481/2002 Sb. · 506 paragrafů
V rozhodnutí celní úřad stanoví, jestli odklad platby bude povolen
a) samostatně pro každou částku cla zapsanou do evidence jednotlivě za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 nebo § 267 odst. 1,
b) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence jednou částkou za podmínek uvedených v § 265 odst. 2.
(1) Povinnost zaplatit částku cla lze odložit o 30 dnů. Lhůta pro zaplacení částky cla počíná běžet
a) ode dne zapsání částky cla do evidence, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. a),
b) ode dne uplynutí lhůty, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. b); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení, nebo
c) ode dne uplynutí lhůty, v jejímž průběhu bylo zboží propuštěno, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. c); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení.
(2) Je-li počet dnů ve lhůtách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, činí polovina dnů souhrnné lhůty, o níž se snižuje 30denní lhůta, polovinu nejbližšího vyššího sudého čísla.
(1) Celní úřad odklad platby nepovolí u těch částek cla, které byly zapsány do evidence při podání neúplných celních prohlášení na propuštění zboží do celního režimu zahrnujícího platbu cla, neposkytl-li deklarant ve stanovené lhůtě celnímu úřadu informace pro konečné určení celní hodnoty nebo doklady chybějící v okamžiku přijetí neúplného celního prohlášení.
(2) Celní úřad však odklad platby povolí i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže do evidence je zapsána částka cla, která má být zaplacena, předtím, než uplyne 30denní lhůta počínající běžet ode dne zapsání příslušné částky, nebo, pokud tato částka do evidence zapsána nebyla, od okamžiku přijetí celního prohlášení. V těchto případech nesmí lhůta pro odložení platby překročit lhůty stanovené v § 273.
(1) Za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9c) může celní úřad kromě odkladu platby povolit na písemnou žádost také posečkání nebo splátky.
(2) Celní úřad povolí posečkání nebo splátky pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh. Celní úřad však nemusí zajištění celního dluhu vyžadovat, byla-li by zajištěním celního dluhu vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by zajištění celního dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(3) Za dobu posečkání nebo splátek zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 100 Kč nebo byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad
a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a
b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu.9d)
(2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,
a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo
b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.
(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.
zrušeny
Třetí osoba může zcela nebo zčásti zaplatit clo namísto dlužníka.
zrušeny
(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.
(2) Bylo-li před uplynutím lhůty podle odstavce 1 celními orgány nebo dlužníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, běží lhůta podle odstavce 1 znovu od konce kalendářního roku, v němž bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němž počala běžet lhůta podle odstavce 1, s výjimkou nedoplatků cla zajištěných podle odstavce 5.
(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.
(4) Je-li nedoplatek cla zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do 30 let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Ve stejné lhůtě nelze namítat promlčení nedoplatku cla, který je zajištěn zástavním právem na věci movité.
(5) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená dlužníkovi.
Celní dluh zaniká
a) zaplacením cla,
b) prominutím cla,
c) u zboží navrženého do režimu zahrnujícího povinnost zaplatit clo
1. prohlášením celního prohlášení za neplatné,
2. jestliže, před jeho propuštěním do navrženého režimu, propadlo ve prospěch státu, bylo zabráno, na příkaz celních orgánů zničeno, zničeno nebo nenahraditelně ztraceno v důsledku jeho povahy, nehody nebo vyšší moci anebo jestliže je v souladu s § 233 zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu,
d) následným propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním, jestliže celní dluh vznikl v souladu s § 239 a zboží bylo zajištěno při jeho nezákonném dovozu,
e) přenecháním zboží ve prospěch státu podle § 233.
Ustanovení § 283 písm. a) až c) se vztahují přiměřeně i na zánik celního dluhu uvedeného v § 253. Tento dluh zanikne, jestliže byly zrušeny formality prováděné s ohledem na preferenční sazební opatření uvedená v § 253.
(1) Vrácením cla se rozumí vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla.
(2) Prominutím cla se rozumí rozhodnutí o zániku celního dluhu nebo prohlášení jeho zápisu v účetních dokladech za neplatné, jestliže ještě nebylo clo zaplaceno.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že tato částka cla nebyla nebo není dlužna v souladu s celními předpisy.
(2) Celní úřad vrátí dovozní nebo vývozní clo, jestliže mu bude žádost podána ve lhůtě tří let od dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. Tuto lhůtu celní úřad prodlouží, jestliže z dlužníkem předložené evidence vyplývá, že dlužník nemohl žádost ve stanovené lhůtě podat z důvodu nehody nebo vyšší moci. Zjistí-li celní úřad skutečnosti uvedené v odstavci 1 sám, vrátí nebo promine clo z vlastního podnětu.
(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit další případy a podmínky, při jejichž splnění celní úřad vrátí nebo promine clo.
Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže platnost celního prohlášení byla zrušena v souladu s § 109 až 112, clo bylo zaplaceno a žádost o jeho vrácení byla podána příslušnou osobou ve lhůtě uvedené v § 111 a 112.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že částka cla zapsaná v účetních dokladech se vztahuje na zboží, které bylo dovozcem odmítnuto vzhledem k tomu, že bylo vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno. Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před jeho propuštěním.
(2) Celní úřad vrátí nebo promine clo za podmínky, že
a) zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného k zjištění vady nebo že neodpovídá smluvním podmínkám, a
b) zboží je vyvezeno zpět do zahraničí.
(3) Celní úřad na žádost oprávněné osoby povolí, aby bylo zboží namísto zpětného vývozu zničeno pod přímým dohledem celního úřadu nebo za účelem jeho pozdějšího zpětného vývozu propuštěno do režimu tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, anebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Pro uvedené účely se toto zboží pokládá za zboží zahraniční.
(4) Celní úřad nevrátí nebo nepromine dovozní clo, jestliže předmětné zboží ještě před podáním celního prohlášení bylo dočasně dovezeno ke zkouškám, s výjimkou případů, kdy skutečnost, že je zboží vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, nemohla být za normálních okolností zjištěna během těchto zkoušek.
(5) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li mu žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy byla dlužníkovi částka cla sdělena. Ve výjimečných a odůvodněných případech může celní úřad tuto lhůtu prodloužit.
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může ministerstvo dovozní nebo vývozní clo vrátit nebo prominout z důvodů hodných zřetele, jiných než uvedených v § 286 až 288.
(2) Clo může být prominuto nebo vráceno, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta jeho splatnosti. Z důvodů hodných zřetele může být tato lhůta prodloužena.
(3) Jde-li o zboží, které nemá obchodní charakter, může za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 clo vrátit nebo prominout celní úřad.
zrušen
(1) Byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podaná podle § 289 zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla vydané podle § 289 nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky se nepřipouštějí.
Celní úřad dovozní nebo vývozní clo vrátí nebo promine pouze tehdy, je-li částka cla, která má být vrácena nebo prominuta vyšší než 100 Kč a byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podána v souladu s § 286 až 288. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele vrátit nebo prominout i nižší částku.
(1) Vrátil-li celní úřad dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže
a) rozhodnutí o vrácení cla nerealizoval do 1 měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, s výjimkou rozhodnutí vydaných podle § 289, bylo po podání odvolání prohlášeno za neplatné. Úrok bude zaplacen ode dne, kdy bylo odvolání podáno.
(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Pro výpočet úroku při použití diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dnů.
Celní dluh nezanikl a zápis v účetních dokladech je platný i nadále, jestliže byl celní dluh prominut omylem nebo příslušná částka byla omylem vrácena.
Celní předpisy poruší ten, kdo
a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží,
b) uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,
c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží
1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením,
2. propuštěné do režimu vývozu,
3. propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou,
4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu,
5. dočasně uskladněné,
6. umístěné ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu, nebo
7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,
f) nezákonně odejme zboží celnímu dohledu nebo se tohoto odnětí zúčastní,
g) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,
h) přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,
i) poruší celní závěry,
j) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti,
k) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,
l) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.
(1) Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 293, nejde-li o trestný čin.
(2) K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
(1) Za celní přestupek lze uložit tyto sankce
a) napomenutí,
b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,
c) propadnutí zboží.
(2) Za celní přestupek uvedený v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za celní přestupek podle § 293 písm. g) až l) pokutu do 50 000 Kč.
(3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(1) Nebyla-li za celní přestupek uložena sankce propadnutí zboží, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za celní přestupek stíhat,
b) nenáleží pachateli celního přestupku nebo mu nenáleží zcela, nebo
c) pachatel není znám
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního přestupku uplynulo šest let.
(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.
(1) Celní přestupek projedná celní úřad, v jehož obvodu byl celní přestupek zjištěn, i když byl spáchán v obvodu jiného celního úřadu.
(2) Celní úřad příslušný k projednání celního přestupku podle odstavce 1 může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož obvodu osoba, která se celního přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje.
(1) Celního deliktu se dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v § 293.
(2) Pro účely uvedené v ustanoveních této hlavy se za právnickou osobu považuje i fyzická osoba-podnikatel.
(3) Jestliže se právnická osoba dopustila více celních deliktů, které je příslušný projednávat týž celní úřad, projednávají se tyto delikty ve společném řízení.
(1) Za celní delikt lze uložit tyto sankce
a) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,
b) propadnutí zboží.
(2) Za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč a za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. g) až l) až do výše 250 000 Kč.
(3) Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty.
(4) Za více celních deliktů téže právnické osoby projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na celní delikt nejpřísněji postižitelný.
(5) Sankce nebude uložena
a) osobě, která učinila chybu v podaném celním prohlášení a prokázala, že učinila veškeré kroky potřebné k zajištění správných a přesných údajů, nebo
b) jestliže k porušení celních předpisů došlo v důsledku vyšší moci, nehody nebo jiných okolností, které nemohla dotčená osoba ovlivnit, a tyto skutečnosti byly celním orgánům prokázány.
(1) Propadnutí zboží lze vyslovit, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, a zboží
a) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo
b) bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.
(2) Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze celního deliktu.
(3) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.
Pokutu podle § 299 nebo propadnutí zboží podle § 300 lze právnické osobě uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se celní úřad příslušný k projednání celního deliktu dozvěděl o tom, že tato osoba porušila nebo nesplnila povinnost, uloženou celními předpisy, nejpozději však do šesti let ode dne, kdy k tomuto porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.
Pokuta uložená za celní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(1) Nebyla-li za celní delikt uložena sankce propadnutí zboží uvedeného v § 300 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli celního deliktu nebo pachatel není znám a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního deliktu uplynulo šest let. Ustanovení § 300 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.
(1) Celní delikt projedná celní úřad, v jehož obvodu má příslušná osoba sídlo nebo bydliště.
(2) Nemá-li tato osoba sídlo nebo bydliště v tuzemsku, projedná celní delikt celní úřad, v jehož obvodu byl celní delikt spáchán, nebo celní úřad, v jehož obvodu byl celní delikt zjištěn.
(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.
(2) Zástavou je dovážené zahraniční zboží. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy do tuzemska.
(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.
(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.
(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 3 obdobně.
zrušeny
(1) Celní úřad může k projednání celního přestupku nebo celního deliktu zajistit zboží, o kterém lze důvodně předpokládat, že
a) bylo ke spáchání celního přestupku užito nebo určeno, anebo bylo celním přestupkem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním přestupkem získané, nebo
b) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.
(2) Celní úřad může zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.
(1) Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno, odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.
(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.
(3) Zboží, které lze podle § 309 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.
(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat.
(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.
(3) O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala, nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.
(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 313, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.
(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.