Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 20a

§ 20a zákon o zmene právomoci súdov a o zmene a doplnení niektorých ustanovení z odboru súdnictva a štátnych notárstiev – Místo a čas soudních úkonů

Zákon o zmene právomoci súdov a o zmene a doplnení niektorých ustanovení z odboru súdnictva a štátnych notárstiev · 46/1959 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 20a zákona 46/1959 stanovuje, kde a kdy se konají soudní úkony, přičemž upřednostňuje budovu soudu, ale umožňuje i jiná místa a časy za určitých podmínek. Soudní úkony se primárně odehrávají v budově soudu, což je standardní a očekávané místo. (§ 20a zákona č. 46/1959 Sb., zákon o zmene právomoci súdov a o zmene a doplnení niektorých ustanovení z odboru súdnictva a štátnych notárstiev, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Místo a čas soudních úkonů
  • Týká se: soud
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…soudu dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 do tří dnů po dojití podání telegrafického, postupuje soud podle § 45.““
  • Odkazuje na: § 46a
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 46/1959 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Úkony soudu se konají zpravidla v budově soudu. Vyžaduje-li toho povaha úkonu nebo je-li toho třeba pro urychlení řízení, náležité objasnění věci anebo z jiných důležitých důvodů, zejména výchovných, konají se úkony soudu i mimo soudní budovu.

(2) Má-li být nějaký úkon vykonán v budově orgánu státní správy, veřejného ústavu nebo podniku, je to třeba předem ohlásit osobě pověřené jejich vedením.

(3) Ve vojenských nebo vojskem obsazených budovách a podnicích nebo v budovách veřejných ozbrojených sborů smí soud vykonat potřebný úkon jen se svolením příslušného náčelníka.

(4) Ve dnech pracovního klidu lze úkony konat ve zvlášť odůvodněných případech.“

3. § 43 odst. 1 písm. c) zní:

„c) výstižné a pravdivé vylíčení skutečností a označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává;“

Dále se k § 43 připojuje odstavec 3, který zní:

„(3) Stejné náležitosti jako písemná podání musí mít i protokoly, které taková podání nahrazují.“

4. § 44 zní:

„(1) Písemná podání učiněná telegraficky, která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.

(2) Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [§ 43 odst. 1 písm. e)] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání. Projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Zároveň mají být předloženy potřebné přílohy.

(3) Nedojde-li soudu dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 do tří dnů po dojití podání telegrafického, postupuje soud podle § 45.“

5. Nadpis dílu třetího zní:

6. § 46 včetně nadpisu zní:

(1) Do vlastních rukou adresátových je třeba doručit písemnost jen v případech stanovených zákonem, anebo uzná-li to soud z důležitých důvodů za potřebné. K písemnostem, jejichž doručení musí být prokázáno, se připojí doručenka.

(2) Písemnosti se doručují zpravidla poštou. Uzná-li to předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení doručovatelem soudu. Ve zvláště naléhavých případech může předseda senátu požádat o doručení výkonný orgán příslušného místního národního výboru nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušný orgán Veřejné bezpečnosti. Má-li být písemnost doručena při úředním úkonu, obstará doručení orgán, který má úkon vykonat; výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.

(3) Několik písemností pro jednu osobu může být doručeno na jednu doručenku jen tehdy, jde-li o tutéž věc.

(4) Písemnost lze doručit také u soudu; převzetí písemnosti se potvrdí ve spise.“

7. Za § 46 se vkládají §§ 46a až 46d, které včetně nadpisu zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Soudní úkony se primárně odehrávají v budově soudu, což je standardní a očekávané místo.
  • Soud může provádět úkony i mimo svou budovu, pokud je to nutné pro povahu úkonu, urychlení řízení, objasnění věci nebo z jiných důležitých důvodů, například výchovných.
  • Při provádění úkonu v budově státní správy, veřejného ústavu nebo podniku je nutné to předem oznámit vedení.
  • V případě vojenských nebo vojskem obsazených budov a podniků, nebo budov veřejných ozbrojených sborů, je pro provedení úkonu nutný souhlas příslušného náčelníka.
  • Ve dnech pracovního klidu lze úkony konat pouze ve zvlášť odůvodněných případech.

Na co si dát pozor

  • Soud má poměrně širokou diskreci při rozhodování o místě a čase konání úkonů mimo svou budovu, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
  • Pro úkony v určitých specifických typech budov (státní správa, vojenské objekty) platí zvláštní oznamovací nebo souhlasné povinnosti.
  • Konání úkonů ve dnech pracovního klidu je výjimečné a vyžaduje zvláštní odůvodnění.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 90 Rozhodnutí o dědictví (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 11 Ústavní konformita kompetence a legislativníh (Nález Ústavního soudu ze dne 22. května )§ 2 POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ PRIVATIZAČNÍHO PROJEKT (Vyhláška o postupu při vypracování priva)§ 13 Pokračování v provozování živnosti při úmrtí (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)