Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci

Došlo-li k rehabilitaci poškozeného, na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo při jiném nezákonném zbavení osobní svobody v souvislosti s činy uvedenými v § 1, náleží oprávněným osobám vedle nároků, které na ně přešly podle § 26, jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs. Nárok na výplatu této částky má osoba, jíž zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Vznikne-li tento nárok více osobám, rozdělí se uvedená částka mezi ně rovným dílem.“.

20. V § 30 odst. 2 se na závěr ustanovení připojuje text tohoto znění: „Tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona.“.

21. § 30 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Pro odškodnění se použije obdobně ustanovení oddílu šestého tohoto zákona.“.

22. V § 33 odst. 2 se za slova „zbavených osobní svobody“ vkládají slova „nebo majetku“.

23. § 34 zní:

Ustanovení oddílu šestého tohoto zákona se přiměřeně použije též v případech, kdy ve věcech, na které se vztahuje oddíl druhý, třetí a pátý tohoto zákona, byl rozsudek zcela nebo zčásti zrušen do dne účinnosti tohoto zákona na základě mimořádného opravného prostředku podaného podle trestního řádu nebo podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. Nárok na odškodnění je třeba uplatnit do 1. března 1993, jinak zaniká.“.

Čl. II

(1) Plnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb., která již byla vyplacena, se započtou na jednorázovou náhradu podle tohoto ustanovení, ve znění čl. I bodu 19 tohoto zákona.

(2) Odškodnění vyplacená ze stejných důvodů podle jiných předpisů se započtou na odškodnění vyplacená podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

2) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.