§ 12 krizový zákon – Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
Nařízení vlády k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) · 462/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 12 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. stanovuje, kdy hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností svolává krizový štáb a jaké jsou jeho hlavní úkoly při řešení krizových situací. Krizový štáb se svolává v případě vyhlášení krizového stavu nebo stavu nebezpečí, při koordinaci záchranných a likvidačních prací, na výzvu Ministerstva vnitra, při cvičeních nebo pokud je to nezbytné pro řešení mimořádné události. (§ 12 zákona č. 462/2000 Sb., krizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
- Týká se: obec, ministerstvo
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 462/2000 Sb.
(1) Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává starosta obce s rozšířenou působností v případě, že
a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,12)
e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).
(2) Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina“).
(3) Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Krizový štáb se svolává v případě vyhlášení krizového stavu nebo stavu nebezpečí, při koordinaci záchranných a likvidačních prací, na výzvu Ministerstva vnitra, při cvičeních nebo pokud je to nezbytné pro řešení mimořádné události.
- Hlavním úkolem krizového štábu je projednávat možnosti řešení krizové situace a navrhovat opatření hejtmanovi nebo starostovi.
- Podklady pro jednání krizového štábu připravuje stálá pracovní skupina, která v době řešení krizové situace nebo koordinace záchranných a likvidačních prací pracuje nepřetržitě.
- Krizový štáb vychází při své činnosti z podkladů členů bezpečnostní rady a stálé pracovní skupiny.
Na co si dát pozor
- Svolání krizového štábu je povinné v jasně definovaných situacích, ale je možné i v případě, že je to nezbytné pro řešení mimořádné události, i když žádná z předchozích podmínek není splněna.
- Stálá pracovní skupina hraje klíčovou roli v přípravě podkladů a zajišťuje nepřetržitou podporu krizového štábu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 40 Zmocňovací ustanovení (Zákon o odolnosti subjektů kritické infr)§ 40 Zmocňovací ustanovení (Zákon o krizovém řízení a o změně někter)§ 9 Složení bezpečnostní rady určené obce (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 24 Bezpečnostní rady (Zákon o změně a zrušení některých zákonů)§ 53 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, k)