Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky o hospodaření s nevyužitými zásobami

(1) Nabídkový list, odeslaný zprostředkující organizací odběrateli, je návrhem smlouvy o dodávce, který zprostředkující organizace zasílá v zastoupení nabízející organizace. Odesláním potvrzeného nabídkového listu odběratelem přímo nabízející organizaci vzniká smlouva o dodávce mezi nabízející organizací a odběratelem.

(2) Jestliže při potvrzování nabídkového listu odběratel navrhuje změnu předmětu, času nebo jiné náležitosti nezbytné pro vznik smlouvy (§ 153 odst. 1 hospodářského zákoníku), považuje se jím odeslaný nabídkový list za objednávku (návrh smlouvy). Smlouva v takovém případě vzniká též postupem podle § 153 hospodářského zákoníku.

(1) K uvolnění nevyužitých zásob pro prodej obyvatelstvu přistoupí zprostředkující organizace podle § 5 odst. 12.

(2) Nemá-li zprostředkující organizace vlastní maloobchodní prodejny, nabídne příslušné položky nevyužitých zásob některé z určených obchodních organizací (v příloze č. 1), a to zasláním nabídkového listu nebo seznamu položek, obsahujícího náležitosti nabídkového listu, popřípadě doplní maloobchodní cenu a u neplnohodnotných výrobků návrh maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem.

(3) Není-li u plnohodnotných výrobků maloobchodní cena stanovena, předloží zprostředkující organizace v zastoupení organizace nabízející návrh na její stanovení příslušnému orgánu nebo organizaci pověřené působností v tvorbě maloobchodních cen výrobků.6)

(4) Při dodávkách nevyužitých zásob pro prodej obyvatelstvu zachovají organizace, uvedené v příloze č. 1, i zprostředkující organizace další postup podle § 5 odst. 8 až 11.

(1) Nevyužité zásoby, které nelze v tuzemsku u příslušných odběratelských organizací ani pro prodej obyvatelstvu ekonomicky využít, nabídnou zprostředkující organizace k mezinárodní výměně nevyužitých zásob (§ 5 odst. 13), a to organizaci zahraničního obchodu, kterou k provádění těchto výměn pověří federální ministerstvo zahraničního obchodu. Zprostředkující organizace předloží pověřené organizaci nabídku na formulářích nabídkového listu. Pro postup při uzavírání smlouvy platí obdobně ustanovení § 9 a § 5 odst. 8 s tím, že pověřená organizace se vyjadřuje k návrhu nejpozději do 6 měsíců po obdržení nabídky.

(2) Nabídky nevyužitých zásob, došlé ze zahraničí, předá pověřená organizace podle sortimentní a věcné příslušnosti zprostředkující organizaci a současně stanoví lhůtu pro zjištění možnosti jejich ekonomického využití v tuzemsku. Zprostředkující organizace je povinna přezkoumat možnost ekonomického využití této produkce v tuzemsku a oznámit ve stanovené lhůtě svůj zájem na nákupu konkrétních položek, popřípadě si vyžádat vzorky nebo umožnění prohlídky ve skladech zahraničního dodavatele. Pokud pověřená organizace předloží zprostředkující organizaci návrh na uzavření smlouvy na dovoz produkce, o kterou zprostředkující organizace projevila zájem, nemůže zprostředkující organizace uzavření smlouvy odmítnout, jestliže tento návrh byl odeslán ve lhůtě, kterou zprostředkující organizace sdělila nebo jestliže taková lhůta nebyla sdělena, nejpozději do tří měsíců po oznámení závazného zájmu.7)

(3) Zprostředkující organizace mohou u pověřené organizace uplatnit rovněž své požadavky na zboží, které mají zájem nakoupit v rámci mezinárodní výměny nevyužitých zásob. Pro uzavření smlouvy pak platí ustanovení odstavce 2.

(4) Uskutečněné výměny se nezapočítávají do plnění dovozních ani vývozních úkolů plánu tuzemských organizací.

(1) Odprodej nevyužitých zásob se uskutečňuje za ceny stanovené podle cenových předpisů.8)

(2) Odprodej nevyužitých zásob určeným obchodním organizacím (příloha č. 1) se uskutečňuje za obchodní ceny, popřípadě za maloobchodní ceny, snížené o příslušnou srážku; výpočet a odvod daně z obratu provádí nabízející organizace podle sazebníku daně z obratu pro příslušný rok, vydávaného federálním ministerstvem financí.

Dodávající organizace fakturuje dodané nevyužité zásoby přímo odběrateli podle příslušných předpisů o fakturaci9) a zároveň oznámí zprostředkující organizaci (například kopií faktury) uskutečnění prodeje a základ pro výpočet ceny za zprostředkování.10)

(1) Nepoužitelné zásoby organizace bez zbytečného prodlení fyzicky zlikviduje a odepíše ze své evidence. Před provedením fyzické likvidace jsou organizace povinny přezkoumat, zda není možno zásoby využít jako druhotné suroviny.

(2) Organizace vypracují likvidační plán nepoužitelných zásob, který bude obsahovat přesnou specifikaci vytříděných nepoužitelných zásob a časový i věcný program jejich likvidace podle příslušných předpisů.11)

(3) Pro likvidaci nepoužitelných zásob v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra platí zvláštní předpisy.

(1) Organizace jsou povinny vytřídit své nevyužité zásoby podle § 5 odst. 1 poprvé podle stavů k 1. dubnu 1981 nejpozději do 30. září 1981. Na vytříděné zásoby, které mohou snížit vlastní spotřebou, vypracují časové harmonogramy snížení stavů nevyužitých zásob vlastní spotřebou nebo je samy operativně odprodají. Na zbývající položky, přesahující limit 5000 Kčs (§ 5 odst. 2) odešlou nabídkové listy příslušným zprostředkujícím organizacím bez zbytečného prodlení, nejpozději však do konce roku 1981. Další položky, které budou vytříděny jako nevyužité zásoby později (v důsledku změny spotřeby nebo z jiných důvodů), budou organizace nabízet zprostředkujícím organizacím podle § 5 odst. 2 a 3 a dalších ustanovení této vyhlášky průběžně.

(2) Ústřední orgány mohou pověřit některou podřízenou organizaci soustředěním činností souvisících se snižováním stavů nevyužitých zásob uvnitř resortu a vytvořením vnitroresortních systémů výměny nevyužitých zásob při respektování zásad této vyhlášky. V tom případě určí organizaci, která bude plnit funkci zprostředkující organizace za celý resort ve vztahu k organizacím jiných ústředních orgánů, zejména ve vztahu k pověřené organizaci zahraničního obchodu a ve vztahu k pověřeným obchodním organizacím pro prodej nevyužitých zásob obyvatelstvu.

(3) Ústřední orgány, popřípadě nadřízené orgány zprostředkujících organizací budou při hodnocení plnění plánu zprostředkujících organizací posuzovat zprostředkované objemy jako plnění plánu odbytu těchto organizací (budou tyto objemy připočítávat k plnění plánu odbytu mimo účetní a statistické položky).

(4) Ústřední orgány, orgány středního článku řízení a zprostředkující organizace budou vytvářet předpoklady pro zdárný průběh vracení nevyužitých zásob do reprodukčního procesu vhodnými organizačně pracovními opatřeními, zejména maximálním využitím výpočetní techniky u zprostředkujících organizací.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1981.

Hlavní arbitr

Československé socialistické republiky:

Doc. JUDr. Vaněk CSc. v. r.

Ministr a místopředseda

Státní plánovací komise:

Ing. Janza v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/1981 Sb.

A. Ministerstvy obchodu České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky:

Plnohodnotné zboží

Krajské podniky Domácí potřeby

Krajské podniky Drobné zboží

Krajské podniky Drogerie

Krajské podniky Textil

Krajské podniky Oděvy

Krajské podniky Obuv

případně oborový podnik Nábytek

Neplnohodnotné zboží (např. poškozené)

Oborové podniky Klenoty (prodejny použitého zboží)

B. Českým svazem spotřebních družstev:

Velkonákupna spotřebních družstev, podnik ČSSD, Praha

C. Slovenským svazem spotřebních družstev:

Krajské závody družstevného obchodného a výrobného podniku Bratislava, Zvolen a Prešov

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 49/1981 Sb.

1) Rozumějí se organizace, orgány středního článku řízení a ústřední orgány podle § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

2) Výnos Státní plánovací komise čj. 80 513/78 z 30. května 1978, kterým se stanoví zásady pro normování zásob (registrovaný v částce 21/1978 Sb.).

3) Nevyužité zásoby podle této vyhlášky se nepovažují za přebytečný a neupotřebitelný národní majetek ve smyslu § 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku. Nevyužité zásoby se vracejí do reprodukčního procesu v rámci obvyklého hospodaření organizací podle § 67 hospodářského zákoníku.

4) Rozumí se v členění, odpovídajícím dvanáctimístnému kódu Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a příslušného oborového číselníku, popřípadě Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví.

5) § 172 hospodářského zákoníku.

6) V případě nejasnosti určí orgán nebo organizaci, pověřenou působností v tvorbě maloobchodních cen výrobků Federální cenový úřad na základě individuálního dotazu.

7) § 164 hospodářského zákoníku.

8) Podle vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb., a výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74, o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem, ve znění pozdějších doplňků a výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/80, o zjištění přiměřené výše cen výrobků použitých nebo neplnohodnotných, jejichž ceny se sjednávají dohodou podle výnosu FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. V-1/74, pol. č. 71 a 72 (Cenový věstník částka 16/1980).

9) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

10) Cena za zprostředkování je stanovena cenovým výměrem Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 05/81.

11) Vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku, a příslušné resortní předpisy.