Zákon o jednotných zemědělských družstvech

Státní orgány zajišťují jednotnou úpravu základních otázek a v souladu se zásadou družstevní demokracie aktivní a iniciativní účast družstevníků na řízení a správě jejich družstva a všeho družstevního hnutí podle jeho místních podmínek v rámci právního řádu.

(1) Základní metodou vedení družstev státními orgány je metoda přesvědčování spojená s morálními a hmotnými podněty.

(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány nemohou nahradit pravomoc družstevních orgánů ani nemohou disponovat za ně s majetkem družstva; mohou ukládat družstvům a družstevníkům jen takové povinnosti, které vyplývají z právních předpisů.

Státní orgány usměrňují hospodářský rozvoj družstev na podkladě rozborů jejich hospodaření ekonomicky účinnými opatřeními, zejména při určování plánovaných výrobních a dodávkových úkolů, při financování, investiční výstavbě a materiálně technickém zásobování, jakož i různými ekonomickými a morálními podněty povzbuzujícími zájem družstva a družstevníků na rozvoji výroby družstva.

Státní orgány a organizace poskytují družstvům všestrannou a konkrétní pomoc svými odborníky, zejména při řízení a správě družstva jeho orgány, při plánování, organizaci práce a při rozvíjení velkovýroby.

Za účelem prohloubení účasti družstevníků na správě družstva a při řízení všeho družstevního hnutí a za účelem projednání hospodářské činnosti družstev, jejich výsledků a důležitých otázek družstevního hnutí

a) rady okresních národních výborů svolávají okresní konference družstev, ekonomické konference, konference pěstitelské a chovatelské a podobné aktivy;

b) ministerstvo zemědělství může svolat celostátní ekonomické pěstitelské a chovatelské konference a podobné aktivy;

c) vláda svolává celostátní sjezd družstev, který vyjadřuje demokraticky projevenou vůli všech družstev a jemuž přísluší jednat o návrzích vzorových stanov, jejich doplňků a změn, projednávat zásadní otázky rozvoje hospodářské činnosti družstev a jednat o návrzích důležitých právních předpisů, které mu byly předloženy.

(1) Státní orgány dohlížejí na činnost družstev v zájmu rozvíjení družstevního hospodářství a výroby, odstraňování nedostatků, prohlubování družstevní demokracie a upevňování socialistické zákonnosti. Činí tak zejména:

a) uplatňováním metody přesvědčování při bezprostředním styku s družstvy, s jejich funkcionáři a družstevníky;

b) schvalováním stanov a jejich doplňků a změn, dlouhodobých a celoročních plánů družstva, účetních závěrek, jakož i schvalováním jiných důležitých usnesení o opatřeních družstva, která podle platných předpisů vyžadují ke své platnosti schválení;

c) udílením předchozího souhlasu k opatřením, u nichž jej vyžaduje příslušný předpis;

d) přezkoumáváním důležitých dokumentů družstva dodatečně po jejich schválení družstevním orgánem.

(2) Kontrolní a dozorčí oprávnění zvláštních orgánů zůstávají nedotčena.

(1) Výkonné orgány národních výborů sledují, zda usnesení a opatření členské schůze nebo představenstva a opatření předsedy jsou v souladu s právními předpisy, stanovami a hospodářskými potřebami družstva. Shledají-li, že usnesení nebo opatření orgánů družstva je vadné, pokusí se přesvědčit družstvo, aby zjednalo nápravu.

(2) Výkonný orgán okresního národního výboru zastaví výkon usnesení nebo opatření orgánů družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, s náležitým odůvodněním, nebylo-li možno zjednat nápravu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno proti takovému rozhodnutí výkonného orgánu okresního národního výboru podat odvolání podle předpisů o správním řízení.

(1) Družstvo může zaniknout, ztratí-li trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní základny.

(2) K zániku družstva je třeba souhlasu rady okresního národního výboru.

(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) S družstevníky, kteří z družstva vystoupili nebo byli vyloučeni, jakož i s dědici zemřelého družstevníka, kteří se nestali jeho členy, provede družstvo vyúčtování a vypořádání všech vzájemných nároků.

(2) Toto vyúčtování a vypořádání musí být provedeno do jednoho měsíce poté, co členská schůze schválila celoroční uzávěrku za uplynulý rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 1. dubna následujícího roku.

(3) Vrácení pozemků, popřípadě přidělení pozemků náhradních, vrácení hospodářských budov, živého a mrtvého inventáře, popřípadě přiměřeného množství osiva, sadby a krmiv, se však provede po sklizni tak, aby vystoupivší nebo vyloučený družstevník mohl provést včas polní práce.

(1) Družstevník neodpovídá za závazky družstva.

(2) Vystoupivší družstevník, pokud nevstupuje současně do jiného družstva, a družstevník vyloučený, je povinen vrátit družstvu to, oč dostal v posledních třech letech svého členství v družstvu vyplaceno na odměnách za odpracované pracovní jednotky více, než kolik by mu patřilo podle skutečně dosažených výsledků společného hospodaření bez výhod a úlev, jimiž se odměna za pracovní jednotku zvýšila.

Podrobné předpisy k provedení §§ 58 a 59, zejména pokud jde o vyúčtování, rozsah a způsob vrácení výrobních prostředků a hospodářských budov družstevníku, který současně vstupuje do jiného družstva, vydá ministerstvo zemědělství po dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány může vydat předpisy k provedení tohoto zákona.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a nařízení ministra zemědělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech.

(2) Zvláštní předpisy o úpravě financování a úvěrování bytové výstavby družstev, platebního a zúčtovacího styku, pokladních operací, fakturování a placení, kontrol prováděných peněžními ústavy a o důsledcích porušení finanční kázně nejsou dotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. října 1959; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Štrougal v. r.