Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

(K § 4 odst. 1 zákona)

Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené kopie:

a) protokolů o rozborech odpadních vod s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

b) protokolů o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odečet, s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

c) protokolů o odběru vzorků,

d) registračních výstupů měření průtoků, pokud jsou instalovány, záznamů pravidelných odečtů měřidel průtoku a objemu,

e) protokolů o provedených jednorázových měřeních průtoku a objemu,

f) záznamů a protokolů o provedených ověřováních či kalibracích měřidel,

g) evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtům poplatků za každý zdroj znečišťování a jeho výpust či výpusti,

h) evidence údajů o objemu odebrané vody.

(K § 5 zákona)

(1) Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří se prokazuje:

a) osvědčením o akreditaci pro rozbory odpadních vod,7) nebo

b) osvědčením o správné činnosti laboratoře pro rozbory odpadních vod, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., Středisko pro posuzování laboratoří, (t. j. nezávislým posouzením jakosti práce a zavedeného systému dodržování jakosti práce v laboratoři).

(2) Odborná způsobilost měřících skupin se prokazuje:

a) autorizací k výkonu úředního měření průtoku aplikovatelnou pro daný účel,8) nebo

b) osvědčením o způsobilosti k měření průtoku dané prověřením odborné způsobilosti k tomu určenou organizací v souladu s podmínkami zvláštního zákona.5)

(K § 6 a 7 zákona)

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden v příloze č. 3.

(K § 8 zákona)

(1) Žádost o povolení odkladu placení poplatků se podává v souvislosti se stavbou čistírny odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“), v souvislosti s jiným zařízením investičního charakteru, kterým je jiné vodohospodářské zařízení ke snížení množství vypouštěného znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např. retenční nádrž, zařízení k separaci vod, (dále jen „vodohospodářské zařízení“), nebo v souvislosti s investičním technologickým opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových vod, (dále jen „technologické opatření“). Možnost poskytnutí odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy čistírny odpadních vod, opravy vodohospodářského zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.

(2) Žádost o odklad znečišťovatel doloží

a) v případě zahájení prací na stavbě nebo na vodohospodářském zařízení:

1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby či vodohospodářského zařízení,9)

2. pravomocným rozhodnutím o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečištění či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na vodohospodářském zařízení s uvedením hodnot znečištění, jichž má být stavbou či vodohospodářským zařízením dosaženo,

3. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění ve zpoplatněných ukazatelích znečištění v odpadních vodách ze zdroje znečišťování s uvedením hodnot před realizací stavby nebo vodohospodářského zařízení,

4. rozpočtovými náklady stavby nebo vodohospodářského zařízení,

5. kopiemi zápisu ze stavebního deníku, z něhož vyplývá, že stavba byla skutečně zahájena, tj. že dodavatel převzal staveniště a začal provádět vlastní stavební práce, a časovým harmonogramem stavby,10)

6. uzavřenou smlouvou o sdružení finančních prostředků na financování předmětné stavby nebo vodohospodářského zařízení, sdružil-li znečišťovatel na tyto práce prostředky,

b) v případě zahájení prací na technologickém opatření:

1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby vydaným příslušným stavebním úřadem nebo v případě, že tohoto povolení není třeba, tomu odpovídajícím prohlášením znečišťovatele doloženým vyjádřením vodohospodářského orgánu,11) ve kterém bude uveden i termín dokončení prací,10)

2. rozpočtovými náklady na technologické opatření,

3. dokladem, že práce byly skutečně zahájeny, vydaným znečišťovatelem s uvedením data zahájení prací a časovým harmonogramem,

4. pravomocným rozhodnutím o povolení vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na vodohospodářském zařízení s uvedením hodnot, jichž má být stavbou či vodohospodářským zařízením dosaženo,

5. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění ve zpoplatněných ukazatelích v odpadních vodách s uvedením hodnot před realizací technologického opatření.

(K § 8 zákona)

(1) Doba trvání odkladu se stanoví podle § 8 odst. 4 zákona takto:

a) v případě stavby nebo vodohospodářského zařízení:

1. pokud v rozhodnutí o povolení stavby či vodohospodářského zařízení9) není stanoven zkušební provoz, odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby nebo vodohospodářského zařízení v tomto rozhodnutí,

2. pokud v rozhodnutí o povolení stavby9) není stanoven zkušební provoz a stavební úřad kladně rozhodne o zkušebním provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu, nejdéle však po dobu 24 měsíců od jeho zahájení. V tomto případě odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu nebo posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu,

3. pokud v rozhodnutí o povolení stavby9) je stanoven zkušební provoz, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu. Pokud doba zkušebního provozu nepřekračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu v rozhodnutí o povolení stavby; pokud překračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu podle rozhodnutí o povolení stavby,

b) v případě technologického opatření odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení technologického opatření v rozhodnutí o povolení stavby,

c) k dodatečným změnám rozhodnutí o povolení stavby nebo vodohospodářského zařízení týkajícím se prodloužení lhůt k jejich dokončení se nepřihlédne.

(2) Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj znečišťování, na který byl povolen odklad, se provede tak, že inspekce:

a) na základě poplatkového hlášení vypočte předpokládanou celkovou výši poplatků na celou dobu trvání odkladu,

b) z rozpočtových nákladů stavby a z vypočtené celkové výše poplatků za dobu trvání odkladu stanoví procento odložené části poplatků z celkové výše poplatků, maximálně však do 80 % celkové výše poplatků,

c) pro kalendářní roky, ve kterých je doba trvání odkladu kratší než 12 měsíců, stanoví odklad pouze pro měsíce, ve kterých trvá doba odkladu.

(3) Výslednou výši odložené části poplatků stanoví inspekce podle skutečných nákladů stavby prokázaných znečišťovatelem a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za dobu trvání odkladu. O prominutí odložené části poplatků rozhodne inspekce na základě samostatné žádosti znečišťovatele.

(4) Doklady o tom, že byly splněny podmínky odkladu, se předloží inspekci do 90 dnů po termínu stanoveném k dokončení stavby, vodohospodářského zařízení nebo technologického opatření. Nezbytnými doklady jsou

a) v případě stavby nebo vodohospodářského zařízení:

1. kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný i den jejich dokončení,

2. vyhodnocení zkušebního provozu splňujícího podmínku, že ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 7 odst. 2 písm. a) bod 2] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním předpisem,12)

3. skutečné náklady stavby nebo vodohospodářského zařízení,

b) v případě technologického opatření:

1. kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný den jeho dokončení, nebo pravomocné povolení příslušného orgánu státní správy k zahájení provozu rekonstruované technologie a v případě, že tohoto rozhodnutí (povolení) není potřeba, prohlášení znečišťovatele o zahájení provozu po rekonstrukci s uvedením termínu jeho zahájení,

2. vyhodnocení realizovaného technologického opatření a doklad o splnění podmínky, že ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 7 odst. 2 písm. b) bod 4] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním předpisem,12)

3. skutečné náklady technologického opatření.

(5) Náklady stavby, vodohospodářského zařízení nebo technologického opatření se rozumějí veškeré náklady spojené s výstavbou nebo realizací technologického opatření včetně realizační dokumentace a nákladů vyvolaných stavbou, kromě nákladů na projektovou dokumentaci.

(6) Náklady stavby, vodohospodářského zařízení nebo technologického opatření, na které byl přiznán odklad, prokazuje znečišťovatel fakturami, popřípadě jinými věrohodnými doklady.

(K § 2 odst. 4 zákona)

(1) Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné koncentrace těchto ukazatelů znečištění vypočtené podle § 2 odst. 5.

(2) Koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží znečišťovatel:

a) výsledky sledování z kontrolního profilu státní sítě sledování jakosti vod v tocích, pokud je tento profil v blízkosti odběru povrchové vody, nebo

b) výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi. Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kde termíny odběru projedná znečišťovatel s inspekcí. Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod musí být 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, například při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách. Při odběrech vzorků povrchových nebo podzemních vod odebíraných znečišťovatelem pro účely odečtu množství znečištění ve zvolených zpoplatněných znečišťujících látkách uvedených v příloze č. 1 zákona se vztahuje povinnost vedení dokumentace a záznamů uvedená v § 2 odst. 2 i na toto vzorkování. Při sestavování programu a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod a vod podzemních uvedených v příloze č. 1.

(3) Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí se množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování.

(4) Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v analytické metodě stanovení, hmotnost znečištění se v tomto ukazateli neodečítá.

U odkladů přiznaných před 1. lednem 1999 se postupuje podle předpisů platných v době přiznání odkladu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 47/1999 Sb.

Nutnou podmínkou dosažení srovnatelných analytických výsledků je homogenní vzorek. Normalizované analytické metody obsahují různé způsoby úpravy vzorku, volba závisí na účelu analýzy. Pro účely této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v tabulce č. 1.

Za přítomnosti hrubých nečistot se první krok úpravy provádí již při odběru vzorku a pro všechny ukazatele znečištění. Je to cezení vzorku přes síto z inertního materiálu, které zabrání vzniku hrubých chyb stanovení v důsledku přítomnosti nehomogenizovatelných částic tuhé fáze. Další kroky určuje pro jednotlivé ukazatele tabulka č. 1.

Homogenizuje se vždy celý obsah vzorkovnice. Vzorek se nejprve homogenizuje a pak se kvantitativně převede přes síto vyhovující dané velikosti částic (viz tabulka č. 1). Homogenita vzorku se kontroluje testem (opakovanou analýzou paralelně odebraného zkoušeného objemu vzorku).

Ukazatel

znečištěníPředběžná úpravaKonzervace4)Čas 5)CHSKCrhomogenizace1)H2SO4

na pH < 2

2 °C - 5 °C24 h6)RASfiltrace2)< 8 °C24 hNLruční roztřepání< 8 °C24 hPchomogenizace1)H2SO4

na pH = 1

2 °C - 5 °C24 h6)N-NH4+filtrace2)2 °C - 5 °C

příp. H2SO4

na pH < 224 h6)N-NO2-filtrace2)2 °C - 5 °C24 hN-NO3-filtrace2)2 °C - 5 °C

příp. H2SO424 h6)AOXfiltrace2)HNO3

pH < 2

4 °C24 hHghomogenizace3)HNO3 +

K2Cr2O730 dníCdhomogenizace3)HNO3

pH < 230 dní

Odkazy k tabulce č. 1 - indexy:

1) homogenizace homogenizátorem (velikost částic < 40 µm) před konzervací

2) filtrace filtrem ze skelných vláken (velikost pórů 1 ± 0,3 µm) před konzervací

3) homogenizace nekovovým homogenizátorem před konzervací

4) viz též ČSN EN ISO 5667-3

5) maximální doba od odběru vzorku do zahájení analýzy

6) netýká se chemicky konzervovaných (okyselených) vzorků

Z tabulky č. 1 vyplývá, že nároky na úpravu vzorků před analýzou jsou pro stanovení jednotlivých ukazatelů rozdílné, proto se vzorky odebírají do oddělených vzorkovnic a s výjimkou filtrace se zpracuje předběžnou úpravou vždy celý objem vzorkovnice.

Při stanovení nejistoty je postup určen v KVALIMETRIE VI. „Stanovení nejistoty analytického měření, EURACHEM-ČR, Praha 1996“.

Při sestavování programu a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod a vod podzemních.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 47/1999 Sb.

Ukazatel znečištěníRoční množství znečištění

přitékajícího do zdroje znečišťování (t/rok)Počet odběrů vzorků a typ vzorku

u výpustí ze zdroje znečišťováníCHSKCr

(chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou)10 až 200 včetně4 / a) nebo b)nad 200 až 1 000 včetně6 / c)nad 1 000 až 4 000 včetně12 / c)nad 4 00024 / c)N-NH4+ (do 31. 12. 2000)

(amoniakální dusík)15 až 100 včetně6 / b)nad 100 až 300 včetně12 / c)nad 30024 / c)Nanorg (od 1. 1. 2001)

(celkový anorganický dusík)20 až 100 včetně6 / b)nad 100 až 350 včetně12 / c)nad 35024 / c)Celkový fosfor3 až 13 včetně (od 1. 1. 2005)6 / b)nad 13 až 60 včetně12 / c)nad 6024 / c)RAS

(rozpuštěné anorganické soli)20 až 100 včetně4 / a) nebo b)nad 100 až 5 000 včetně12 / b)nad 5 000 až 10 000 včetně12 / c)nad 10 00024 / c)NL

(nerozpuštěné látky)10 až 50 včetně4 / a) nebo b)nad 50 až 1 000 včetně12 / b)nad 1 000 až 2 000 včetně12 / c)nad 2 00024 / c)AOX (od 1. 1. 2001)

(adsorbovatelné organické halogeny)15 až 5 000 kg včetně12 / b)nad 5 000 až 10 000 kg včetně12 / c)nad 10 000 kg24 / c)Hg

(rtuť)0,4 až 50 kg včetně12 / b)nad 50 až 200 kg včetně12 / c)nad 200 kg24 / c)Cd

(kadmium)2 až 200 kg včetně12 / b)nad 200 až 1 000 kg včetně12 / c)nad 1 000 kg24 / c)

a) dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze pro komunální odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro vypouštěné množství CHSKCr 10 t až 200 t ročně.

b) 24hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.

c) 24hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 47/1999 Sb.

1) § 1 písm. b) zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 23/1992 Sb.

2) Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.

3) § 8 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

§ 23 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., ve znění zákona č. 14/1998 Sb.

4) § 4 písm. a) zákona č. 130/1974 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 23/1992 Sb.

§ 12 písm. a) a h) zákona č. 130/1974 Sb., ve znění zákona č. 23/1992 Sb.

5) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 20/1993 Sb.

6) § 4 písm. b) zákona č. 130/1974 Sb., ve znění zákona č. 452/1990 Sb. a zákona č. 23/1992 Sb.

7) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

8) § 21 zákona č. 505/1990 Sb.

9) § 9 zákona č. 138/1973 Sb.

10) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

11) § 14 zákona č. 138/1973 Sb.

12) Nařízení vlády č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, ve znění nařízení vlády č. 185/1996 Sb.

1) ČSN 75 7241 Kontrola odpadních a zvláštních vod.

ČSN EN 25667-1 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.

ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků.

ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod.

ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží.

ČSN ISO 5667-6 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků.

ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod — Odběr vzorků Část 11: Pokyny pro odběr podzemních vod.