Zákon o jednotných zemědělských družstvech

Podnik může být zrušen rozhodnutím orgánu, který dal souhlas k jeho zřízení (§ 34 odst. 2).

(1) Předpisy k provedení ustanovení této části, zejména pokud jde o vznik, předmět podnikání, organizaci, řízení, práva a povinnosti zúčastněných družstev, popřípadě jiných socialistických organizací, rozdělování výsledků hospodaření, zánik a likvidaci podniku a rozsah ručení členů za jeho závazky, vydá podle potřeby ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(2) Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány upravit další způsoby družstevní spolupráce a její organizační formy; útvary podle této úpravy mohou být zřízeny jako samostatné právnické osoby.

(1) Je přední povinností družstevních orgánů vést družstevníky k socialistickému uvědomění ve všech vztazích týkajících se družstevního hospodaření, aby nedocházelo ke škodám na majetku v socialistickém družstevním vlastnictví a v družstevním užívání. K tomu slouží také morální a hmotná zainteresovanost družstevníka na výsledku jeho práce, na dodržování družstevní kázně, odpovědnost za způsobenou škodu a kárná opatření.

(2) Družstevníci jsou povinni chránit družstevní hospodářství a učinit vše, čeho je třeba k odvrácení hrozící škody nebo ke zmenšení škody již nastalé.

(1) Způsobí-li družstevník z nedbalosti družstvu škodu v souvislosti s plněním členských povinností, je povinen ji nahradit podle tohoto zákona.

(2) Družstvo je povinno prokázat družstevníkovi zavinění, pokud dále není stanoveno jinak.

(1) Způsobí-li družstevník škodu z nedbalosti, je povinen nahradit družstvu skutečnou škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.

(2) Odpovídá-li družstvu za vzniklou škodu více družstevníků, určuje se výše náhrady škody pro každého zvlášť podle míry jeho zavinění. Při rozhodování o výši podílů jednotlivých družstevníků na náhradě není soud vázán návrhy účastníků.

(3) Výše náhrady nesmí přesáhnout u jednotlivého družstevníka částku rovnající se polovině jeho ročního příjmu z družstva za poslední rok před zjištěním škody.

(4) V odůvodněných případech může být výše náhrady škody určena nižší částkou než je skutečná škoda, popřípadě než je polovina ročního příjmu družstevníka z družstva za poslední rok před zjištěním škody, a při nepatrné míře zavinění může být náhrada škody prominuta.

(5) Při určení výše náhrady se přihlédne zejména k družstevníkovu poměru k práci a k družstevnímu vlastnictví, k jeho třídnímu původu, k míře zavinění, k společenskému významu škody, k osobním vlastnostem družstevníka a k jeho hospodářským poměrům.

(1) Výši náhrady škody, která má být požadována, určuje a o snížení, popřípadě prominutí náhrady škody rozhoduje členská schůze. Jde-li o snížení nebo prominutí přesahující částku 500 Kčs, je třeba souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru.

(2) Uzná-li družstevník závazek nahradit škodu v určené výši písemně, uhradí družstvo svou pohledávku v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat srážkou z pracovního příjmu družstevníka; jinak družstvo uplatní svůj nárok u soudu.

(1) Byla-li družstevníkem z nedbalosti způsobená škoda spoluzaviněna také orgánem, funkcionářem nebo zástupcem družstva při výkonu jejich funkce, je družstevník povinen nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím míře svého zavinění. Díl škody, který by takto nebyl družstevník povinen nahradit, uplatní družstvo proti tomu, kdo škodu spoluzavinil. Je-li jich více, řídí se jejich odpovědnost ustanovením § 41 odst. 2.

(2) Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti výlučně družstevníkem, neboť při ní spolupůsobila skutečnost, za kterou družstvo bez svého zavinění odpovídá, je družstevník povinen nahradit škodu rovněž podle míry svého zavinění.

Družstevník neodpovídá za škodu, kterou způsobil družstvu v krajní nouzi, aby odvrátil od sebe, svých spolupracovníků nebo od družstva nebezpečí přímo hrozící.

(1) Převezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za vzniklý schodek; této odpovědnosti se zprostí zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela, popřípadě zčásti bez jeho zavinění.

(2) Zvláštní písemná smlouva může být uzavřena jen tehdy, vytvořilo-li družstvo družstevníku přiměřené pracovní podmínky. Tato smlouva může být podle pracovních podmínek omezena jen na určité hodnoty svěřené k vyúčtování.

(3) Družstevník, jemuž byly svěřeny hodnoty k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, je povinen nahradit skutečnou škodu, pokud za ni odpovídá, v plné výši. Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 v těchto případech neplatí. Náhradu škody může snížit pouze soud podle zásad stanovených v § 41 odst. 5.

(4) Nepřevezme-li družstevník odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá za škodu, pokud mu družstvo prokáže zavinění a jen v rozsahu § 41 odst. 3 a 4.

Způsobí-li družstevník škodu úmyslně nebo v opilosti, odpovídá za ni podle občanského zákoníka. Je proto povinen nahradit nejen škodu skutečnou, nýbrž i to, co družstvu ušlo. Družstvo v tomto případě není oprávněno náhradu škody ani snížit ani prominout.

(1) Družstevníci jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

(2) Družstevníku, který se dopustil kárného provinění hrubým nebo opětovným porušením družstevní kázně, může uložit příslušný družstevní orgán některé z kárných opatření, uvedených ve vzorových stanovách. Vedle tohoto kárného opatření nebo místo něho, připouštějí-li to stanovy, lze provinilému družstevníkovi zcela nebo zčásti odepřít výhody poskytované ze sociálního nebo kulturního fondu, nejde-li o dávky, které družstvo podle vzorových stanov nebo jiných předpisů poskytovat musí.

(3) Případy drobného rozkrádání a jiného úmyslného poškozování družstevního majetku mohou být stíhány jako kárná provinění za podmínek stanovených zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.

(4) Řízení podle odstavců 2 a 3 provádí představenstvo, a jde-li o člena představenstva nebo revizní komise, členská schůze.

(1) Socialistické družstevní zemědělství tvoří nedílnou součást naší socialistické hospodářské soustavy.

(2) Družstva přizpůsobí potřebám plánovitého rozvoje národního hospodářství svou výrobně hospodářskou činnost, vyjádřenou v jejich plánech, a jsou povinna plně využívat svých přírodních, materiálových a finančních zdrojů k rozšířené reprodukci své výroby a k stálému zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.

(3) Družstva zajišťují výrobou a dodávkami zemědělských výrobků stále hojnější zásobování pracujících potravinami a průmyslu surovinami.

(4) Družstva plní přednostně závazky vůči státu, zejména dodávky, daně, poplatky, úvěrové závazky a pojistné.

(1) Výstavba socialismu na vesnici, zejména budování, upevňování a další rozvoj družstev na podkladě všestranného rozvoje jejich zemědělské výroby a zvyšování odborných znalostí a politického uvědomění jejich členů, je dílem družstevních rolníků, které se uskutečňuje při každodenní pomoci dělnické třídy a při organizační a výchovné činnosti socialistického státu a jeho orgánů.

(2) Stát poskytuje družstvům a jejich podnikům všestrannou pomoc v zájmu jejich upevňování, socialistického rozvoje, trvalého rozmachu jejich výroby podle potřeb národního hospodářství a dokonalejšího spojování jejich zájmů se zájmy celku.

Státní orgány zajišťují jednotnou úpravu základních otázek a v souladu se zásadou družstevní demokracie aktivní a iniciativní účast družstevníků na řízení a správě jejich družstva a všeho družstevního hnutí podle jeho místních podmínek v rámci právního řádu.

(1) Základní metodou vedení družstev státními orgány je metoda přesvědčování spojená s morálními a hmotnými podněty.

(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány nemohou nahradit pravomoc družstevních orgánů ani nemohou disponovat za ně s majetkem družstva; mohou ukládat družstvům a družstevníkům jen takové povinnosti, které vyplývají z právních předpisů.

Státní orgány usměrňují hospodářský rozvoj družstev na podkladě rozborů jejich hospodaření ekonomicky účinnými opatřeními, zejména při určování plánovaných výrobních a dodávkových úkolů, při financování, investiční výstavbě a materiálně technickém zásobování, jakož i různými ekonomickými a morálními podněty povzbuzujícími zájem družstva a družstevníků na rozvoji výroby družstva.

Státní orgány a organizace poskytují družstvům všestrannou a konkrétní pomoc svými odborníky, zejména při řízení a správě družstva jeho orgány, při plánování, organizaci práce a při rozvíjení velkovýroby.

Za účelem prohloubení účasti družstevníků na správě družstva a při řízení všeho družstevního hnutí a za účelem projednání hospodářské činnosti družstev, jejich výsledků a důležitých otázek družstevního hnutí

a) rady okresních národních výborů svolávají okresní konference družstev, ekonomické konference, konference pěstitelské a chovatelské a podobné aktivy;

b) ministerstvo zemědělství může svolat celostátní ekonomické pěstitelské a chovatelské konference a podobné aktivy;

c) vláda svolává celostátní sjezd družstev, který vyjadřuje demokraticky projevenou vůli všech družstev a jemuž přísluší jednat o návrzích vzorových stanov, jejich doplňků a změn, projednávat zásadní otázky rozvoje hospodářské činnosti družstev a jednat o návrzích důležitých právních předpisů, které mu byly předloženy.

(1) Státní orgány dohlížejí na činnost družstev v zájmu rozvíjení družstevního hospodářství a výroby, odstraňování nedostatků, prohlubování družstevní demokracie a upevňování socialistické zákonnosti. Činí tak zejména:

a) uplatňováním metody přesvědčování při bezprostředním styku s družstvy, s jejich funkcionáři a družstevníky;

b) schvalováním stanov a jejich doplňků a změn, dlouhodobých a celoročních plánů družstva, účetních závěrek, jakož i schvalováním jiných důležitých usnesení o opatřeních družstva, která podle platných předpisů vyžadují ke své platnosti schválení;

c) udílením předchozího souhlasu k opatřením, u nichž jej vyžaduje příslušný předpis;

d) přezkoumáváním důležitých dokumentů družstva dodatečně po jejich schválení družstevním orgánem.

(2) Kontrolní a dozorčí oprávnění zvláštních orgánů zůstávají nedotčena.

(1) Výkonné orgány národních výborů sledují, zda usnesení a opatření členské schůze nebo představenstva a opatření předsedy jsou v souladu s právními předpisy, stanovami a hospodářskými potřebami družstva. Shledají-li, že usnesení nebo opatření orgánů družstva je vadné, pokusí se přesvědčit družstvo, aby zjednalo nápravu.

(2) Výkonný orgán okresního národního výboru zastaví výkon usnesení nebo opatření orgánů družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, s náležitým odůvodněním, nebylo-li možno zjednat nápravu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno proti takovému rozhodnutí výkonného orgánu okresního národního výboru podat odvolání podle předpisů o správním řízení.

(1) Družstvo může zaniknout, ztratí-li trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní základny.

(2) K zániku družstva je třeba souhlasu rady okresního národního výboru.

(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) S družstevníky, kteří z družstva vystoupili nebo byli vyloučeni, jakož i s dědici zemřelého družstevníka, kteří se nestali jeho členy, provede družstvo vyúčtování a vypořádání všech vzájemných nároků.

(2) Toto vyúčtování a vypořádání musí být provedeno do jednoho měsíce poté, co členská schůze schválila celoroční uzávěrku za uplynulý rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 1. dubna následujícího roku.

(3) Vrácení pozemků, popřípadě přidělení pozemků náhradních, vrácení hospodářských budov, živého a mrtvého inventáře, popřípadě přiměřeného množství osiva, sadby a krmiv, se však provede po sklizni tak, aby vystoupivší nebo vyloučený družstevník mohl provést včas polní práce.

(1) Družstevník neodpovídá za závazky družstva.

(2) Vystoupivší družstevník, pokud nevstupuje současně do jiného družstva, a družstevník vyloučený, je povinen vrátit družstvu to, oč dostal v posledních třech letech svého členství v družstvu vyplaceno na odměnách za odpracované pracovní jednotky více, než kolik by mu patřilo podle skutečně dosažených výsledků společného hospodaření bez výhod a úlev, jimiž se odměna za pracovní jednotku zvýšila.

Podrobné předpisy k provedení §§ 58 a 59, zejména pokud jde o vyúčtování, rozsah a způsob vrácení výrobních prostředků a hospodářských budov družstevníku, který současně vstupuje do jiného družstva, vydá ministerstvo zemědělství po dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány může vydat předpisy k provedení tohoto zákona.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a nařízení ministra zemědělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech.

(2) Zvláštní předpisy o úpravě financování a úvěrování bytové výstavby družstev, platebního a zúčtovacího styku, pokladních operací, fakturování a placení, kontrol prováděných peněžními ústavy a o důsledcích porušení finanční kázně nejsou dotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. října 1959; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Štrougal v. r.