§ 2 zákon o propůjčování míst legionářům. – Legionářem jest každý dobrovolník čsl
Zákon o propůjčování míst legionářům. · 462/1919 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 462/1919 Sb. definuje, kdo je považován za legionáře pro účely tohoto zákona, a to na základě dobrovolné služby v československé legionářské armádě nebo v armádách spojenců za první světové války. (§ 2 zákona č. 462/1919 Sb., zákon o propůjčování míst legionářům., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 462/1919 Sb.
Legionářem jest každý dobrovolník čsl. legionářské (revoluční-zahraniční) armády, který byl do ní zařazen na základě přihlášky učiněné příslušnému orgánu nebo zástupci čsl. Národní Rady v Paříži nebo některé z jejích odboček nejdéle do 28. října 1918, a to úplně dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku, nebo nařízení čsl. Národní Rady nebo jiného čsl. revolučního orgánu veřejnou mocí nadaného, a v den převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně v ní službu podle svého služebního přidělení konal — nebo který hodnověrně prokáže, že z důvodů, na jeho moci a vůli nezávislých, nemohl v uvedený den v místě příslušného zařazujícího a přidělujícího čsl. vojenského orgánu k zařazení býti přítomen — nebo který byl z ní řádně propuštěn.
Československou legionářskou (revoluční-zahraniční) armádou rozumějí se autonomní, z Čechoslováků složené vojenské formace ve svazku příslušných spojeneckých armád, které podléhaly nejvyšší politické autoritě čsl. Národní Rady v Paříži pod předsednictvím Masarykovým.
Vedle toho za legionáře jest pokládati rovněž Čechoslováky rakouského, uherského neb německého státního občanství, kteří během války dobrovolně vstoupili do některé ze spojeneckých a spřátelených pravidelných (regulárních) armád, jsoucích v pravidelné válce proti středoevropské koalici (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) a v ní v době převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně konali službu, nebo z ní byli řádně propuštěni, prokáží-li hodnověrně, že z důvodů na jejich vůli nezávislých nebylo jim možno vstoupiti nebo přestoupiti do čsl. revoluční-zahraniční legionářské armády.
Armády spojenecké a spřátelené jsou: americká, anglická, francouzská, italská, ruská až do 28. února 1918 a srbská.
Spojeneckým a spřáteleným armádám uvedeným v předchozích dvou odstavcích se klade na roveň Rudá armáda Svazu sovětských socialistických republik.
Potvrzení o tom, kdo je legionářem, vydává kancelář Československých legií při ministerstvu Národní obrany.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Za legionáře je považován ten, kdo se dobrovolně přihlásil do československé legionářské armády nejpozději do 28. října 1918 a v tento den v ní skutečně sloužil, nebo z ní byl řádně propuštěn.
- Legionářem je také ten, kdo nemohl v uvedený den být přítomen k zařazení z důvodů nezávislých na jeho vůli.
- Za legionáře jsou dále považováni Čechoslováci s rakouským, uherským nebo německým občanstvím, kteří dobrovolně vstoupili do některé ze spojeneckých armád bojujících proti středoevropské koalici a v den převratu (28. října 1918) v ní sloužili nebo z ní byli propuštěni, pokud prokáží, že nemohli vstoupit do československé legionářské armády z důvodů nezávislých na jejich vůli.
- Potvrzení o statusu legionáře vydává kancelář Československých legií při ministerstvu Národní obrany.
Na co si dát pozor
- Klíčové je dobrovolné zařazení do armády a datum 28. října 1918, kdy musela být služba konána, nebo musela existovat řádné propuštění.
- Pro Čechoslováky v jiných spojeneckých armádách je nutné hodnověrně prokázat, že nemohli vstoupit do československé legionářské armády z nezávislých důvodů.
- Mezi spojenecké armády se řadí americká, anglická, francouzská, italská, ruská (do 28. února 1918) a srbská, přičemž Rudá armáda Svazu sovětských socialistických republik je jim postavena na roveň.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.