§ 21 Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Vracení daně osobě požívající výsad a imunit

§ 21 Vracení daně osobě požívající výsad a imunit (1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky, b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu, c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu a zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě, d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c). (2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky, b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely daně z pevných paliv rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií, c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky, d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem dodání zdaněných pevných paliv. (4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně. (5) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodávají zdaněná pevná paliva. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu pevných paliv je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň, b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby. (6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit a) daňový doklad a b) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodávají zdaněná pevná paliva. (7) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky. (8) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.