Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
47/1990

Zákon o volbách do Federálního shromáždění

47/1990 Sb. · 60 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

60
↑ Předchozí paragrafy

§ 39 Sčítání hlasů v krajské volební komisi

(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

§ 40 Zápis krajské volební komise

(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeny:

a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,

b) počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,

c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,

f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,

g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.

§ 41 Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích

(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla (§ 6) nebo ústavního zákona v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

(2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou republiku nebo Slovenskou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

§ 42 Postup politických stran do prvního skrutinia

(1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volbu do každé sněmovny.

(2) Ústřední volební komise dále zjistí,

a) které politické strany, popřípadě politická hnutí, získaly méně než pět procent

b) které koalice ze dvou či tří politických stran, popřípadě politických hnutí, získaly méně než sedm procent

c) které koalice z nejméně čtyř politických stran, popřípadě politických hnutí, získaly méně než deset procent

z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v České republice nebo ve Slovenské republice. Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

(3) Podá-li politická strana, popřípadě politické hnutí, kandidátní listinu v České republice i ve Slovenské republice, stačí, když získá pět procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik. Pro koalice podle odstavce 2 písm. b) v tomto případě stačí, když získají sedm procent a pro koalice podle odstavce 2 písm. c) deset procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik.

(4) Zjistí-li Ústřední volební komise, že požadavek podle odstavce 2 nesplnila žádná politická strana, popřípadě politické hnutí, a žádná koalice, sníží postupně

a) u politických stran, popřípadě politických hnutí, hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,

b) u koalic podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,

c) u koalic podle odstavce 2 písm. c) hranici deseti procent na hranici devíti procent a na hranici osmi procent

tak, aby do prvního skrutinia mohly postoupit alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí.

(5) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

§ 43 První skrutinium

(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41), zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.

(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém součtu platných hlasů, které tato politická strana získala.

(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i pak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

(4) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

(5) Neuvedla-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

§ 44 Druhé skrutinium

(1) Všechny mandáty, které nebyly v České republice a Slovenské republice přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných (a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané) v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.

(2) Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých politických stran, zvláště pro Českou republiku a zvláště pro Slovenskou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České republiky a v rámci Slovenské republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které zbývá obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm politickým stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát té politické straně, jež obdržela v rámci České republiky a Slovenské republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

§ 45 Zápis Ústřední volební komise a uveřejnění výsledků voleb

(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů Ústřední volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:

a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů,

b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu v rámci České republiky a Slovenské republiky zvlášť a pro jednotlivé volební kraje zvlášť,

d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.

(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

§ 46 Osvědčení o zvolení

Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.

§ 47 Volební stížnost

(1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky o stížnosti se nelze odvolat.

(4) Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.

§ 48 Opatření k dodatečnému provedení voleb

(1) Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.

(2) Byla-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo Federálního shromáždění učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení dobrozdání obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky.

(3) Opatření podle odstavce 1 předsednictvo Federálního shromáždění neučiní, jestliže zjištěné vady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.

§ 49 Nastupování náhradníků

(1) Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník13) téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Byla-li politická strana zrušena,11) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn až do konce volebního období.

(4) Byla-li činnost politické strany pozastavena,12) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

(5) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.

Část osmá

§ 50 OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ VOLEB

(1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.

(2) Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze orgány uvedené v příloze č. 2 a pro okresní volební komise v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě příslušný obvodní úřad.

§ 51 Spolupráce jiných orgánů a organizací

(1) Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

(2) Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

§ 52 Nároky členů volebních komisí

(1) Člen volební komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích, vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.14)

(2) Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

(3) Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její náhrady a výplaty stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

§ 53 Nároky kandidátů

(1) Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnavatel“), poskytl pracovní volno.

(2) Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.

(3) Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.

(4) Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.

(5) Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.

(6) Okolnost, že je někdo kandidátem, mu nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.

§ 54 Hrazení volebních nákladů

(1) Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždění se hradí ze státního rozpočtu federace. Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(2) Výdaji podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.

(3) Po ověření platnosti voleb poslanců sněmovnami Federálního shromáždění sdělí předsednictvo Federálního shromáždění federálnímu ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky při volbách do Sněmovny lidu nebo do Sněmovny národů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 15 Kčs.

Část devátá

§ 55 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

(1) Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra15) o tom, že občan, připadající v úvahu jako kandidát, v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl

a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

c) vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.

(2) Jestliže politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení16) úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany, federální ministerstvo vnitra zašle osvědčení občanu nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti a současně o zaslání tohoto osvědčení vyrozumí politickou stranu.

(3) Nejpozději tři dny před ukončením volební kampaně (§ 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek u jednotlivých kandidátů.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.

§ 57 Zmocňovací ustanovení

(1) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky

a) stanoví podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při

1. vytváření volebních okrsků,

2. sestavování seznamů voličů,

3. vystavování voličských průkazů,

4. zajišťování a vybavování volebních místností,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;

b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;

c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.

(2) Federální statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

(3) Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

§ 58 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, s výjimkou ustanovení § 49, které pozbývá platnosti dnem voleb.

§ 59 Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha č. 1 zákona č. 59/1992 Sb.

Volební

kraj čísloNázev

volebního

kraje

a sídlo krajské

volební komiseZahrnuje území1.Hl. m. Praha

PrahaHl. města Prahy2.Středočeský

PrahaOkresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník3.Jihočeský

České BudějoviceOkresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor4.Západočeský

PlzeňOkresy: Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov5.Severočeský

Ústí n. LabemOkresy: Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec n. Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí n. Labem6.Východočeský

Hradec KrálovéOkresy: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov n. Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov, Ústí n. Orlicí7.Jihomoravský

BrnoOkresy: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Zlín, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Znojmo, Žďár n. Sázavou8.Severomoravský

OstravaOkresy: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín9.Hl. m. SR

Bratislava

BratislavaHl. města SR Bratislavy10.Západoslovenský

BratislavaOkresy: Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava11.Středoslovenský

Banská BystricaOkresy: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považ. Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar n. Hronom, Žilina12.Východoslovenský

KošiceOkresy: Bardejov, Humenné, Košice-město, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožnava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov n. Topľou

Příloha č. 2 zákona č. 59/1992 Sb.

Volební

okres č.Zahrnuje území

městských částíPomocné prostředky

pro okresní volební

komisi zajistíIPraha 1Obvodní úřad v Praze 1IIPraha 2Obvodní úřad v Praze 2IIIPraha 3Obvodní úřad v Praze 3IVPraha 4Obvodní úřad v Praze 4VPraha 5, Praha-Lipenec, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-ZličínObvodní úřad v Praze 5VIPraha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy, Praha-SuchdolObvodní úřad v Praze 6VIIPraha 7, Praha-TrojaObvodní úřad v Praze 7VIIIPraha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní ChabryObvodní úřad v Praze 8IXPraha 9, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice,

Praha-Koloděje, Praha- Kyje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-VinořObvodní úřad v Praze 9XPraha 10, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Horní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice,

Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy, Praha-UhříněvesObvodní úřad v Praze 10XIPraha-Jižní Město, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-ÚjezdMístní úřad v Praze-Jižním MěstěXIIPraha-Modřany, Praha-LibušMístní úřad v Praze-ModřanechXIIIPraha-Jihozápadní MěstoMístní úřad v Praze-Jihozápadním Městě

Volební okresZahrnuje území městských částíBratislava IStaré MestoBratislava IIRužinov, Vrakuňa, Podunajské BiskupiceBratislava IIINové Mesto, Rača, VajnoryBratislava IVKarlova Ves, Dúbravka, Lamač, Devín, Devínska Nová Ves, Záhorská BystricaBratislava VPetržalka, Jarovce, Rusovce, Čuňovo

Příloha č. 3 zákona č. 59/1992 Sb.

Volební kraj

čísloNejvyšší počet kandidátů

na kandidátní listině

pro volby do SLNejvyšší počet kandidátů

na kandidátní listině

pro volby do SN1. Hl. m. Praha16122. Středočeský14103. Jihočeský974. Západočeský1085. Severočeský14126. Východočeský16127. Jihomoravský25208. Severomoravský25189. Hl. m. SR Bratislava5810. Západoslovenský223311. Středoslovenský213012. Východoslovenský1827

1) § 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

4) § 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.

§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.

5) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.

6) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

7) § 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

§ 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.

§ 16 a § 24 odst. 3 zákona SNR č. 369/1990 Sb.

§ 19 zákona SNR č. 377/1990 Sb.

§ 17 zákona SNR č. 401/1990 Sb.

8) § 200f a 200g občanského soudního řádu.

9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.

10) § 18 odst. 10 tohoto zákona.

11) § 13 zákona č. 424/1991 Sb.

12) § 14 zákona č. 424/1991 Sb.

13) § 2 odst. 1 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.

14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

15) § 11 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

16) § 8 zákona č. 451/1991 Sb.