§ 7 Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin – Starobní důchod.
Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin · 46/1952 Sb. · § 7 · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 7 nařízení 46/1952 stanovuje podmínky, za kterých má pojištěný družstevník nárok na starobní důchod, přičemž zohledňuje věk, délku pojištění a pracovní schopnost v družstvu.
§ 7 Starobní důchod.
Starobní důchod náleží pojištěnému družstevníku, který dosáhl věku alespoň 65 let nebo po pojištění, trvajícím nejméně 20 let, věku alespoň 60 let, nepobírá invalidní důchod a
a) je neschopen práce v družstvu nebo
b) pracuje jako družstevník dále v družstvu podle svých schopností.
Paragraf 7 nařízení 46/1952 stanovuje podmínky, za kterých má pojištěný družstevník nárok na starobní důchod, přičemž zohledňuje věk, délku pojištění a pracovní schopnost v družstvu.
Co to znamená v praxi
Družstevník může získat starobní důchod buď po dosažení věku 65 let, nebo dříve, ve věku 60 let, pokud byl pojištěn alespoň 20 let.
Podmínkou pro nárok na starobní důchod je, že družstevník nepobírá invalidní důchod.
Nárok na důchod má družstevník, který je neschopen práce v družstvu, nebo ten, kdo i nadále v družstvu pracuje podle svých schopností.
Na co si dát pozor
Družstevník, který již pobírá invalidní důchod, nemá nárok na starobní důchod podle tohoto paragrafu.
Délka pojištění je klíčová pro možnost dřívějšího odchodu do důchodu (20 let pojištění pro věk 60 let).