Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
456/2004

Úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

456/2004 Sb. · 27 paragrafů

Úplné znění

27
↑ Předchozí paragrafy

§ 4 Ozařování potravin

(1) Ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením lze ozařovat pouze potraviny nebo suroviny stanovené prováděcím právním předpisem,4) a to pouze zdroji ionizujícího záření, které byly schváleny pro ozařování potravin podle zvláštních právních předpisů.3c),3j) Při ozařování potravin a surovin musí být dodrženy podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.4) Potraviny nebo suroviny neuvedené v prováděcím právním předpise4) lze ozařovat pouze se souhlasem a za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením musí

a) jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem,4)

b) vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující způsob ozáření potraviny nebo suroviny podle jednotlivých druhů, jejich ozářené množství, označení šarže, jméno objednatele a příjemce ozářených potravin nebo surovin, datum ozáření, druh obalového materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření,

c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let.

(3) Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí;3f) žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.3r)

(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu, adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce 3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy.3c),3j) Rozhodování o žádosti podle odstavce 3 se řídí zvláštním zákonem.3o) Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny.

(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.

(7) Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že

a) ozářené potraviny nebo suroviny splňují podmínky a požadavky stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem,4)

b) byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Komise Evropských společenství a která je uvedena na seznamu ozařoven zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství,

c) ozářená potravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2.

(8) Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin nebo surovin a jejich množství.

§ 4a Klasifikace těl jatečných zvířat

(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka4a) (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci a označení jatečně upravených těl jatečných zvířat způsobem a v rozsahu stanoveném bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství4b) a prováděcím právním předpisem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží

a) v ročním průměru nejvýše do 100 kusů prasat týdně,

b) pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a která všechna jatečně upravená těla bourají,

c) dospělý skot v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně.

(3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na

a) prasnice, kryptorchidy a kance, kteří sloužili k účelům plemenitby,

b) dospělý jatečný skot, který je na žádost a účet žadatele dodáván pouze k porážce.

(4) Klasifikaci jatečných těl jatečných zvířat provádějí fyzické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství4b) a prováděcím právním předpisem na základě osvědčení o odborné způsobilosti, vydaného ministerstvem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol; prováděcí právní předpis stanoví vzor protokolu o klasifikaci.

(5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.4c)

(6) Osoba podle odstavce 4 provádějící klasifikaci je povinna písemně nebo v elektronické podobě sdělit výsledky klasifikace příslušnému provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných zvířat. Provozovatel jatek je povinen písemně nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené vedením ústřední evidence zvířat,4d) která je povinna zpracovávat zaslané výsledky; prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace.

(7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat4d) po dobu 2 let.

(8) Pokud osoba provádějící klasifikaci nedodržuje postupy klasifikace a označování stanovené bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství,4b) ministerstvo na doporučení dozorového orgánu rozhodne o odebrání osvědčení o odborné způsobilosti ve správním řízení.3o)

(9) Provozovatelé jatek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) jsou povinni oznámit písemně nebo elektronicky ministerstvu nejvyšší počty porážených jatečných zvířat, které budou na příslušných jatkách ročně poráženy, a to nejdéle do 1. srpna 2004 a dále vždy při každé změně.

(10) Při překročení nejvyššího počtu porážených zvířat nahlášených podle odstavce 9 se na provozovatele jatek ustanovení odstavce 2 písm. a) a c) nevztahuje.

(11) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.

§ 5 Balení potravin

Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které

a) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,

b) odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami,6)

c) senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.

§ 6 Označování potravin

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb

a) názvem obchodní firmy a sídlem výrobce nebo dovozce, nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou. U potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,

b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie,

c) údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,

d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,

e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti,

f) údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,

g) údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,

h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu,

i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,

j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc,

k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy,

l) údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ anebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,

m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených vyhláškou, popřípadě stanovených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vydaném podle § 11 odst. 4,

n) údajem o třídě jakosti, je-li stanovena prováděcími právními předpisy,3p),6e)

o) dalšími údaji podle zvláštního právního předpisu.2c)

(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm2, a skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o).

(3) Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.6b)

(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém,6c) kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce.

(5) Potraviny nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí údaji podle odstavce 1 a údaji podle bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.6d)

(6) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.

(7) Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.

(8) Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.

§ 7

Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:

a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby uvést též její sídlo, jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání,

b) názvem potraviny podle § 6 odst. 1 písm. b),

c) údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),

d) údaji uvedenými v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e), f) a k),

e) třídou jakosti, stanoví-li to vyhláška,

f) dalšími údaji, stanoví-li to prováděcí právní předpis.

§ 8

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského podniku.

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy.3s),6e)

§ 9

Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.

§ 10 Uvádění potravin do oběhu

(1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny

a) jiné než zdravotně nezávadné,

b) klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,6c),10)

c) s prošlým datem použitelnosti,

d) neznámého původu,

e) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem.3j)

(2) Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.

(3) Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při nich zřetelně označen doporučený způsob použití.

§ 11

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen

a) skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,

b) vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin,

c) uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,

d) odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti,

e) s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny,

f) potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je dále povinen

a) neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny

1. uvedené v § 10 odst. 1,

2. balené do obalů a obalových materiálů, které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem a požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami,6)

3. nedostatečně nebo nesprávně označené,

4. neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem,

5. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené;

b) uvádět do oběhu potraviny obsahující druhy potravních doplňků dosud neuvedené ve vyhlášce [§ 19 odst. 1 písm. a) a j)] pouze se souhlasem a za podmínek stanovených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví; žádost o vydání souhlasu podává Ministerstvu zdravotnictví provozovatel potravinářského podniku, který hodlá takovou potravinu vyrábět nebo uvádět do oběhu,

c) dodržovat při prodeji potravin hygienické požadavky a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin stanovené vyhláškou,

d) zabezpečit, aby při prodeji a přepravě potravin byl k dispozici doklad o původu zboží.

(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) musí obsahovat údaje o složení potraviny neuvedené ve vyhlášce, popřípadě povahu zdroje potraviny, který není tradiční, a dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny.

(4) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit rozhodnutím podmínky použití potravin uvedených v odstavci 2 písm. b) a způsob a rozsah označení těchto podmínek na obalu určeném pro spotřebitele.

(5) Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.

(6) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.3d)

(7) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru,3f) a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.3f)

(8) V oznámení podle odstavce 7 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet.

(9) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona.11b)

(10) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení látky nebo potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.

§ 11a

(1) Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá

a) předpisům, které jsou pro výrobu této potraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo

b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření.

(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy České republiky směřují k omezení volného pohybu potravin z důvodu ochrany oprávněných národních zájmů. Omezující ochranná opatření přijímaná příslušnými kontrolními orgány musí být v souladu s právními předpisy Evropských společenství a musí v nezbytném přiměřeném rozsahu přihlížet i k národním zájmům země původu.

§ 12 Tabákové výrobky

(1) K výrobě tabákových výrobků se používají

a) pouze surový nebo technologicky upravený tabák,

b) látky a jejich přípustné množství stanovené vyhláškou.

(2) Tabákové výrobky uváděné do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené vyhláškou.

(3) Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.

(4) Osoba, která vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinna dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v

a) § 3 odst. 1 písm. a) až e) a § 3 odst. 3,

b) § 5,

c) § 6 odst. 1 písm. a) až c), f), j),

d) § 7,

e) § 10 odst. 1 písm. b) a d),

f) § 11 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 11 odst. 2 písm. a) a d).

(5) Osoba uvedená v odstavci 4 je povinna

a) předložit úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků s členěním do jednotlivých kategorií podle zvláštního právního předpisu12) a jejich hmotnostní podíly v daném výrobku, v sestupném pořadí, za účelem zveřejnění,

b) seznam složek podle písmene a) doplnit prohlášením obsahujícím důvody použití těchto složek a jejich funkci ve výrobku, jejich toxikologické účinky na zdraví člověka a návykové účinky, podle dostupných údajů, a to ve shořelé nebo neshořelé formě.

(6) Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží osoba uvedená v odstavci 4 vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku

a) ministerstvu, které je poskytne Ministerstvu zdravotnictví k posouzení,

b) Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která zveřejní seznam složek každého výrobku, s údaji o celkovém obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v příslušném výrobku, za účelem informovat spotřebitele.

(7) Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které osoba uvedená v odstavci 4 za tímto účelem takto označí.

(8) Ministerstvo může osobě uvedené v odstavci 4 uložit provedení jakýchkoliv jiných zkoušek u jednotlivých značek a typů tabákových výrobků za účelem vyhodnocení obsahu dalších látek vznikajících z tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto látek na zdraví i s ohledem na jejich návykovost.

(9) Výsledky zjištěné podle odstavce 8 předloží osoba uvedená v odstavci 4 ministerstvu a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které postupují podle odstavců 6 a 7.

§ 13 Přeprava potravin a tabákových výrobků

Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny, a osoba uvedená v § 12 odst. 4, která přepravuje tabákové výrobky, jsou povinni používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti a tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 14 Státní dozor

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:

a) orgány ochrany veřejného zdraví,1e)

b) orgány veterinární správy,2c)

c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,3f)

d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.14)

(2) Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.

§ 15

(1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinách a surovinách je upraveno zvláštním právním předpisem.3c)

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností.

(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika15) ohrožení zdraví z potravin nebo surovin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.

(4) V systému rychlého varování podle odstavce 3 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství15) a zvláštními právními předpisy.3d),3f)

§ 16

(1) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:

a) orgány ochrany veřejného zdraví1e)

1. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) pro poskytování stravovacích služeb,

2. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin;1e)

b) orgány veterinární správy2c) vykonávají státní dozor

1. nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy2c) při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu,

2. při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení12a) při příchodu surovin a potravin živočišného původu z členských států Evropské unie;

c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce3f) vykonává státní dozor

1. při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn podle písmene b),

2. při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a

3. nad ohlášením zásob,

4. ve vstupním místě stanoveném v § 3 odst. 4 písm. d);

d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonává státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.4b)

(2) Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(3) Na žádost kontrolované osoby orgán dozoru připraví kontrolní vzorek za její účasti, který rozdělí na dva duplikátní vzorky o stejné velikosti, z nichž jeden ponechá kontrolované osobě a druhý si ponechá orgán dozoru. Vzorky se zapečetí, označí a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O tomto postupu provede orgán dozoru písemný záznam.

(4) Do doby potvrzení výsledku zkoušky provedené podle prováděcího právního předpisu nesmí být výsledek zkoušky orgánem dozoru zveřejněn, s výjimkou případů, kdy lze předpokládat ohrožení lidského zdraví.

(5) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavce 1 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.

(6) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.12b)

(7) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády (§ 18 odst. 2) jsou povinny neprodleně

a) oznámit výskyt potravin nebo surovin, které představují rizika ohrožení zdraví, národnímu kontaktnímu místu podle § 15 odst. 4, přičemž označí případy, kdy riziko ohrožení zdraví může přesáhnout území České republiky,

b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků.

(8) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. c) a § 3 odst. 7 písm. d).

§ 16a

(1) Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

(2) Pokud Komise Evropských společenství po přezkoumání takového rozhodnutí a jeho důvodů dojde k názoru, že je třeba právo Evropských společenství změnit za účelem těchto změn, pozbývá zákaz podle odstavce 1 platnosti dnem, kdy změna práva Evropských společenství nebo seznamu vypracovaného podle tohoto práva nabude účinnosti.

§ 17 Pokuty

(1) Provozovateli potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který

a) poruší povinnosti uvedené

1. v § 3 odst. 1 písm. c) nebo e), v § 3 odst. 1 písm. k), v § 3 odst. 2 písm. f), § 3 odst. 10, nebo § 4a odst. 1, 6 anebo 9,

2. v § 11 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 11 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 11 odst. 5, 6, 7 nebo 8;

b) nesplní povinnosti, které mu byly uloženy opatřením podle zvláštního zákona,3f) za nesplnění povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) nebo j),

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Provozovateli potravinářského podniku, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který

a) poruší povinnosti uvedené

1. v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), nejde-li o požadavky na zdravotní nezávadnost, v § 3 odst. 1 písm. d), i) nebo j), v § 3 odst. 1 písm. k), v § 3 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo v § 3a odst. 2 nebo 6 nebo v § 3d odst. 2,

2. v § 5,

3. v § 6 až 8 nebo § 9,

4. v § 11 odst. 1 písm. a), c), e) a f) nebo § 11 odst. 2 písm. b),

5. v § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 12 odst. 3, 4, 5 nebo 6,

6. v § 13,

7. v odstavci 1 opětovně;

b) ztěžuje nebo maří výkon státního dozoru,

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Provozovateli potravinářského podniku, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který poruší povinnosti uvedené

a) v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), jde-li o požadavky na zdravotní nezávadnost, v § 3 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo v § 3 odst. 7 nebo 8,

b) v § 3 odst. 4 písm. d) a v § 4,

c) v § 10,

d) v § 11 odst. 2 písm. a),

e) v § 12 odst. 1 písm. b) nebo § 12 odst. 2,

f) v odstavci 2 opětovně,

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

(4) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí protiprávního jednání tím, že v rozporu s právními předpisy Evropských společenství

a) nezavede systémy a postupy sledovatelnosti potravin,16) nebo

b) neinformuje spotřebitele a příslušné orgány dozoru o zjištění důvodného podezření výskytu potraviny, která nesplňuje požadavky na bezpečnost potravin,16a) případně nezahájí stažení z trhu takto důvodně podezřelé potraviny.

(5) Za protiprávní jednání podle odstavce 4 se provozovateli potravinářského podniku uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(6) Provozovateli potravinářského podniku, který nesplní nebo poruší povinnost stanovenou bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(7) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí protiprávního jednání tím, že

a) v rozporu s opatřením Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 3c odst. 4 nevyloučí z oběhu nebo neomezí uvádění do oběhu v opatření stanovené potraviny,

b) v rozporu s opatřením ministerstva nebo Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 16a neomezí nebo nevyloučí používání nebo uvádění do oběhu v opatření stanovené látky, suroviny nebo potraviny.

(8) Za protiprávní jednání podle odstavce 7 provozovateli potravinářského podniku příslušný orgán dozoru uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(9) Osoba provozující stravovací služby se dopustí protiprávního jednání tím, že

a) nedodrží podmínky použití přídatné látky, stanovené v souhlasu Ministerstva zdravotnictví podle § 3a, nebo

b) v rozporu s opatřením ministerstva nebo Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 16a neomezí nebo nevyloučí používání nebo uvádění do oběhu v opatření stanovené látky, suroviny nebo potraviny.

(10) Za protiprávní jednání podle odstavce 9 osobě provozující stravovací služby příslušný orgán dozoru uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(11) Výrobci uvádějícímu poprvé do oběhu potravinu určenou pro zvláštní výživu neupravenou v prováděcím právním předpisu nebo dovozci potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která pochází z třetích zemí, který

a) poruší povinnosti uvedené v § 3c odst. 1, nebo

b) nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 3,

uloží Ministerstvo zdravotnictví pokutu až do výše 500 000 Kč.

(12) Výrobci nebo dovozci doplňku stravy, který za podmínek § 3d nezašle vzorek etikety, uloží Ministerstvo zdravotnictví pokutu až do výše 500 000 Kč.

(13) Provozovateli potravinářského podniku, který vyrábí potraviny a tabákové výrobky nebo je uvádí do oběhu a který poruší povinnosti uvedené v odstavci 3 opětovně, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(14) Opětovným porušením povinnosti se rozumí takové porušení, jehož se dopustí podnikatel, který uvádí potraviny nebo tabákové výrobky do oběhu v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(15) Podnikateli, který nesplní povinnost uvedenou v § 1 odst. 2 a § 3b, uloží Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(16) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy příslušný orgán dozoru porušení uvedených povinností zjistil, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.

(17) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgány dozoru přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením14a) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spotřebitele spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví,14b) může orgán dozoru od uložení pokuty upustit.

(18) Pokutu vybírá orgán státního dozoru, který ji uložil. Pokuta se ukládá podle správního řádu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.17) Pokuty vymáhá územní finanční orgán.17a) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 18

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob označování potravin a tabákových výrobků, včetně potravin nového typu, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže;

b) druhy potravin a tabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny;

c) způsob stanovení kritických bodů v technologii výroby a při uvádění potravin do oběhu;

d) podmínky a požadavky na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu;

e) druhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnosti;

f) druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti;

g) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, s výjimkou potravin určených pro zvláštní výživu, pro tabákové výrobky, pro vybrané suroviny, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, technologické požadavky a požadavky na jakost vztahující se k názvu;

h) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též

1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při skladování či zmrazování potravin,

2. způsoby skladování a manipulace s potravinami a tabákovými výrobky během jejich uvádění do oběhu,

3. zvláštní požadavky na přepravu,

4. minimální technologické požadavky;

i) podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři;

j) seznam složek, které je povoleno použít při výrobě tabákových výrobků;

k) seznam složek, které je zakázáno použít při výrobě tabákových výrobků;

l) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení;

m) pro jednotlivé druhy potravin nebo skupiny potravin stejného charakteru a tabákové výrobky

1. požadavky na odběr vzorků a tabákových výrobků, na metody odběru vzorků, požadavky na jejich balení, označování a přepravu, včetně požadavků na protokol o odběru vzorků a na přejímající plány,

2. způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zkoušení a jejich evidence,

3. požadavky na balení, označení, přepravu a uchovávání kontrolních vzorků,

4. požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr a přípravu kontrolních vzorků, metody zkoušení a senzorické zkoušení potravin a tabákových výrobků,

5. požadavky na metody zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti a metody zkoušení, způsob vyjadřování výsledků zkoušek, včetně náležitosti protokolu o zkoušce;

n) náležitosti žádosti a seznam předkládané dokumentace za účelem schválení postupu a způsobu ozařování potravin;

o) způsob přípravy, označení, uchování duplikátního vzorku, včetně způsobu informování o odběru vzorků a přípravě duplikátního vzorku.

(2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.

§ 19

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou

a) požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin, včetně potravin nového typu a surovin, zejména množství a druhy potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci, kontaminujících, toxikologicky významných a pomocných, reziduí pesticidů a zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě (chemické požadavky), jejich čistotu, identifikaci a podmínky jejich použití do potravin a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, jejich označování na obalech podle § 6 odst. 1 písm. k), jejich označování na obalech potravin, které nejsou určeny spotřebiteli, a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin,

b) mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, potravinové suroviny, pomocné a přídatné látky a potravní doplňky, zejména způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení,

c) potraviny a suroviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina nebo surovina byla ozářena,

d) rozsah výživového tvrzení, způsob výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty, dále označení údaji o možném nepříznivém ovlivnění zdraví nebo o nevhodnosti k použití určitou skupinou spotřebitelů,

e) hygienické požadavky na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin,

f) způsob úpravy balených vod,

g) bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin,

h) rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení,

i) druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,

j) doplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití.

(2) Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou dále určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.

§ 28 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998.

* * *

Zákon č. 119/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2000, s výjimkou čl. III, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.

Zákon č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud se týká § 4a odst. 2, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2001, a čl. I bodů 20, 22, pokud se týká § 4a odst. 3, bodů 25, 28, 33, 36 a 37, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 21 bodů 1, 2 a 13, která nabyla účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení (1. března 2003), ustanovení bodu 4, které nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004), a ustanovení bodu 11, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2003.

Zákon č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2003.

Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, nabyl účinnosti dnem 1. října 2003.

Zákon č. 94/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. března 2004).

Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004).

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

1) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací.

Směrnice Komise č. 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod.

1a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES.

Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se stanovují podrobnější pravidla pro provádění Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, kterým se stanoví klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.

1b) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1c) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

1d) Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.

1e) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

2c) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 67c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

3a) Čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

3b) Čl. 11, 12, 14, 16, 17, 18, 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

3c) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

3e) Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb.

3f) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3g) Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.

3h) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3i) § 2 písm. h) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3j) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

3k) Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 o kontrole shody čerstvého ovoce a zeleniny s obchodními normami.

Rozhodnutí Komise 97/830/ES z 11. 12. 1997, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz pistácií a výrobků z nich nebo zaslaných z Iránu.

Rozhodnutí Komise 2002/79/ES ze dne 4. února 2002 o zavedení zvláštních podmínek pro dovoz podzemnice olejné a určitých produktů vyrobených z podzemnice olejné pocházejících nebo odeslaných z Číny.

Rozhodnutí Komise 2002/80/ES ze dne 4. února 2002 o zavedení zvláštních podmínek pro dovoz fíků, lískových oříšků a pistácií a určitých produktů z nich vyrobených pocházejících nebo odeslaných z Turecka.

Rozhodnutí Komise 2002/75/ES ze dne 1. února 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz hvězdového anýzu ze třetích zemí.

Rozhodnutí Komise 2002/679/ES ze dne 22. srpna 2002, kterým se mění rozhodnutí 2002/80/ES, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz fíků, lískových oříšků a pistácií a některých z nich získaných výrobků pocházejících nebo odeslaných z Turecka.

Rozhodnutí Komise 2002/678/ES ze dne 22. srpna 2002, kterým se mění rozhodnutí 2002/79/ES, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz arašídů a některých výrobků získaných z arašídů pocházejících nebo odeslaných z Číny.

Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999.

Nařízení Komise (ES) č. 1627/2000.

Nařízení Komise (ES) č. 1621/2001.

3l) Čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1661/1999.

3m) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.

3n) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

3o) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

3p) Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

3r) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

3s) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.

21) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3t) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

4) Vyhláška č. 297/1997 Sb., o podmínkách ozařování potravin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu značení.

4a) § 22 a 23 zákona č. 166/1999 Sb.

4b) Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 1365/2000.

Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84, ve znění nařízení Rady (ES) č. 3513/93.

Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85, ve znění nařízení Komise (ES) č. 3127/94.

Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001.

Nařízení Komise (ES) č. 2550/2001.

Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1278/94 a nařízení Rady (ES) č. 2536/97.

Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81, č. 3220/84, č. 2137/92.

4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.

4d) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

6e) Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.

6b) § 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

6c) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

6d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

Nařízení Komise (ES) č. 49/2000.

Nařízení Komise (ES) č. 50/2000.

10) § 46 obchodního zákoníku.

11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.

14) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

12a) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

16) Čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

16a) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

14a) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů.

14b) § 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

17a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.