§ 18 vyhláška, kterou se stanoví podrobnější pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry a podrobnější pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům – Střet zájmů
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnější pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry a podrobnější pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům · 466/2002 Sb. · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 18 vyhlášky 466/2002 stanovuje, jak má obchodník s cennými papíry postupovat v situacích, kdy hrozí nebo nastane střet zájmů, a to jak mezi obchodníkem a zákazníkem, tak mezi samotnými zákazníky. Povinnost zaměstnance hlásit střet zájmů: Pokud se zaměstnanec domnívá, že by poskytnutí služby mohlo vést ke střetu zájmů, musí o tom neprodleně informovat svého vedoucího. (§ 18 zákona č. 466/2002 Sb., vyhláška, kterou se stanoví podrobnější pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry a podrobnější pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Střet zájmů
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „zaměstnance, domnívá-li se, že poskytnutím služby by mohlo dojít ke střetu zájmů, neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě též navrhnout zákazníkovi jiný způsob…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „vedoucího zaměstnance neprodleně ověřit, zda střet zájmů skutečně hrozí, popřípadě konzultovat vzniklou situaci se…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „zaměstnance, dozví-li se, že během poskytování služby došlo ke střetu zájmů, neprodleně informovat vedoucího zaměstnance“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 466/2002 Sb.
[K § 47b odst. 1 písm. g) zákona o cenných papírech]
(1) Vnitřní předpis upraví zejména povinnost
a) zaměstnance, domnívá-li se, že poskytnutím služby by mohlo dojít ke střetu zájmů, neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě též navrhnout zákazníkovi jiný způsob dosažení téhož účelu, k jakému směřoval jeho požadavek,
b) vedoucího zaměstnance neprodleně ověřit, zda střet zájmů skutečně hrozí, popřípadě konzultovat vzniklou situaci se zaměstnancem pověřeným výkonem compliance,
c) vedoucího zaměstnance, dojde-li k závěru, že hrozí střet zájmů, zajistit informování zákazníka o tom, že vzhledem k hrozícímu střetu zájmů mu odmítá obchodník poskytnout požadovanou službu v celém rozsahu nebo částečně, popřípadě navrhnout zákazníkovi jiný způsob dosažení téhož účelu, k jakému směřoval jeho požadavek,
d) zaměstnance, dozví-li se, že během poskytování služby došlo ke střetu zájmů, neprodleně informovat vedoucího zaměstnance,
e) vedoucího zaměstnance neprodleně ověřit, zda ke střetu zájmů skutečně došlo, popřípadě konzultovat vzniklou situaci se zaměstnancem pověřeným výkonem compliance, a
f) vedoucího zaměstnance, shledá-li, že během poskytování služby skutečně došlo ke střetu zájmů, zajistit
1. poskytnutí služby s upřednostněním zájmů zákazníka před zájmy obchodníka, jestliže došlo ke střetu zájmů mezi obchodníkem a zákazníkem, nebo
2. neprodlené informování zákazníků a vyžádání si od nich souhlasu nebo pokynu k dalšímu postupu, jestliže došlo ke střetu zájmů mezi zákazníky navzájem, a to způsobem dohodnutým ve smlouvě.
(2) O případech podle odstavce 1 písm. c) a f) vede obchodník evidenci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinnost zaměstnance hlásit střet zájmů: Pokud se zaměstnanec domnívá, že by poskytnutí služby mohlo vést ke střetu zájmů, musí o tom neprodleně informovat svého vedoucího. Může také navrhnout zákazníkovi jiný způsob, jak dosáhnout požadovaného cíle.
- Ověření a řešení vedoucím zaměstnancem: Vedoucí zaměstnanec má povinnost ověřit, zda střet zájmů skutečně hrozí nebo nastal, případně konzultovat situaci s compliance oddělením.
- Informování zákazníka a řešení střetu: Pokud vedoucí zaměstnanec zjistí, že střet zájmů hrozí, musí zákazníka informovat a odmítnout poskytnutí služby, nebo navrhnout jiný postup. Pokud střet zájmů nastal, musí obchodník upřednostnit zájmy zákazníka (pokud jde o střet s obchodníkem) nebo získat souhlas či pokyn od zákazníků (pokud jde o střet mezi zákazníky).
- Evidence střetů zájmů: Obchodník je povinen vést evidenci případů, kdy odmítl službu kvůli hrozícímu střetu zájmů, nebo kdy musel řešit již nastalý střet zájmů.
Na co si dát pozor
- Vnitřní předpis: Obchodník s cennými papíry musí mít vnitřní předpis, který tyto postupy podrobně upravuje.
- Upřednostnění zájmů zákazníka: V případě střetu zájmů mezi obchodníkem a zákazníkem je obchodník povinen upřednostnit zájmy zákazníka.
- Souhlas zákazníka: Při střetu zájmů mezi zákazníky je nutné získat souhlas nebo pokyn od dotčených zákazníků.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 44 Střet zájmů (Zákon o zadávání veřejných zakázek)§ 119 Zvláštní opatrovník (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 127n Identifikace střetu zájmů (Zákon o podnikání na kapitálovém trhu)§ 460 (Zákon občanský zákoník)§ 24 Střet zájmů (Zákon o spotřebitelském úvěru)