Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

(1) Ovládací části sklápěcího zařízení konvertorů musí být opatřeny blokováním nebo uspořádány tak, aby se předešlo náhodným pohybům konvertorů při provozu, prohlídkách nebo opravách. Přívody kyslíku nebo vzduchu do konvertoru musí být zajištěny před přívodem nebo nasátím hořlavého nebo výbušného plynu do potrubí.

(2) Pro vsazování přísad musí být zajištěny násypné žlaby nebo jinak zabráněno padání těchto materiálů pod konvertor.

(3) Obsluha konvertoru musí být upozorněna na jeho pohyby zvukovými a světelnými signály; před litím strusky nebo oceli musí být upozorněni i pracovníci zdržující se pod plošinou konvertoru.

(4) V době provozu nebo při opravách konvertoru je zakázán vstup nepovolaným osobám pod konvertor; při oklepávání trysky nebo odtahové šachty musí být všem pracovníkům zabráněn vstup pod konvertor.

(1) Práce na klenbě obloukové elektrické pece (nastavování elektrod, oprava klenby, chlazení apod.) smí být prováděna až po vypnutí elektrického proudu.

(2) Při práci na klenbě musí pracovníci stát na kovové konstrukci nebo na zvlášť zřízené pracovní plošině.

(3) Při nasazení pevné vsázky se smí s pecí otáčet jen při zdvižených elektrodách a po vypnutí elektrického proudu.

(1) Při provozu indukční elektrické pece musí být kontrolována teplota chladicí vody a průchod chladicího vzduchu.

(2) Jakékoliv manipulace v peci (rovnání vsázky sochorem, měření teploty tavby apod.) smějí být prováděny jen po vypnutí elektrického proudu, není-li bezpečnost pracovníka zajištěna jiným způsobem.

(1) Výpusti strusky a kovu musí být vybaveny zástěnami zabraňujícími rozstřiku strusky nebo kovu do okolí.

(2) Potrubí pro přívod větru (vzduchu) musí být poblíž pece opatřeno šoupátky nebo hradítky, která se automaticky uzavírají, dojde-li k přerušení dodávky větru (vzduchu).

(3) Při vypouštění strusky nebo tekutého kovu se nesmí nikdo zdržovat proti vypouštěcímu žlábku.

(4) Při opravách uvnitř pece musí být pracovníci zajištěni ochranným krytem nebo musí být zavážecí dveře uzavřeny a zajištěny proti otevření.

(5) Při čistění dna pece musí být okolí pece suché a v blízkosti pece se nesmějí zdržovat nepovolané osoby.

(6) Stav vyzdívky musí být pravidelně a prokazatelně kontrolován.

(1) Koruna hlubinné pece musí být stále přikryta příklopem (víkem), který se smí otvírat jen při sázení nebo vyprazdňování pece. Prostory pod hlubinnými pecemi musí být větrány.

(2) Do prostoru pod hlubinné pece musí vstupovat vždy alespoň dva pracovníci vybavení detektorem pro zjišťování koncentrace nebezpečného plynu (například CO).

(3) Při opravách vyzdívek uvnitř pecí musí být prostor pece řádně odvětrán a hlavní uzávěr plynu bezpečně zajištěn (například zaslepením).

(4) Vchod do prostoru pod hlubinné pece musí mít bezpečnostní označení.

DVANÁCTÁ ČÁST

(1) Rukojeti, násady a jiná místa, kde je třeba nářadí uchopit, musí být hladce opracována a vhodně tvarována. Násady a rukojeti musí být zajištěny proti uvolnění.

(2) Úderné plochy a hroty nářadí nesmějí mít otřep nebo trhliny.

(3) V prostředí a na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu, musí být používáno nářadí z nejiskřícího materiálu.

(4) Kladiva, sekáče, tužlíky (temováky) a obdobné nářadí určené pro práci s kaleným nebo jinak tepelně zpracovaným materiálem nesmějí být zhotoveny z materiálu, který se odštěpuje.

(5) Kleště, kterých se užívá k uchopení nebo přidržování materiálu při kování, musí mít tvar odpovídající tvaru kovaného materiálu.

(1) Mechanické ruční nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nepřipouštělo styk obsluhy s pohybujícími se částmi mechanického ústrojí, popřípadě nástroje.

(2) Spouštěcí a zastavovací ovládače musí být snadno a rychle ovladatelné a nesmí umožňovat náhodné spuštění mechanického ručního nářadí nebo zaseknutí příslušného ovládače, pokud je nářadí v chodu.

(3) Části sloužící k uchopení a držení musí být tvarovány tak, aby nedocházelo u pracovníků k nadměrné únavě a deformacím rukou.

(4) Dvoučelisťová sklíčidla nesmějí být používána k upínání nástrojů s rotačním pohybem.

(5) Seřizování, čistění, mazání a opravy mechanického nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu.

(6) Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrického proudu, stlačeného vzduchu a jiné energie vhodným způsobem proti poškození.

(7) Mechanické ruční nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět, jen když je v klidu.

(1) Rychlospojky s poškozeným bajonetovým uzávěrem nebo těsněním se nesmějí používat.

(2) Odbočka potrubí pro upevnění pryžové hadice musí být opatřena vzduchovým kohoutem nebo samouzavíracím ventilem.

(3) Při používání pneumatického nářadí nesmí tlak vzduchu překročit stanovené hodnoty.

(4) Pneumatické nástroje nesmějí být po použití uvolňovány vystřelováním.

(5) Hadice musí být před připojením k pneumatickému nářadí profouknuty stlačeným vzduchem.

(6) Průtoku vzduchu nesmí být bráněno ohýbáním hadic.

(7) Hadice musí být na nátrubku zajištěna sponou proti sesmeknutí.

(8) Před prováděním jakýchkoliv úprav nebo oprav musí být u pneumatického nářadí uzavřen přívod vzduchu a z hadice musí být vypuštěn tlakový vzduch.

(1) K pohonu nářadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzínu s nebezpečnými látkami jako přísadami.

(2) Pohonné hmoty smějí být doplňovány jen při zastaveném motoru.

(3) Při startování musí být nářadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivě na pevném podkladě a přidržováno rukou. Startovací šňůra nesmí být při startování omotávána okolo ruky.

(1) Vstřelovací přístroje musí být opatřeny

a) ochranou obsluhy před odraženými hřeby, úlomky, střepinami a podobnými pevnými částicemi,

b) zařízením zajišťujícím, že nedojde k odpálení, nebude-li závěr úplně uzavřen a hlaveň přístroje přitlačena k nastřelované ploše,

c) zařízením zabraňujícím samovolnému odpálení při nabíjení vstřelovacího přístroje nebo při pádu nabitého přístroje.

(2) Vstřelovací přístroje nesmějí být skladovány nabité.

(3) Vstřelovací přístroje musí být v době, kdy nejsou používány, v uzamykatelném obalu.

(4) Přenášet a přepravovat vstřelovací přístroje se smí, jen když nejsou nabité.

(5) Ze stanoviště, které nezaručuje vstřelovači dobrou stabilitu, je vstřelování zakázáno.

(1) Žebříky musí být zhotoveny z takových materiálů, aby bezpečně snesly požadované zatížení.

(2) Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; příčle se nesmějí v bočnicích otáčet.

(3) Dvojité žebříky musí být opatřeny zajišťovacími řetízky, táhly a kováním.

(1) Žebříky musí být opatřeny samočinně působící brzdou, sklonoměrem, vodováhou a podpěrami a musí na nich být označena jejich nosnost.

(2) Při používání žebříků musí být jejich kola zabrzděna nebo založena a zajišťovací patky vysunuty.

(3) Při dopravě žebříků musí být vysouvací část zasunuta a zajištěna proti samovolnému vysunutí.

ČTRNÁCTÁ ČÁST

(1) Při výrobě nebezpečných látek musí být zabráněno úniku těchto látek do prostoru pracovišť.

(2) Nádrže a provozní zařízení obsahující nebezpečné látky, u nichž může dojít vlivem účinků statické elektřiny k ohrožení stability jejich obsahu, musí být uzemněny.

(3) Zařízení, jeho součásti a prostory obsahující nebezpečné látky musí být označeny bezpečnostním označením.

(4) Pracoviště s výskytem nebezpečných látek musí být opatřena dostatečným množstvím asanačních prostředků.

(5) Pracovníci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být organizací v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií.

(1) Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují.

(2) Zásobníky pro skladování nebezpečných látek musí být opatřeny bezpečnostním zařízením odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou výpustí pro vyprazdňování, pokud není vyprazdňování zajištěno jinak, a zařízením na měření teploty uvnitř zásobníku.

(3) Armatury cisteren a nádrží musí být po dobu skladování opatřeny spolehlivými uzamykatelnými kryty.

(1) Při vyprazdňování nádob se žíravinami musí být použito vhodné vyklápěcí zařízení.

(2) Asanace obalů, strojů, zařízení, ploch apod. kontaminovaných žíravinami se musí provést okamžitě. Použitý asanační materiál se nesmí skladovat.

(1) Zdroje intenzívního infračerveného a ultrafialového záření musí být stíněny v bezprostřední blízkosti zdroje.

(2) V prostorech, v nichž se používá osobních ochranných pracovních prostředků na ochranu zraku před škodlivými účinky infračerveného záření, musí být zajištěno přiměřené osvětlení vyrovnávající úbytek světla vyvolaný předepsanou ochranou zraku před infračerveným zářením.

(3) Laserové přístroje musí být vybaveny optickou nebo akustickou signalizací chodu a zajištěny proti náhodnému úniku záření při poruše přístroje. Barva optického signálu musí být volena tak, aby signál byl viditelný při použití individuálních ochranných filtrů.

(4) Ochranný plášť zdroje musí být zajištěn tak, aby jej bylo možno sejmout jen při vypnutém proudu a vybitých kondenzátorech.

(5) Pozorovací a seřizovací systémy umožňující pohled do dráhy paprsku musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožňuje ohrožení zdraví působením paprsků.

(6) Pracovní prostory, ve kterých se pracuje s laserovými paprsky, musí být označeny; vchod do místnosti musí být zajištěn tak, aby při otevření dveří nebyli pracovníci vně místnosti ohroženi zářením.

(7) V místnosti, kde se pracuje s laserovými paprsky, nesmějí být uloženy výbušné nebo hořlavé látky, pokud nejsou potřebné k provozu laseru. Používá-li se jako chladicího média kapalných plynů, musí být zajištěno nucené větrání místností.

(8) Laserový přístroj pracující v neviditelné oblasti spektra nesmí být ponechán v činnosti bez dozoru.

(9) Pracovníci zaměstnaní v prostoru působení laserových paprsků musí být poučeni o ochranných opatřeních.

PATNÁCTÁ ČÁST

Zrušují se tyto předpisy:

1. nařízení č. 8/1885, vydané ministeriem věcí vnitřních a obchodu dne 17. ledna 1885, jímž na ochranu osob při výrobě zápalného zboží fosforového zaměstnaných vydávají se předpisy o zařízeních a opatřeních, jichž v provozovacích závodech třeba šetřiti;

2. nařízení c. k. místodržitele pro Čechy ode dne 30. května č. 10103 č. 28/1892 Zákoníku zemského království Českého, jež se týče opatření bezpečnostních k ochraně dělníků zaměstnaných na věžích, střechách, ve studních atd.;

3. nařízení c. k. místodržitele pro království České ze dne 12. března 1907 č. 33/1907 č. 1982 praes. – Zákoníku zemského království Českého, o opatřeních k zabránění úrazům při hospodářských strojích ve znění vyhlášení č. 23/1908 Zákoníku zemského království Českého;

4. nařízení c. k. místodržitele na Moravě ze dne 28. prosince 1910 č. 2/1911 Zákonů a Nařízení zemských pro Markrabství Moravské, o ochraně proti úrazům při hospodářských strojích;

5. nařízení c. k. zemského presidenta ve Slezsku ze dne 2. března 1911, čís. X-118/2, č. 13/1911 Zákonů a nařízení pro vojvodství Horní a dolní Slezsko, jež se týče zamezení nehod při používání hospodářských strojů;

6. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 23. srpna 1911 č. 169/1911 ř. z., jímž se vydávají zvláštní předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v živnostenských závodech, ve kterých se konají knihtiskařské a kamenotiskařské, jakož i písmolitecké práce;

7. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 22. srpna 1911 č. 172/1911 ř. z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při cukrovarnictví zaměstnaných;

8. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra a ministeriem veřejných prací ze dne 25.září 1911 č. 199/1911 ř. z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při výrobě papíru zaměstnaných;

9. nařízení ministeria veřejných prací v dohodě s ministeriem železnic ze dne 9.ledna 1912 č. 11/1912 ř. z., jímž se mění ustanovení o zkoušení lokomotivních kotlů;

10. výnos ministerstva sociální péče z října 1924 čj. 3952 (G-24) Ochrana zdraví dělníků pracujících s pneumatickými nástroji;

11. vyhláška ministra hospodářství a práce č. 730/1944 Ú. l. o nejvyšším přípustném přetlaku plnění methanu a svítiplynu;

12. výnos ministerstva hospodářství a práce z 12. 3. 1945 čj.: AIII./2-4130-7/3-1945 - Směrnice na ochranu života a zdraví dělníků, zaměstnaných pracemi natěračskými a to postřikem, namáčením a nátěrem;

13. vyhláška ministerstva techniky č. 3534/1948 Ú. l. o používání trubkového lešení při pozemních stavbách;

14. vyhláška ministerstev těžkého průmyslu a vnitra č. 75/1951 Ú. l. o zákazu plnění a o některých opatřeních, týkajících se nevyužitých přenosných lahví;

15. vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 90/1952 Ú. l. o používání lanového lešení a lanových výtahů na stavbách;

16. vyhláška ministerstva stavebnictví č. 35/1956 Ú. l., kterou se vydávají předpisy o bezpečnosti při práci na stavbě zděných továrních komínů;

17. vyhláška ministerstev zemědělství a lesního hospodářství č. 135/1956 Ú. l. o bezpečnosti při práci v provozních objektech a zařízeních zemědělských závodů;

18. vyhláška ÚRO č. 253/1956 Ú. l. o bezpečnosti při práci na mechanických lisech.

Platnosti pozbývá

Směrnice ministerstva práce a sociální péče k provádění všeobecných předpisů na ochranu života a zdraví při práci v textilní výrobě, uveřejněná ve Sbírce oběžníků pro KNV poř. č. 1355/50, Zn. I/4-4120-14/12-50.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.

Předseda:

Dr. Bartík v. r.

1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

2) Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.

Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.

Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.

3) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.

4) § 3 odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

6) Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.