Zákon o hospodářské arbitráži (úplné znění zákona o hospodářské arbitráži, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)

(1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 50 000 Kčs arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně zaslala jejich stejnopis žadateli.

(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.

(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.

(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí.

(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.

Organizace jsou povinny splnit arbitrážní rozhodnutí ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty stává se rozhodnutí vykonatelným. Na žádost vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

(1) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká. To platí i tehdy, jde-li o hospodářské spory, které rozhodují soudy nebo jiné orgány (§ 2 odst. 2 a 3).

(2) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu, které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.

(3) Rozhodnutí ukládající organizaci nepeněžité plnění hospodářská arbitráž vynucuje pořádkovou pokutou do 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.

(4) O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím, zpravidla bez arbitrážního jednání. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.

(5) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty, rozhodne o odkladu výkonu a pokutu uloží na žádost oprávněné organizace, podanou poté, co důvody odkladu pominou.

(6) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešly na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.

(1) Jestliže rozhodnutím krajské státní arbitráže byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí změnit nebo zrušit a přikázat spor k novému projednání anebo může učinit jiné opatření. Jsou-li pro to zvlášť naléhavé důvody, může tak učinit výjimečně i po této lhůtě.

(2) Příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky může přezkoumat rozhodnutí krajské státní arbitráže též tehdy, jestliže po vydání rozhodnutí byly zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný význam pro rozhodnutí a se zřetelem na ně je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky.

(3) Za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 může ve sporech projednaných a rozhodnutých Státní arbitráží České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky učinit stejné opatření Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

(4) Z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky povinna do 15 dnů zahájit řízení o přezkoumání rozhodnutí krajské státní arbitráže.

(5) Návrh na přezkoumání může organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu, podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a jde-li o návrh na přezkoumání z důvodů uvedených v odstavci 2, do 15 dnů od zjištění nových skutečností. Podává ho u hospodářské arbitráže, která rozhodla. Návrh musí být podepsán statutárním orgánem organizace a jeho stejnopis musí být současně zaslán druhé organizaci. K návrhu na přezkoumání se musí připojit potřebné doklady a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Druhá organizace je povinna se k návrhu na přezkoumání vyjádřit. Postupuje přitom obdobně podle § 23.

(6) V případech, kdy tak stanoví příslušný hlavní arbitr, přezkoumají rozhodnutí tři arbitři, z nichž arbitr určený hlavním arbitrem předsedá; vyžaduje-li to povaha projednávané věci, jedná se o přezkoumání za účasti organizací. Jinak platí pro jednání o přezkoumání přiměřeně ustanovení části třetí.

Rozhodnutí vydané podle § 41 nabývá právní moci doručením. Pokud bylo přezkoumané rozhodnutí změněno, je organizace povinna je splnit ve lhůtě stanovené rozhodnutím o přezkoumání a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty se stává rozhodnutí vykonatelným.

(1) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 a 2 změnit rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže nebo je zrušit a přikázat spor k novému projednání. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže nebo Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, lze návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnutí přezkoumáno podle § 41 odst. 1 až 3.

(2) Návrh na opatření podle odstavce 1 předkládá presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý ze členů presidia. Jde-li o spor uvedený v § 13, může návrh předložit též organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu; ustanovení § 41 odst. 5 platí obdobně.

Bylo-li rozhodnutí, na základě něhož bylo poskytnuto plnění, zrušeno, orgán hospodářské arbitráže v rozhodnutí o přezkoumání uloží organizaci, aby plnění v odpovídajícím rozsahu vrátila, a není-li to možné nebo účelné, aby nahradila cenu podle doby plnění. Bylo-li takové rozhodnutí změněno, rozhodne orgán hospodářské arbitráže zároveň o majetkovém vypořádání celého předmětu sporu.

Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 41 nebo § 42.

Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.

(1) Náklady arbitrážního řízení jsou

a) arbitrážní poplatek,

b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1.

(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran (§ 30 odst. 1), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.

(3) Jestliže je rozhodnutí po přezkoumání podle § 41 nebo § 42 zrušeno a spor přikázán k novému projednání, rozhodne orgán hospodářské arbitráže podle výsledku nového projednání o nákladech řízení, včetně poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Je-li přezkoumané arbitrážní rozhodnutí ponecháno beze změny, nese poplatek za přezkoumání rozhodnutí navrhovatel. Je-li přezkoumané rozhodnutí změněno nebo je-li učiněno jiné opatření, rozhodne se o nákladech řízení podle výsledku přezkoumání, popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem, které přezkoumání vyvolaly.

Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.

(1) Hospodářská arbitráž je povinna upozorňovat příslušné orgány, zejména vedoucí socialistických organizací, popřípadě jim nadřízených orgánů na podstatné závady, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady. Nevyhoví-li upozornění (signalizaci), popřípadě nemůže-li odstranit závadu v rámci své působnosti, je povinen postoupit upozornění (signalizaci) v téže lhůtě svému nadřízenému orgánu a informovat o svém postupu hospodářskou arbitráž.

(3) Na zvlášť závažné závady upozorňuje Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky příslušné ústřední orgány. Orgán, který byl takto upozorněn nebo kterému byla postoupena signalizace podle odstavce 2, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení učinit opatření k nápravě. Pokud nápravu nezjedná v rámci své působnosti ani v dohodě s jiným ústředním orgánem, je povinen v téže lhůtě informovat o tom orgán hospodářské arbitráže, který na závadu upozornil. Příslušný hlavní arbitr je pak oprávněn předložit upozornění (signalizaci) k projednání příslušné vládě s návrhem opatření.

Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti. O výsledcích této činnosti je povinna příslušným orgánům podat zprávy s případnými návrhy obecných opatření na odstranění závad.

(1) Hospodářská arbitráž může v případě neplatnosti právního úkonu uložit odvod do příslušného státního rozpočtu, jestliže při projednávání sporu zjistí, že byly splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem4) pro jeho uložení.

(2) Hospodářská arbitráž uloží odvod částky, která měla být jako penále zaplacena (dále jen „odvod penále“) do příslušného státního rozpočtu, zjistí-li při projednávání sporu nebo v řízení o odvodu penále do státního rozpočtu, že byly splněny podmínky stanovené pro uložení tohoto odvodu zvláštním předpisem.5)

(3) Řízení o odvodu penále zahajuje hospodářská arbitráž na návrh ústředního orgánu, učiněný na základě jeho kontrolní nebo revizní činnosti. Návrh musí obsahovat

a) označení organizací, jimž má být odvod uložen,

b) skutečnosti, které odůvodňují uložení odvodu, zejména den vzniku a zániku práva na penále,

c) výpočet odvodu.

(4) K projednání návrhu podle odstavce 3 je příslušný orgán hospodářské arbitráže, který by byl příslušný k projednání a rozhodnutí sporu o zaplacení penále. Návrh musí být současně zaslán organizacím, jimž se uložení odvodu penále navrhuje. Organizace je povinna do 15 dnů od doručení návrhu sdělit k němu své stanovisko hospodářské arbitráži, navrhovateli a druhé organizaci.

(5) Návrh na přezkoumání rozhodnutí o odvodu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.

(1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li, že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.6)

(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, výborů lidové kontroly republik, federálního ministerstva financí, ministerstev financí republik, Federálního cenového úřadu, cenových úřadů republik, Státní banky československé (dále jen „navrhovatel“) nebo z vlastního podnětu na základě zjištění učiněných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.

(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace nebo orgánu, proti němuž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.

(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje a jeho nadřízenému orgánu.

(5) Organizace nebo orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje, je povinen do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži, navrhovateli a svému nadřízenému orgánu vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.

(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty rozhodují vždy tři arbitři, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce.

(7) Jednání o návrhu na uložení hospodářské pokuty jsou povinni se zúčastnit vedoucí pracovníci organizace nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž bylo řízení zahájeno, pověření zástupci jeho nadřízeného orgánu a navrhovatele.

(8) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci nebo orgánu hospodářského řízení ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.

(9) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit jen presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky. Návrh na toto opatření předkládá presidiu příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý člen presidia; návrh má odkladný účinek.

(1) Odvody a hospodářské pokuty uložené podle § 46a a 46b organizacím nebo orgánům v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, odvody a hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím a orgánům se odvádějí do státních rozpočtů republik.

(2) V rozhodnutí o uložení odvodu do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace nebo orgán a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též finanční správa, na jejíž účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.

Pro řízení o odvodu penále do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty platí přiměřeně ustanovení části třetí. Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.

Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu nebo na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.

Jestliže z jednání organizační jednotky socialistické organizace7) je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.

Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.

(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.

(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

(3) Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody, související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků), přejde na hospodářskou arbitráž dnem, který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.

Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

Zrušují se

vládní nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,

vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkonu arbitrážních rozhodnutí,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a

předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.

Zákon č. 116/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 10. listopadu 1965. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 106/1967 Sb., o změně a doplnění zákona o hospodářské arbitráži, nabylo účinnosti dnem 24. listopadu 1967. Zákon č. 139/1970 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1971. Zákon č. 166/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Indra v. r.

1) § 17 odst. 2 a § 113 hospodářského zákoníku.

2) § 2 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) § 24 odst. 2 hospodářského zákoníku.

5) § 142 odst. 4 hospodářského zákoníku.

6) § 384a a 384b hospodářského zákoníku.

7) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.