481/2002 Sb. · 506 paragrafů
(1) Povolení podle § 260 odst. 2 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního dluhu v režimu tranzitu nebo v jiných operacích než režim tranzitu požaduje.
(2) Ručitel za každý vydaný záruční doklad odpovídá až do částky v něm uvedené.
(1) Záruční listina pro individuální zajištění celního dluhu se předkládá celnímu úřadu, který zajištění celního dluhu požaduje.
(2) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.
(1) Celní úřad doručí platební výměr (rozhodnutí) o vyměření cla a daní ručiteli v případě, bylo-li vymáhání celního dluhu na společných a nerozdílných dlužnících neúspěšné.
(2) Celní úřad požaduje splnění celního dluhu ihned po ručiteli,
a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,
b) bylo-li by vymáhání dlužného cla a daní po společných a nerozdílných dlužnících vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné nebo s ohledem na náklady vymáhání nehospodárné, nebo
c) zjistí-li, že byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek některého ze společných a nerozdílných dlužníků nebo takový konkurs byl prohlášen a nemá v konkursním řízení nárok na oddělené uspokojení.
Osoba, od které je požadováno zajištění celního dluhu, si může vybrat, kterým ze způsobů uvedených v § 256 celní dluh zajistí. Celní orgány však mohou odmítnout navržený způsob zajištění celního dluhu, není-li slučitelný s řádným prováděním příslušného režimu. Celní orgány mohou určit, aby zvolený způsob zajištění celního dluhu byl dodržen v průběhu stanovené doby.
Zjistí-li celní orgány, že poskytnuté zajištění celního dluhu nezajišťuje tento dluh, nebo již není jisté, že dostatečně zajišťuje splnění celního dluhu ve stanovené lhůtě, budou vyžadovat od dlužníka dodatečné zajištění celního dluhu nebo nahrazení původního zajištění zajištěním novým.
(1) Zajištění celního dluhu nezanikne, dokud celní dluh není splněn nebo dokud by mohl ještě vzniknout. Bude-li celní dluh splněn nebo již nemůže vzniknout, zajištění zaniká. Je-li celní dluh, který by mohl vzniknout u zboží propuštěného do režimu s podmíněným osvobozením od cla, zajištěn poskytnutím záruky a celní orgán neinformoval ručitele ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy měl být tento režim ukončen, o tom, že nebyl ukončen, zaniká ručení uplynutím této lhůty.
(2) Byl-li celní dluh splněn částečně nebo může vzniknout pouze jako část zajištěné částky, na žádost oprávněné osoby zanikne tomu odpovídající část zajištění.
Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, použijí se na rozhodování o povolení být ručitelem podle mezinárodní smlouvy, o odnětí a pozbytí platnosti uděleného povolení ustanovení § 260 odst. 2 až 6 obdobně.
(1) Celní úřad vyměří každou částku cla odpovídající celnímu dluhu (dále jen „částka cla“), má-li k dispozici všechny údaje potřebné pro stanovení její správné výše a zanese ji do evidence cla vedené písemně nebo elektronicky (dále jen „zápis do evidence“).
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije tehdy, jestliže
a) byla zavedena dočasná antidumpingová nebo vyrovnávací cla,
b) částka cla dlužného podle právních předpisů je vyšší než částka cla vyměřená na základě závazné informace, nebo
c) částka cla je nižší než 400 Kč.
(3) Nemohlo-li být dlužníkovi ve lhůtě uvedené v § 268 doručeno rozhodnutí o vyměření částky cla, může celní úřad po uplynutí této lhůty příslušnou částku cla odepsat.
(1) Vznikl-li celní dluh přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do jiného režimu, než režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, zapíše celní úřad částku cla do evidence ihned poté, kdy byla vyměřena.
(2) Je-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla vztahující se na veškeré zboží propuštěné jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do evidence jednou částkou cla na konci této lhůty. Zápis do evidence musí být proveden nejpozději do 5 dnů po uplynutí této lhůty.
(3) V případě zavedení dočasného antidumpingového nebo vyrovnávacího cla zapíše celní úřad částku cla do evidence do 1 měsíce po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo toto clo stanoveno.
(4) Vznikl-li celní dluh z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 1, zapíše celní úřad příslušnou částku cla do evidence do 2 dnů poté, kdy může
a) vyměřit příslušnou částku cla, a
b) určit dlužníka.
(1) Lhůty pro zápis částky cla do evidence uvedené v § 265 mohou být z důvodů hodných zřetele prodlouženy nejvíce o 14 dní.
(2) Lhůta určená podle odstavce 1 může být překročena, jestliže nastaly okolnosti, které nebylo možno předvídat, nebo z důvodů vyšší moci.
(1) Jestliže nebyla částka cla zapsána do evidence v souladu s ustanovením § 265 a 266 nebo byla do evidence zapsána částka cla nižší, než jaká měla být vyměřena podle platných právních předpisů, zapíše celní úřad dodatečně do evidence částku cla, která má být zaplacena, nebo částku odpovídající rozdílu mezi původně vyměřenou částkou cla a částkou cla nově stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem. Dodatečnou částku cla celní úřad zapíše do evidence do 2 pracovních dnů poté, kdy zjistil, že do evidence nebyla zapsána částka cla odpovídající částce cla stanovené podle platných právních předpisů a má k dispozici všechny podklady potřebné pro správné vyměření částky cla a může určit dlužníka. Právní moc rozhodnutí o původním vyměření částky cla není jejímu dodatečnému vyměření na překážku. Dodatečně vyměřená částka cla je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Ustanovení § 266 platí obdobně.
(2) Vyplývá-li z výsledků kontroly prováděné celními orgány možnost odhalení celního dluhu nebo částky cla vyšší, než je částka již zapsaná do evidence, ale celní orgány nejsou schopny určit přesnou částku, která je podle právních předpisů dlužná, zapíše celní úřad do evidence částku cla, která je z předmětného zboží pravděpodobně dlužná, tak, aby mohlo být dlužníkovi doručeno rozhodnutí o vyměření prozatímní částky cla před uplynutím doby uvedené v § 268. Zápis částky cla, která je pravděpodobně dlužná, se považuje za neplatný, nemůže-li celní úřad do 3 let ode dne, kdy dlužníkovi doručil rozhodnutí o vyměření prozatímní částky cla, určit přesnou částku cla.
(3) Celní úřad dodatečně částku cla do evidence nezapíše, jestliže
a) bylo uplatněno preferenční sazební zacházení v rámci sazební kvóty nebo jiné opatření, pokud nárok na toto zacházení v době přijetí celního prohlášení skončil, aniž by tato skutečnost byla zveřejněna před propuštěním předmětného zboží do volného oběhu a deklarant jednal v dobré víře a splnil všechny povinnosti stanovené celními předpisy,
b) částka cla, která měla být vyměřena podle platných právních předpisů, nebyla do evidence zapsána v důsledku pochybení celního úřadu, dlužník toto pochybení nemohl zjistit, jednal v dobré víře a splnil všechny povinnosti stanovené celními předpisy a tato částka u jedné osoby u jedné nebo více dovozních operací nepřesahuje 1 850 000 Kč; jedná-li se o více operací, musí se jednat o případy vyplývající z jednoho pochybení celního úřadu. Přesahuje-li částka cla 1 850 000 Kč, může ministerstvo povolit, aby tato částka nebyla zapsána do evidence, nebo
c) částka dodatečně vyměřovaného cla je nižší než 400 Kč.
(4) Pokud je clo dodatečně vyměřováno proto, že původní částka cla byla vyměřena na základě pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů, uloží celní úřad z rozdílu částky původně vyměřené a nově stanovené penále ve výši 20 %. Celní úřad však penále neuloží, byla-li takto stanovená částka cla vyměřena z podnětu dlužníka.
(1) Jakmile byla částka cla zapsána do evidence, musí být bez zbytečného odkladu dlužníkovi doručeno písemné sdělení nebo rozhodnutí o jejím vyměření; je-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, může být částka cla sdělena ústně. Je-li celní prohlášení podáno elektronicky, může celní úřad sdělit částku cla i elektronicky.
(2) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze částku cla zapsat do evidence po uplynutí 3 let od konce roku, v němž celní dluh vznikl.
(3) Byl-li před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 učiněn úkon směřující k vyměření částky cla nebo k jejímu dodatečnému vyměření, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byla příslušná osoba o tomto úkonu zpravena. Vyměřit a doměřit částku cla a zapsat ji do evidence však lze nejpozději do 10 let od konce roku, v němž celní dluh vznikl.
(4) Lhůty pro vyměření částky cla a její zapsání do evidence uvedené v odstavcích 2 a 3 neplatí v případě, kdy příslušná částka cla nemohla být vyměřena a zapsána do evidence v důsledku jednání, které má znaky trestného činu.
(1) Nepovolil-li celní úřad dlužníkovi odklad platby, posečkání či zaplacení cla ve splátkách podle § 271 a 275, je vyměřená částka cla splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil dlužníkovi písemné sdělení či rozhodnutí o jejím vyměření nebo mu její výši sdělil ústně či sdělení odeslal elektronicky; není-li podle § 104 odst. 9 písm. b) požadováno vydání písemného rozhodnutí, počíná lhůta splatnosti běžet ode dne doručení písemného oznámení o propuštění zboží nebo ode dne přijetí elektronického oznámení o propuštění, bylo-li propuštění zboží oznamováno pouze elektronicky. V případě souhrnného zápisu částky cla do evidence podle § 265 odst. 2 musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby.
(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby, je částka cla splatná ve lhůtě stanovené v § 273.
(3) Lhůta splatnosti neběží, jestliže
a) byla podána žádost o prominutí cla,
b) předmětné zboží bylo zajištěno a lze mít důvodně zato, že následně propadne ve prospěch státu nebo bude vysloveno jeho zabrání, nebo
c) celní dluh vznikl podle § 240 a celní úřad vyměří clo více než jednomu dlužníkovi.
(1) Clo lze uhradit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,
b) v hotovosti
1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet celního úřadu,
2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,
3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy, a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,
c) započtením přeplatku na jiném clu, nebo
d) kolkem, stanoví-li tak zvláštní předpis.
(2) Právnické osoby a fyzické osoby-podnikatelé mohou uhradit clo v hotovosti způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 2 pouze tehdy, jedná-li se o celkovou částku nepřesahující 5 000 Kč.
(1) Vztahuje-li se částka cla, kterou má příslušná osoba zaplatit, na zboží navržené do režimu zahrnujícího platbu cla, může příslušný celní orgán, na písemnou žádost této osoby, povolit za podmínek stanovených v § 272 až 274 odklad platby.
(2) Odklad platby může být povolen pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh.
V rozhodnutí celní úřad stanoví, jestli odklad platby bude povolen
a) samostatně pro každou částku cla zapsanou do evidence jednotlivě za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 nebo § 267 odst. 1,
b) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence jednou částkou za podmínek uvedených v § 265 odst. 2.
(1) Povinnost zaplatit částku cla lze odložit o 30 dnů. Lhůta pro zaplacení částky cla počíná běžet
a) ode dne zapsání částky cla do evidence, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. a),
b) ode dne uplynutí lhůty, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. b); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení, nebo
c) ode dne uplynutí lhůty, v jejímž průběhu bylo zboží propuštěno, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. c); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení.
(2) Je-li počet dnů ve lhůtách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, činí polovina dnů souhrnné lhůty, o níž se snižuje 30denní lhůta, polovinu nejbližšího vyššího sudého čísla.
(1) Celní úřad odklad platby nepovolí u těch částek cla, které byly zapsány do evidence při podání neúplných celních prohlášení na propuštění zboží do celního režimu zahrnujícího platbu cla, neposkytl-li deklarant ve stanovené lhůtě celnímu úřadu informace pro konečné určení celní hodnoty nebo doklady chybějící v okamžiku přijetí neúplného celního prohlášení.
(2) Celní úřad však odklad platby povolí i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže do evidence je zapsána částka cla, která má být zaplacena, předtím, než uplyne 30denní lhůta počínající běžet ode dne zapsání příslušné částky, nebo, pokud tato částka do evidence zapsána nebyla, od okamžiku přijetí celního prohlášení. V těchto případech nesmí lhůta pro odložení platby překročit lhůty stanovené v § 273.
(1) Za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9c) může celní úřad kromě odkladu platby povolit na písemnou žádost také posečkání nebo splátky.
(2) Celní úřad povolí posečkání nebo splátky pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh. Celní úřad však nemusí zajištění celního dluhu vyžadovat, byla-li by zajištěním celního dluhu vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by zajištění celního dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(3) Za dobu posečkání nebo splátek zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 100 Kč nebo byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad
a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a
b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu.9d)
(2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,
a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo
b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.
(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.
zrušeny
Třetí osoba může zcela nebo zčásti zaplatit clo namísto dlužníka.
zrušeny
(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.
(2) Bylo-li před uplynutím lhůty podle odstavce 1 celními orgány nebo dlužníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, běží lhůta podle odstavce 1 znovu od konce kalendářního roku, v němž bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němž počala běžet lhůta podle odstavce 1, s výjimkou nedoplatků cla zajištěných podle odstavce 5.
(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.
(4) Je-li nedoplatek cla zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do 30 let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Ve stejné lhůtě nelze namítat promlčení nedoplatku cla, který je zajištěn zástavním právem na věci movité.
(5) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená dlužníkovi.
Celní dluh zaniká
a) zaplacením cla,
b) prominutím cla,
c) u zboží navrženého do režimu zahrnujícího povinnost zaplatit clo
1. prohlášením celního prohlášení za neplatné,
2. jestliže, před jeho propuštěním do navrženého režimu, propadlo ve prospěch státu, bylo zabráno, na příkaz celních orgánů zničeno, zničeno nebo nenahraditelně ztraceno v důsledku jeho povahy, nehody nebo vyšší moci anebo jestliže je v souladu s § 233 zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu,
d) následným propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním, jestliže celní dluh vznikl v souladu s § 239 a zboží bylo zajištěno při jeho nezákonném dovozu,
e) přenecháním zboží ve prospěch státu podle § 233.
Ustanovení § 283 písm. a) až c) se vztahují přiměřeně i na zánik celního dluhu uvedeného v § 253. Tento dluh zanikne, jestliže byly zrušeny formality prováděné s ohledem na preferenční sazební opatření uvedená v § 253.
(1) Vrácením cla se rozumí vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla.
(2) Prominutím cla se rozumí rozhodnutí o zániku celního dluhu nebo prohlášení jeho zápisu v účetních dokladech za neplatné, jestliže ještě nebylo clo zaplaceno.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že tato částka cla nebyla nebo není dlužna v souladu s celními předpisy.
(2) Celní úřad vrátí dovozní nebo vývozní clo, jestliže mu bude žádost podána ve lhůtě tří let od dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. Tuto lhůtu celní úřad prodlouží, jestliže z dlužníkem předložené evidence vyplývá, že dlužník nemohl žádost ve stanovené lhůtě podat z důvodu nehody nebo vyšší moci. Zjistí-li celní úřad skutečnosti uvedené v odstavci 1 sám, vrátí nebo promine clo z vlastního podnětu.
(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit další případy a podmínky, při jejichž splnění celní úřad vrátí nebo promine clo.
Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže platnost celního prohlášení byla zrušena v souladu s § 109 až 112, clo bylo zaplaceno a žádost o jeho vrácení byla podána příslušnou osobou ve lhůtě uvedené v § 111 a 112.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že částka cla zapsaná v účetních dokladech se vztahuje na zboží, které bylo dovozcem odmítnuto vzhledem k tomu, že bylo vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno. Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před jeho propuštěním.
(2) Celní úřad vrátí nebo promine clo za podmínky, že
a) zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného k zjištění vady nebo že neodpovídá smluvním podmínkám, a
b) zboží je vyvezeno zpět do zahraničí.
(3) Celní úřad na žádost oprávněné osoby povolí, aby bylo zboží namísto zpětného vývozu zničeno pod přímým dohledem celního úřadu nebo za účelem jeho pozdějšího zpětného vývozu propuštěno do režimu tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, anebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Pro uvedené účely se toto zboží pokládá za zboží zahraniční.
(4) Celní úřad nevrátí nebo nepromine dovozní clo, jestliže předmětné zboží ještě před podáním celního prohlášení bylo dočasně dovezeno ke zkouškám, s výjimkou případů, kdy skutečnost, že je zboží vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, nemohla být za normálních okolností zjištěna během těchto zkoušek.
(5) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li mu žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy byla dlužníkovi částka cla sdělena. Ve výjimečných a odůvodněných případech může celní úřad tuto lhůtu prodloužit.
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může ministerstvo dovozní nebo vývozní clo vrátit nebo prominout z důvodů hodných zřetele, jiných než uvedených v § 286 až 288.
(2) Clo může být prominuto nebo vráceno, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta jeho splatnosti. Z důvodů hodných zřetele může být tato lhůta prodloužena.
(3) Jde-li o zboží, které nemá obchodní charakter, může za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 clo vrátit nebo prominout celní úřad.
zrušen
(1) Byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podaná podle § 289 zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla vydané podle § 289 nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky se nepřipouštějí.
Celní úřad dovozní nebo vývozní clo vrátí nebo promine pouze tehdy, je-li částka cla, která má být vrácena nebo prominuta vyšší než 100 Kč a byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podána v souladu s § 286 až 288. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele vrátit nebo prominout i nižší částku.
(1) Vrátil-li celní úřad dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže
a) rozhodnutí o vrácení cla nerealizoval do 1 měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, s výjimkou rozhodnutí vydaných podle § 289, bylo po podání odvolání prohlášeno za neplatné. Úrok bude zaplacen ode dne, kdy bylo odvolání podáno.
(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Pro výpočet úroku při použití diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dnů.
Celní dluh nezanikl a zápis v účetních dokladech je platný i nadále, jestliže byl celní dluh prominut omylem nebo příslušná částka byla omylem vrácena.
Celní předpisy poruší ten, kdo
a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží,
b) uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,
c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží
1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením,
2. propuštěné do režimu vývozu,
3. propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou,
4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu,
5. dočasně uskladněné,
6. umístěné ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu, nebo
7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,
f) nezákonně odejme zboží celnímu dohledu nebo se tohoto odnětí zúčastní,
g) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,
h) přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,
i) poruší celní závěry,
j) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti,
k) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,
l) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.
(1) Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 293, nejde-li o trestný čin.
(2) K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
(1) Za celní přestupek lze uložit tyto sankce
a) napomenutí,
b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,
c) propadnutí zboží.
(2) Za celní přestupek uvedený v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za celní přestupek podle § 293 písm. g) až l) pokutu do 50 000 Kč.
(3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.