481/2002 Sb. · 506 paragrafů
(1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo celníka nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.
(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána orgánům Policie České republiky, nejdéle však dvě hodiny.
(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše celník úřední záznam.
(1) Celník je oprávněn použít jako donucovacího prostředku podle § 38 odst. 1 písm. f) technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla zajištěného podle § 309 anebo odňatého podle zvláštního zákona.5f)
(2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku silničního provozu.5g)
(3) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze použít ještě před doručením rozhodnutí o zajištění nebo usnesení o odnětí předmětného vozidla osobě, které se zajišťuje nebo odnímá, jestliže hrozí nebezpečí, že účel zajištění nebo odnětí bude zmařen, nebudou-li technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla použity neprodleně.
(4) Je-li rozhodnuto o vrácení zajištěného vozidla (§ 312), technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se neprodleně odstraní.
(5) Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení § 38 odst. 2 až 4.
(1) Celník je při předcházení trestným činům, v souvislosti s řízením o trestných činech a při plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv5h) oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky.
(2) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumí
a) krycí doklady a krycí prostředky,
b) zabezpečovací a nástrahová technika,
c) zvláštní finanční prostředky,
d) využití informátora.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) krycím dokladem listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům,
b) krycím prostředkem prostředek k zastírání skutečné činnosti celních orgánů podle § 33b odst. 1.
(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.
(3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.
Zabezpečovací a nástrahovou technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem zabezpečení ochrany majetku a zamezení nedovolené manipulaci se zbožím. Použitím zabezpečovací a nástrahové techniky nesmí být porušena nedotknutelnost obydlí, listovního tajemství nebo jiným způsobem zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod.
(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků5i) a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2) Celník nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh generálního ředitele ministr.
(1) Informátorem se rozumí fyzická osoba poskytující celní správě informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s celní správou.
(2) Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.
(1) Celník je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.
(2) Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.6)
(3) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je celník povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví celník osobě, které byla odebrána, potvrzení.
Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení provádění celního dohledu, je celník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.
Celník může způsobem a ve lhůtě stanovené v tomto zákoně provádět následnou kontrolu po propuštění zboží. V této souvislosti je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci.
Při odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, při pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu a zjišťování osoby, která zboží celnímu dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, a při zabezpečování a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv je celník oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět celní kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky.6a)
(1) Celní orgány jsou pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv5h) oprávněny používat operativně pátrací prostředky stanovené trestním řádem5i) při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany.
(2) Operativně pátrací prostředky mohou být použity jen tehdy, jestliže by porušení celních předpisů v případě, že by k němu došlo v tuzemsku, bylo posuzováno podle trestního zákona6c) jako úmyslný trestný čin.
zrušen
(1) Prováděním dohledu podle § 37a nejsou dotčena práva a povinnosti celních orgánů vyplývající z předpisů o trestním řízení.6d)
(2) Používáním operativně pátracích prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě;5h) práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(3) Celní orgány jsou povinny zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 37a před vyzrazením a zneužitím.
(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona6e) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.
(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.
(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.
zrušeny
(1) Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
b) slzotvorné prostředky,
c) obušek,
d) pouta,
e) služební pes,
f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,
g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,
h) úder střelnou zbraní,
i) hrozba namířenou střelnou zbraní,
j) varovný výstřel do vzduchu.
(2) Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje.
(3) Před použitím donucovacích prostředků je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje celník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5) Celník je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
Celníci zařazení do ozbrojené složky celní správy jsou oprávněni nosit služební zbraň.
(1) Celník oprávněný nosit zbraň podle § 39 je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech
a) aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,
d) aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
e) aby přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví a nelze-li jej zastavit jiným způsobem,
f) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt celní správy nebo objekt územních finančních orgánů, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od tohoto útoku,
g) aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob,
h) když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů celníka směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby.
(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná.
(3) Použití zbraně celníkem v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(5) Při použití zbraně je celník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
(1) Jestliže celník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je celník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
(1) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je celník povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je celník povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 15 let nesmí celník použít úderu a kopu sebeobrany, slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví celníka nebo jiných osob, nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
(1) Celník je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc.
(2) Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen
a) požadovanou pomoc poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 30 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s požadovanou pomocí dozvěděl; o této povinnosti musí být celníkem poučen.
(3) Kdo na požádání poskytne pomoc, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého zisku. Náhradu poskytuje ministerstvo.
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc celním orgánům nebo celníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobí-li si tuto škodu poškozený úmyslně sám.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou celním orgánům nebo celníkovi.
(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou celníkem při provádění celního dohledu způsobem uvedeným v § 30 až 40; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok nebo služební úkon vyvolala.
(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
(1) Na písemnou žádost, podanou na tiskopise, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou, vydávají celní orgány rozhodnutí o sazebním zařazení zboží nebo o původu zboží (dále jen „závazná informace“). Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává celnímu ředitelství, v jehož územním obvodu má žadatel bydliště nebo sídlo; zahraniční osoba může tuto žádost podat kterémukoliv celnímu ředitelství. Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává Celnímu ředitelství Praha.
(2) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se může vztahovat pouze na jeden druh zboží a žádost o závaznou informaci o původu zboží pouze na jeden druh zboží a jednu skupinu skutečností určujících původ. Pro účely vydávání závazných informací se jedním druhem zboží rozumí zboží, které má stejné složení, shodné technické parametry, stejný účel použití a stejný obchodní název, případně typové označení.
(3) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží musí obsahovat následující náležitosti
a) obchodní firmu, případně název nebo jméno, příjmení a sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště žadatele, daňové identifikační číslo6f) žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho identifikační číslo;6g) je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo ani identifikační číslo, uvádí se její rodné číslo,6h)
b) návrh sazebního zařazení,
c) podrobný popis zboží umožňující jeho ztotožnění a zařazení do podpoložky celního sazebníku,
d) složení zboží a případně metody použité ke stanovení tohoto složení, pokud na tomto údaji závisí sazební zařazení zboží, a další údaje nezbytné pro sazební zařazení zboží, zejména způsob zpracování, funkce, princip činnosti, účel použití a druh balení,
e) označení náležitostí žádosti, s nimiž má být zacházeno jako s důvěrnými informacemi,
f) oznámení žadatele o tom, zda podle jemu dostupných informací již byla žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží na stejné nebo podobné zboží podána nebo zda již takováto závazná informace na stejné nebo podobné zboží byla vydána,
g) druh a počet příloh připojených k žádosti,
h) datum podání žádosti a podpis žadatele.
(4) Žádost o závaznou informaci o původu zboží musí obsahovat následující náležitosti
a) obchodní firmu, případně název nebo jméno, příjmení a sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště žadatele, daňové identifikační číslo žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho identifikační číslo; je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo ani identifikační číslo, uvádí se její rodné číslo,
b) označení právního předpisu rozhodného pro uplatnění ustanovení § 60 až 64 tohoto zákona,
c) podrobný popis zboží a jeho sazební zařazení,
d) složení zboží a metody zkoumání, použité k jeho určení, popřípadě jeho výrobní cenu, nejsou-li tyto skutečnosti obecně známy,
e) podmínky umožňující určení původu, použitý materiál a jeho původ, jeho sazební zařazení, odpovídající hodnoty a popis okolností umožňujících splnění příslušných podmínek, zejména použité pravidlo původu a původ pro zboží navrhovaný,
f) označení náležitostí žádosti, s nimiž má být zacházeno jako s důvěrnými informacemi,
g) oznámení žadatele o tom, zda podle jemu dostupných informací již byla žádost o původu zboží nebo žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží na stejné nebo podobné zboží podána, nebo zda již takovéto závazné informace na stejné nebo podobné zboží byly vydány,
h) druh a počet příloh připojených k žádosti,
i) datum podání žádosti a podpis žadatele.
(5) Žádost o závaznou informaci podle odstavců 3 a 4 musí být doložena vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazením a technickým popisem zboží, fotografiemi, plány, katalogy nebo jinými dostupnými dokumenty vztahujícími se k předmětnému zboží a materiálům, z nichž je vyrobeno, které popisují výrobní proces nebo zpracování, kterými prošly, a které umožní celním orgánům správné zařazení předmětného zboží. Vyžadují-li zvláštní předpisy6i) vzhledem k nebezpečnosti zboží vyhotovení bezpečnostního listu,6j) předkládá se i bezpečnostní list.
(6) Vyžádají-li si celní orgány k správnému posouzení žádosti odborný posudek, odhad, provedení analýzy zboží nebo úředně ověřený překlad, hradí náklady na vyhotovení odborného posudku, odhadu, analýzy nebo překladu žadatel o závaznou informaci. Závazná informace může být vydána pouze na tiskopise stanoveném vyhláškou ministerstva. V závazné informaci celní orgány uvedou, které údaje se považují za důvěrné informace.
(7) Závazná informace o sazebním zařazení zboží musí být vydána nejpozději do tří měsíců ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem a závazná informace o původu zboží do 150 dnů. Nemůže-li ze závažných důvodů příslušný celní orgán závaznou informaci ve stanovené lhůtě vydat, sdělí žadateli důvody a současně mu oznámí, kdy bude závazná informace vydána.
Byly-li na stejný druh zboží vydány odlišné závazné informace, stanoví ministerstvo, která závazná informace platí, a platnost ostatních závazných informací rozhodnutím zruší.
(1) Závaznou informaci může používat pouze osoba, které byla vydána.
(2) Celní úřad může požadovat, aby deklarant při podání celního prohlášení nebo žádosti o vydání osvědčení o původu zboží sdělil, zda mu byla vydána závazná informace na zboží uvedené v podaném celním prohlášení nebo v žádosti o vydání osvědčení.
(1) Závazná informace o sazebním zařazení zboží je závazná pouze pro
a) účely sazebního zařazení zboží,
b) zboží, které je uvedeno v celním prohlášení přijatém po vydání této závazné informace.
(2) Závazná informace o původu zboží je závazná pouze pro
a) účely stanovení původu zboží,
b) zboží, u kterého má být stanoven preferenční nebo nepreferenční původ po vydání této závazné informace.
(3) Osoba, které byla závazná informace vydána, je povinna při jejím použití prokázat, že
a) zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v závazné informaci o sazebním zařazení, nebo
b) zboží a okolnosti určující získání původu zboží zcela odpovídají zboží, které je popsáno v závazné informaci o původu zboží.
(4) Závazná informace je závazná po dobu
a) šesti let, v případě sazebního zařazení zboží,
b) tří let, v případě původu zboží,
ode dne jejího doručení žadateli.
(5) Byla-li závazná informace vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele, celní orgán, který ji vydal, ji zruší.
(6) Závazná informace přestává platit
a) v případě sazebního zařazení
1. je-li v rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání,
2. není-li v souladu s výkladem o zařazování do podpoložky kombinované nebo jiné nomenklatury uvedené v celním sazebníku z důvodů změny kombinované nomenklatury7) nebo výkladu sazebního zařazení podle poznámek a vysvětlivek k nomenklatuře Harmonizovaného systému označování a číselného popisu zboží;7) Celní ředitelství Praha o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informuje,
3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána,
b) v případě původu zboží
1. je-li v rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání, nebo s mezinárodní smlouvou uzavřenou po jejím vydání,
2. není-li v souladu s vysvětlivkami a stanovisky přijatými k výkladu mezinárodních smluv upravujícími stanovení původu zboží; celní ředitelství o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informuje,
3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána.
(7) Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 6 písm. a) bodech 2 a 3 nebo písm. b) bodech 2 a 3, může osoba, které byla závazná informace vydána, závaznou informaci použít ještě po dobu šesti měsíců ode dne oznámení o její neplatnosti, jestliže na základě této informace uzavřela závazné smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží. To neplatí, byla-li závazná informace zrušena proto, že byla vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele. Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 6 písm. a) bodu 1 nebo písm. b) bodu 1, může být doba, po kterou může být závazná informace používána i po jejím zrušení, stanovena právním předpisem, s nímž se dostala do rozporu.
(1) Zboží dopravené do tuzemska podléhá celnímu dohledu od okamžiku jeho vstupu a může být podrobeno celní kontrole.
(2) Zboží uvedené v odstavci 1 zůstává pod celním dohledem po dobu potřebnou pro zjištění jeho statusu a v případě zahraničního zboží, bez dotčení ustanovení § 131, do okamžiku změny jeho statusu nebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu anebo jeho zpětného vývozu nebo zničení pod přímým dohledem celních orgánů.
(1) Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.
(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.
(3) Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.
(4) V rámci celního dohledu může být způsobem uvedeným v § 24 prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. Způsob provádění osobní prohlídky a přítomnost nezúčastněné osoby upraví ministerstvo vyhláškou.
(5) Vnitřní celní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní celní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.
(6) O provedení osobní prohlídky a vnitřní celní kontroly poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, musí být sepsán úřední záznam.
(7) Celní orgány mohou při provádění celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, mohou tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet.
(1) Celní kontrole nepodléhá
a) zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,
b) diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,
c) diplomatická pošta Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.
(2) Celní kontrole nepodléhají rovněž úřední dokumenty určené pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty.
(1) Každý, kdo má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinen umožnit celním orgánům provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází, a předložit jim veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.
(2) Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celním orgánům při jeho provádění nezbytnou součinnost; na žádost celních orgánů a ve lhůtě jimi stanovené jsou povinny poskytnout celním orgánům jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Celní orgány bez souhlasu této osoby nesmějí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.
(3) Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.
(4) Ministerstva stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup při celním dohledu zboží dopravovaného dopravci a poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.
(5) Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(1) Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.
(2) Státní kontrolní orgány mají povinnost sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.
(3) Banky jsou povinny jen na písemné vyžádání celních orgánů, i bez souhlasu klienta, sdělovat čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stav účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech ve věci celního a daňového řízení, jehož je klient účastníkem. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4) Veřejní přepravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.
(5) Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich žádost a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(6) Celní orgány nesmějí předávat doklady a sdělovat údaje a informace jiným osobám bez souhlasu příslušné osoby, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.
(1) Celní orgány jsou v rozsahu potřebném pro plnění jejich konkrétního úkolu oprávněny žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo jejího zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.
(2) Jedná-li se o informace z databáze účastníků veřejné telefonní služby,7a) evidence obyvatel7b) a centrálního registru silničních vozidel,7c) jsou celní orgány při plnění svých úkolů oprávněny žádat poskytnutí těchto informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, a jedná-li se o informace z evidence občanských průkazů7d) a evidence cestovních dokladů,7e) způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.
(3) Celní orgány jsou oprávněny žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 a 2 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení příslušného úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o celním orgánu nebo o celníkovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.
(4) Celní orgány jsou povinny zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti celních orgánů podle zvláštních zákonů.7f) Celník je oprávněn informace získané podle odstavců 1 a 2 využívat pouze pro plnění úkolů celních orgánů.
(1) Nestanoví-li zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje nejméně po dobu 10 let, a to bez ohledu na formu, v níž jsou vedeny.
(2) Lhůta uvedená v odstavci 1 počíná běžet
a) od konce kalendářního roku, v němž celní úřad přijal prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu jiného, než je uvedeno v písmenu b), nebo k vývozu, nebo
b) od konce kalendářního roku, v němž přestalo být pod celním dohledem zboží propuštěné do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití, nebo
c) od konce kalendářního roku, v němž byl ukončen jiný režim, než je uveden v písmenech a) a b).
(3) Zjistí-li se při následné kontrole provedené se zaměřením na správné vyměření cla, že je nutno původní rozhodnutí změnit nebo clo dodatečně vyměřit, lhůta podle odstavce 1 ode dne, kdy bylo toto zjištění učiněno, do dne nabytí právní moci nového rozhodnutí nebo dodatečného vyměření cla, neběží.
(1) Je-li lhůta pro provádění celních předpisů stanovena těmito předpisy, nelze tuto lhůtu prodloužit; lhůta však neskončí dříve, než budou příslušná ustanovení celních předpisů provedena.
(2) Mělo-li by uplynutí stanovené lhůty za následek zánik práva nebo uložení sankce a žadatel prokáže, že nemohl tuto lhůtu dodržet v důsledku nehody nebo vyšší moci, může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.
(1) Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.
(2) Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.
(3) Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního právního předpisu7g) za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.
(4) Antidumpingovým clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního právního předpisu7i) za účelem ochrany před dovozem dumpingových výrobků.
(5) Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené nařízením vlády po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který diskriminuje Českou republiku v hospodářských vztazích.
(6) Další druhy cla stanoví zvláštní právní předpis.7j)
(1) Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.
(2) Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně takové clo stanoví.
(3) Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno za zboží bez cla.
(1) Vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem (dále jen „celní sazba“) ze základu stanoveného tímto zákonem.
(2) Celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda nařízením.
(3) Ze zboží, které nemá obchodní charakter, může být clo vyměřeno podle jednotné celní sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použije jednotná celní sazba pro vyměření cla a její výši.
(4) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu může vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby použijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.
(1) Celní sazebník obsahuje
a) kombinovanou nomenklaturu zboží,7)
b) jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře, anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění celně sazebních opatření při obchodu se zbožím,
c) všeobecné celní sazby,
d) smluvní celní sazby,
e) preferenční sazební opatření obsažená v mezinárodních smlouvách, které upravují poskytování celních sazebních preferencí (preferenční smluvní celní sazby),
f) preferenční sazební opatření přijatá jednostranně vůči některým státům, skupinám států nebo území,
g) jednostranná sazební opatření poskytující snížení dovozního cla u některého zboží,
h) další sazební opatření vyplývající z jiných obecně závazných právních předpisů.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro použití sazebních opatření uvedených v odstavci 1 písm. e) až g), uplatní celní úřad na návrh deklaranta přednostně tato sazební opatření namísto uplatnění celních sazeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a d); ustanovení celních předpisů o používání jednotné celní sazby tím nejsou dotčena. Žádost o uplatnění příslušných sazebních opatření může být podána následně, nejpozději však do dvou let od propuštění zboží do volného oběhu, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.
(3) Je-li použití sazebních opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) až g) omezeno pouze na určitý objem dováženého zboží, použijí se tato opatření pouze na tento objem.