§ 18 krizový zákon – Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
Nařízení vlády k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) · 462/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. stanovuje, že právnické nebo podnikající fyzické osoby a subjekty kritické infrastruktury musí při přípravě svých plánů krizové připravenosti projednat klíčové aspekty těchto plánů s příslušnými orgány krizového řízení nebo ministerstvy. (§ 18 zákona č. 462/2000 Sb., krizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
- Týká se: ministerstvo, Česká národní banka
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 462/2000 Sb.
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,
a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti,
b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenosti, a
d) způsob manipulace s plánem krizové připravenosti.
(2) Subjekt kritické infrastruktury při přípravě plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury postupuje při jeho projednání s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou obdobně podle odstavce 1 písm. a) až d); současně s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou projedná možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinnost projednání: Každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zpracovává plán krizové připravenosti, musí tento plán projednat s orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán.
- Obsah projednání: Projednání se týká zaměření a rozsahu plánu, spolupráce s jinými subjekty, termínů pro kontrolu a dokončení plánu a způsobu manipulace s ním.
- Specifika pro kritickou infrastrukturu: Subjekty kritické infrastruktury projednávají svůj plán krizové připravenosti s příslušným ministerstvem, ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, a navíc s nimi projednávají možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu.
Na co si dát pozor
- Je nutné aktivně komunikovat s příslušnými orgány již ve fázi přípravy plánu, nikoli až po jeho dokončení.
- Subjekty kritické infrastruktury mají rozšířenou povinnost projednání o konkrétní hrozby a ochranná opatření.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 16 Způsob zpracování krizového plánu kraje (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 40 Zmocňovací ustanovení (Zákon o odolnosti subjektů kritické infr)§ 40 Zmocňovací ustanovení (Zákon o krizovém řízení a o změně někter)§ 26 „Vnější havarijní plán (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 328)§ 14 Práva a povinnosti subjektu kritické infrastr (Zákon o odolnosti subjektů kritické infr)