§ 2 zákon o životním minimu – Životní potřeby občanů jsou uspokojovány především příjmy…
Zákon o životním minimu · 463/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona o životním minimu stanoví, že základní životní potřeby se uspokojují především z vlastních příjmů, a pokud tyto příjmy nedosahují životního minima a občan si je nemůže zvýšit, má nárok na pomoc od státu. Stát očekává, že si své životní potřeby pokryjete sami z práce, majetku nebo dávek. (§ 2 zákona č. 463/1991 Sb., zákon o životním minimu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 463/1991 Sb.
(1) Životní potřeby občanů jsou uspokojovány především příjmy z výdělečné činnosti, výnosy z majetku a dávkami nemocenského a důchodového zabezpečení nebo jinými státními dávkami.
(2) Občanům, jejichž příjmy nedosahují životního minima a kteří si nemohou tyto příjmy zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací, se poskytuje pomoc; způsob a formu poskytování, další podmínky a úroveň této pomoci stanoví zvláštní předpisy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stát očekává, že si své životní potřeby pokryjete sami z práce, majetku nebo dávek.
- Pokud vaše příjmy nestačí na životní minimum, můžete dostat pomoc.
- Tato pomoc je určena těm, kteří si nemohou příjmy zvýšit sami kvůli věku, zdraví nebo jiným vážným důvodům.
- Podmínky a forma této pomoci jsou stanoveny v jiných zákonech.
Příklad
Paní Nováková je v důchodu a její penze je nižší než životní minimum. Kvůli svému věku a zdravotnímu stavu si nemůže najít práci, aby si přivydělala. V takovém případě má nárok na pomoc od státu, která jí dorovná příjem na úroveň životního minima.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
… č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dle § 90 odst. 1 a § 94 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, podle § 1 až 4 a § 7 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 2, 3 a 6 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima, se žádost S. M., nar. dne X, bytem B. 134, X D., ze dne 1. 3. 2005 o přiznání …
Podle názoru stěžovatele došlo k porušení Ústavy ČR, čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, § 1, 3 a 4 zákona č . 482/1991 Sb. a § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb. S ohledem na shora uvedené navrhoval, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2006, č. j. 4 Cad 41/2005 – 26, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
… věci bylo v řízení před správním orgánem bezpečně zjištěno, a mezi účastníky ostatně zůstalo nesporným, že stěžovatel byl poživatelem dávky sociální péče s účinností od 1. 6. 2000, která mu byla přiznána podle § 74 odst. 1, § 94 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i navazujícího nařízení vlády č. 123/1997 Sb., kterým byly zvýšeny částky životního minima.