Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 20

§ 20 scelovací zákon – Hlasování o utvoření scelovacího družstva.

Zákon o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon) · 47/1948 Sb. · Nemovitosti a stavební právo

Stručně: Paragraf 20 zákona č. 47/1948 Sb. stanovuje pravidla pro hlasování o založení scelovacího družstva, určuje, kdo má hlasovací právo a jak se počítají hlasy, včetně specifických ustanovení pro spoluvlastníky a majetek zabraný či konfiskovaný. Hlasovat mohou pouze vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu o výměře alespoň 1 hektar, přičemž každý takový vlastník má jeden hlas. (§ 20 zákona č. 47/1948 Sb., scelovací zákon, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Hlasování o utvoření scelovacího družstva.
  • Týká se: vlastník, obec, dědic
  • Lhůta nebo doba (odst. 5): „Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 47/1948 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý vlastník má jeden hlas.

(2) Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni spoluvlastníci jeden hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených, tvořících jeden podnik.

(3) Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.

(4) Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítáni k hlasujícím pro utvoření scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření scelovacího družstva.

(5) Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní komise a zapíše do něho osoby, které podle předcházejících odstavců jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou, která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.

(6) Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.

(7) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u pozemku, který je v držbě toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Hlasovat mohou pouze vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu o výměře alespoň 1 hektar, přičemž každý takový vlastník má jeden hlas.
  • Pokud je pozemek ve spoluvlastnictví, spoluvlastníci mají dohromady jeden hlas a rozhoduje většina. V případě rovnosti hlasů se má za to, že hlasují pro utvoření družstva.
  • Hlasy těch, kteří se zdrželi hlasování, se připočítávají k hlasům pro utvoření scelovacího družstva.
  • Hlasy připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného nebo konfiskovaného podle specifikovaných zákonů a dekretů, se rovněž připočítávají k hlasům pro utvoření scelovacího družstva.

Na co si dát pozor

  • Vlastníci menších pozemků než 1 ha nemají hlasovací právo.
  • V případě sporného vlastnictví pozemků hlasuje držitel.
  • Při hlasování je důležité si uvědomit, že zdržení se hlasování nebo vlastnictví specifického typu půdy (zabrané/konfiskované) automaticky znamená hlas pro utvoření scelovacího družstva.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.