§ 9
K provádění nebo organizování výzkumu v zóně I nepotřebují Český ústav ochrany přírody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodářskou úpravu lesů povolení výjimky.6)
464/1990 Sb. · 12 paragrafů
K provádění nebo organizování výzkumu v zóně I nepotřebují Český ústav ochrany přírody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodářskou úpravu lesů povolení výjimky.6)
Odbornou správu oblasti zajišťuje Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody spravovaný Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
(1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Olomouce.
(2) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u Severomoravského krajského národního výboru v Ostravě, u Krajského ústavu státní památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje v Ostravě, u okresních národních výborů v Olomouci a Šumperku.
(3) Výjimky z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 9 této vyhlášky může udělit ministerstvo.6)
(4) Na státní přírodní rezervace a chráněné přírodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje.
(5) Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů7) příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990.
Ministr:
RNDr. Moldan CSc. v. r.
Příloha č. 1 vyhlášky č. 464/1990 Sb.
1. Hranice oblasti Litovelské Pomoraví je vedena po veřejných komunikacích nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.
2. Průběh hranice je následující:
V Olomouci - Černovíře začíná hranice na mostě přes řeku Moravu a pokračuje proti proudu na levém břehu Moravy až po soutok s Oskavou, dále po levém břehu Oskavy proti proudu až ke křížení se železniční tratí Olomouc-Zábřeh n. M. Dále po železniční trati až ke křížení se silnicí III/446-8 na okraji Březců, po této silnici jižním směrem až ke křížení se silnicí II/446 a po ní severozápadním směrem až k ochranné protipovodňové hrázi, která sleduje severní okraj lužního lesa. Dále hranice vede severozápadním směrem po této hrázi až k polní cestě, která vede k železničnímu mostku na trati Olomouc-Zábřeh n. M. Po této polní cestě až k železniční trati a mostku na kótě 225 m n. m. a dále po železniční trati severozápadním směrem až po křížení se silnicí III/446-19 a po této silnici severovýchodním směrem na křižovatku se silnicí II/446. Po této silnici vede hranice severozápadním směrem až na křižovatku se silnicí II/447 na jižním okraji Pňovic, po silnici II/447 západním směrem až k okraji lesa a dále na sever po okraji lesa zpět na silnici II/447, po níž vede hranice přes Tři Dvory do Litovle až na křižovatku se silnicí II/449. Po silnici II/449 se hranice stáčí k severu a vede až ke křižovatce se silnicí III/449-6 v Července a po silnici III/449-6 západním směrem k polní cestě vedoucí k hájence Čerlinka. Po této polní cestě až k hájence a dále podél severního okraje lesa „Doubrava“ až k toku Doubravky jihozápadně od Úsova. Dále po pravém břehu Doubravky po proudu až k silnici II/444 ve Stavenicích. Po silnici II/444 západním směrem až k účelové komunikaci Moravských štěrkoven, po které jde hranice jihovýchodním směrem kolem západního okraje štěrkopískového jezera a dále po západním okraji jezera až k jeho jižnímu okraji. Zde se hranice stáčí k východu a prochází kolem jižního okraje dvou lesíků až k vodnímu příkopu po jehož pravém břehu jde jižním směrem až k železniční trati Olomouc-Zábřeh n. M., odkud pokračuje jihovýchodním směrem po trati až k železničnímu mostu přes řeku Moravu. Dále po pravém břehu Moravy jižním směrem až k hospodářskému mostu přes Moravu a dále k odlehčovacímu kanálu Třebůvky a k severnímu okraji Doubravice, přes Doubravici severovýchodním směrem po místní komunikaci. Od Doubravice jihovýchodním směrem po polní komunikaci k východnímu okraji Mitrovic a dále stejným směrem po polní komunikaci k východnímu konci hrázky s kótou 243 m n. m. a odtud jižním směrem přímo ke křížení Palonínského potoka se silnicí Palonín-Nové Mlýny u vodní elektrárny N. Mlýny. Po silnici N. Mlýny-Palonín západním směrem až na křižovatku se silnicí III/444-1 a dále po této silnici jižním směrem přes Řimice na křižovatku se silnicí II/635. Dále vede hranice po silnici II/635 přes Měník až ke konečné stanici ČSD Mladeč-jeskyně a po železniční trati ke křížení se silnicí III/449-9, a po této silnici severovýchodním směrem do Mladče na most přes Mlýnský potok. Dále po pravém břehu Mlýnského potoka po proudu přes Sobáčov, Vísku, Litovel, Chořelice do Březové a odtud jihovýchodním směrem po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa na silnici III/446-20 ve Lhotě n. M., k budově polesí Střeň a dále po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa do Hynkova. Hynkovem po místní komunikaci na náves a kolem hostince na polní cestu vedoucí jihovýchodním směrem k okraji lesa a kolem západního okraje lesa a východním směrem kolem jižního okraje lesa k pravému břehu Mlýnského potoka a po pravém břehu k silničnímu mostu na silnici III/446-5 v Horce n. M. Po silnici III/446-5 obcí Horka n. M. na křižovatku se silnicí III/4463 jihozápadně od Horky n. M. a po této silnici jihovýchodním směrem až k odbočce místní cesty k parkovišti u koupaliště Poděbrady a po této místní cestě severovýchodním směrem až k mostku s melioračním příkopem a po jeho pravém břehu jihovýchodním směrem až po soutok s Mlýnským potokem. Po pravém břehu Mlýnského potoka až k silničnímu mostu na silnici spojující předměstské čtvrtě Hejčín a Černovír v Olomouci a po této silnici severním směrem na výchozí bod - silniční most přes řeku Moravu v Olomouci - Černovíře.
3. Celková rozloha oblasti činí 96 km2.
1) § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
3) § 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4) § 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6) § 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.