Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

(1) Zpeněžení zůstavitelova majetku při likvidaci dědictví prodejem mimo dražbu provádí soudní komisař. Potřebné úkony vykonává jako soudní komisař.

(2) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí provede při likvidaci dědictví na žádost soudního komisaře vykonavatel působící u soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony v řízení o dědictví.

(3) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti provede při likvidaci dědictví soud, který soudního komisaře pověřil, aby provedl úkony v tomto řízení o dědictví; § 93 odst. 1 tím není dotčen.“.

80. V § 97 odst. 1 se slovo „jedenácté“ nahrazuje slovem „dvanácté“.

81. V § 99 odst. 2 písm. c) se slova „§ 17 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 17a odst. 1“.

82. V § 100 písm. a) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. k)“.

83. V § 103 odst. 1 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“ a za slovo „zejména“ se vkládají slova „šetření podle § 175c o. s. ř.,“.

84. V § 103 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

85. V § 103 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Písemné vyhotovení usnesení podle § 93a může vydat jen soudní komisař.“.

86. V § 104 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“ a slovo „pracovníků“ se nahrazuje slovem „zaměstnanců“.

87. § 110 až 112 znějí:

(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví

a) peníze v jedné věci přesahující částku 2 000 Kč tím, že je uloží na účet soudu u peněžního ústavu,

b) peníze do částky 2 000 Kč, vkladní knížky, cenné papíry a cennosti tím, že je uloží do bezpečnostní schránky ve své kanceláři nebo do své bezpečnostní schránky u peněžního ústavu,

c) ostatní movité věci tím, že je uloží do kovové skříně ve své kanceláři, a nehodí-li se pro tuto úschovu, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele. Má-li být úschova uložena u schovatele, vyhledá soudní komisař vhodného schovatele především mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(3) Věci uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze uložit v kovové skříni v kanceláři soudního komisaře, nemá-li soudní komisař bezpečnostní schránku ve své kanceláři a nebylo je možno uložit v úředních hodinách u peněžního ústavu. Následující pracovní den však musí být uloženy předepsaným způsobem.

(4) Do bezpečnostní schránky notáře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u peněžního ústavu lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví.

(1) Peníze uložené na účtu soudu u peněžního ústavu vydá soud.

(2) Úschovy u soudního komisaře vydá soudní komisař neprodleně poté, co obdrží poukaz k vydání úschovy opatřený kulatým úředním razítkem soudu a podpisem soudce, který věc vyřizuje. Tento poukaz soudní komisař založí do dokladů ke své knize úschov soudního komisaře.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co mu soud nařídí vydání úschovy. Soud schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem při vydání úschovy zaplaceny.

(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.

(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 109.“.

88. § 114 zní:

(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.

(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 185e o. s. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)“.

89. V § 116a odst. 1 se slova „§ 75 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 75 odst. 4“, slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a za slova „péče o nezletilé“ se vkládají slova „nebo ve věcech předběžných opatření“.

90. V § 116a odst. 2 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „dohodne“ a slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“. Část věty za středníkem zní: „dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.“.

91. V § 116a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.

(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.“.

92. § 116d zní:

(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.

(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.“.

Čl. II

1. Kopii své evidence neprohlášených závětí soud vyhotoví buď na nosič pomocí programu výpočetní techniky, je-li vedena výpočetní technikou, nebo tím, že vyhotoví kopie kartotéčních lístků těchto závětí. Zápis neprohlášených závětí podle této evidence provede do Centrální evidence závětí Komora.

2. Po vložení dat podle bodu 1 do Centrální evidence závětí zašle Komora soudu písemný seznam jeho evidence závětí zapsaných do centrální evidence; soud provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam.

3. Komora zašle každému notáři v sídle příslušného soudu seznam závětí sepsaných notářským zápisem v jeho notářském úřadu a závětí, které má ve své úschově; notář provede kontrolu a potvrdí úplnost a správnost všech údajů, popřípadě sdělí Komoře, jaké chyby mají být opraveny, a vrátí jí seznam.

4. Jakmile budou data evidence neprohlášených závětí vložena do centrální evidence a bude ověřena jejich správnost a úplnost podle bodů 2 a 3, popřípadě provedena oprava chyb, oznámí Komora soudu založení evidence neprohlášených závětí pro obvod příslušného okresního soudu do Centrální evidence závětí.

5. V řízeních o dědictví zahájených do dne, v němž bude příslušnému okresnímu soudu doručeno oznámení Komory o založení evidence neprohlášených závětí podle bodu 4, provádí soud šetření v evidenci závětí podle dosavadních předpisů; zemřel-li zůstavitel po účinnosti této vyhlášky, provede soudní komisař šetření v evidenci závětí vedené Komorou.

6. Soud oznámí všem notářům, kteří mají sídlo v obvodu příslušného okresního soudu, k jakému datu ukončil provádění šetření v evidenci závětí podle bodu 5.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Ministr:

JUDr. Rychetský v. r.