Zákon o způsobu provádění referenda

(1) Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných okrskovými komisemi.

(3) V zápisu okresní komise musí být uvedeny:

a) počet okrsků v okrese a počet okrskových komisí, které zaslaly zápis o průběhu a výsledku hlasování,

b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci okresu,

c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci okresu vydány úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci okresu,

e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci okresu,

f) celkový počet hlasů „ano“ a celkový počet hlasů „ne“ ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci okresu,

g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu v rámci okresu.

(4) K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

(5) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v okrsku odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně ústřední komisi příslušné republiky a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.

(1) Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v příslušné republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich základě provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky.

(3) V zápisu Ústřední komise uvede:

a) celkový počet okresů a okrsků v rámci republiky a celkový počet okrskových a okresních komisí, které odevzdaly zápis o výsledku hlasování,

b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci republiky,

c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci republiky vydány úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci republiky,

e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci republiky,

f) celkový počet hlasů „ano“ a celkový počet hlasů „ne“ ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci republiky,

g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu v rámci republiky.

(4) V zápisu Ústřední komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

(5) Po podepsání všech stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v republice odevzdá předseda Ústřední komise jeden stejnopis zápisu neprodleně předsednictvu národní rady příslušné republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle dále neprodleně po jednom stejnopisu zápisu předsednictvu národní rady druhé republiky, předsednictvu Federálního shromáždění a prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, odevzdá neprodleně též čtyři stejnopisy zápisu o výsledku hlasování v republice Federální komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti Ústřední komise. Dokumentaci o činnosti Ústřední komise předá její předseda do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.

(6) Neprodleně po odeslání zápisu (odstavec 5) zveřejní Ústřední komise pro referendum České republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře České republiky, nebo Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře Slovenské republiky, výsledky hlasování v příslušné republice [odstavec 3 písm. b), e), f), g)].

(1) Federální komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v České a Slovenské Federativní Republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Federální komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) Federální komise přezkoumá zápisy Ústředních komisí republik a výsledek přezkoumání uvede v zápisu.

(3) V zápisu Federální komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány, a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

(4) Po podepsání všech stejnopisů zápisu Federální komise odevzdá její předseda jeden stejnopis zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik neprodleně předsednictvu Federálního shromáždění a po jednom stejnopisu zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik zašle předsednictvům národních rad obou republik a prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.

(5) Neprodleně po podepsání zápisu (odstavec 4) Federální komise zveřejní prostřednictvím Československé tiskové kanceláře výsledky hlasování v České republice a ve Slovenské republice [§ 26 odst. 3 písm. b), e), f), g)].

(1) Všechny pomocné prostředky, zejména místnosti pro hlasování a potřeby pro ně, zajistí pro okrskové komise příslušné orgány obcí.

(2) Pro okresní komise zajistí pomocné prostředky příslušný okresní úřad, v hlavním městě Praze magistrátní úřad.

(1) Všechny státní orgány a orgány místní samosprávy jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

(2) Fyzické i právnické osoby podnikající v oboru polygrafické činnosti jsou povinny, v rozsahu odpovídajícím technickým možnostem jejich provozu, na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy plnících úkoly podle tohoto zákona za úplatu zajistit, aby hlasovací lístky, legitimační lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy. Nároky na náhradu škody vzniklé při plnění těchto úkolů nejsou tímto ustanovením dotčeny.

O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o nárocích členů volebních komisí.

(1) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.

(2) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno. Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.

(3) Výdaji podle odstavců 1 a 2 nejsou výdaje spojené s kampaní před referendem, s výjimkou úhrad za užívání telekomunikačního zařízení (§ 19 odst. 6).

(1) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona) k předložené otázce „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

(2) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2 ústavního zákona) k předloženému návrhu „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení rozhodnutí přijatého v referendu (§ 33 odst. 1) ve Sbírce zákonů.

(4) Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

(5) Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odstavce 1, 2), jakož i referendum, v němž rozhodnutí nebylo přijato.

(1) Rozhodnutí přijaté v referendu k zásadní otázce formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění jako zákon Federálního shromáždění. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

a) že se referendum konalo současně v České republice i ve Slovenské republice,

b) den, popřípadě dny konání referenda,

c) celkový počet oprávněných občanů,

d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli „ano“ a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli „ne“,

e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se zúčastnili hlasování,

f) otázka nebo otázky, k nimž bylo přijato shodné rozhodnutí (§ 32 odst. 1) v České republice i ve Slovenské republice a obsah tohoto rozhodnutí,

g) ustanovení o tom, že rozhodnutí přijaté v referendu má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění.

(2) Rozhodnutí přijaté v referendu o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo národní rady příslušné republiky jako zákon národní rady. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

a) že se referendum konalo v České republice nebo ve Slovenské republice,

b) den, popřípadě dny konání referenda,

c) celkový počet oprávněných občanů,

d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli „ano“, a celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli „ne“,

e) že v referendu bylo přijato rozhodnutí (§ 32 odst. 2) o návrhu na vystoupení příslušné republiky z České a Slovenské Federativní Republiky a obsah tohoto rozhodnutí,

f) poučení o dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, pokud byl návrh podle čl. 1 odst. 2 ústavního zákona přijat alespoň v jedné z republik.

(1) Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4 ústavního zákona) může být Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Ústavní soud“) podána po vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona); žádost mu musí být doručena do 10 dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.

(2) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo Federálního shromáždění rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

(3) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo národní rady příslušné republiky rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

(4) Byla-li žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, avšak Ústavní soud porušení ústavnosti postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo Federálního shromáždění, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo předsednictvo národní rady příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1, 2 ústavního zákona) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů od vyhlášení nálezu Ústavního soudu.

Řízení před Ústavním soudem podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona upravuje zvláštní zákon.15)

(1) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:

a) vzory seznamů pro hlasování, legitimačních lístků, hlasovacích průkazů, zápisů komisí a popřípadě dalších dokladů pro referendum,

b) podrobnosti o úkolech příslušných orgánů obcí při

1. vytváření okrsků pro hlasování,

2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,

3. vystavování legitimačních lístků pro hlasování a hlasovacích průkazů,

4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokladů o hlasování.

(2) Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle odstavce 2 náleží ústřednímu statistickému orgánu příslušné republiky, který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.

2) Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon SNR č. 80/1990 Sb., o volbách do Slovenské národní rady.

4) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

5) Čl. 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

6) § 8 a 11 zákona č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.

7) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

8) § 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.

§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.

9) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon SNR č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské republiky.

10) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

11) § 8 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.

12) § 55b zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb.

§ 17 zákona SNR č. 45/1989 Sb., o poslancích Slovenské národní rady.

13) Zákon ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.

Zákon SNR č. 346/1990 Sb., o volbách do orgánů samosprávy obcí.

14) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

15) Zákon č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním.