nevykoná se v případě jeho nedobytnosti náhradní trest odnětí svobody nebo jeho zbytek,

d) zákazu pobytu, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná, popřípadě jeho výkon dnem účinnosti tohoto zákona končí,

e) uveřejnění rozsudku, po účinnosti tohoto zákona se nevykoná.

Ustanovení tohoto zákona o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti se užije s výjimkou ustanovení § 62 i na tresty uložené před účinností tohoto zákona.

Horní hranice druhé sazby trestu odnětí svobody stanovené v § 1 odst. 2 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, se snižuje na patnáct let.

Zrušují se:

1. trestní zákon č. 86/1950 Sb.,

2. zákon č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 86/1950 Sb.,

3. ustanovení § 4 až 6 zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1962.

Zákon č. 120/1962 Sb. ze dne 19. prosince 1962, o boji proti alkoholismu, nabyl účinnosti dne 27. prosince 1962, zákon č. 53/1963 Sb. ze dne 9. července 1963, jímž se mění § 203 trestního zákona č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dne 17. července 1963, zákon č. 56/1965 Sb. ze dne 17. června 1965, kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dne 1. srpna 1965, zákon č. 81/1966 Sb. ze dne 25. října 1966, o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1967, zákon č. 148/1969 Sb. ze dne 18. prosince 1969, kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosti dne 1. ledna 1970, zákon č. 45/1973 Sb. ze dne 25. dubna 1973, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dne 1. července 1973, zákon č. 43/1980 Sb. ze dne 10. dubna 1980, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád, nabyl účinnosti dne 10. dubna 1980, zákon č. 159/1989 Sb. ze dne 13. prosince 1989, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád, nabyl účinnosti dne 1. února 1990, zákon č. 47/1990 Sb. ze dne 27. února 1990, o volbách do Federálního shromáždění, nabyl účinnosti dne 27. února 1990 a zákon č. 175/1990 Sb. ze dne 2. května 1990, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dne 1. července 1990.

Dubček v. r.

1) Viz však zákon č. 184/1964 Sb.