Zákon o způsobu provádění referenda

O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o nárocích členů volebních komisí.

(1) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.

(2) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno. Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.

(3) Výdaji podle odstavců 1 a 2 nejsou výdaje spojené s kampaní před referendem, s výjimkou úhrad za užívání telekomunikačního zařízení (§ 19 odst. 6).

(1) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona) k předložené otázce „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

(2) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2 ústavního zákona) k předloženému návrhu „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení rozhodnutí přijatého v referendu (§ 33 odst. 1) ve Sbírce zákonů.

(4) Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

(5) Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odstavce 1, 2), jakož i referendum, v němž rozhodnutí nebylo přijato.

(1) Rozhodnutí přijaté v referendu k zásadní otázce formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění jako zákon Federálního shromáždění. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

a) že se referendum konalo současně v České republice i ve Slovenské republice,

b) den, popřípadě dny konání referenda,

c) celkový počet oprávněných občanů,

d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli „ano“ a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli „ne“,

e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se zúčastnili hlasování,

f) otázka nebo otázky, k nimž bylo přijato shodné rozhodnutí (§ 32 odst. 1) v České republice i ve Slovenské republice a obsah tohoto rozhodnutí,

g) ustanovení o tom, že rozhodnutí přijaté v referendu má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění.

(2) Rozhodnutí přijaté v referendu o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo národní rady příslušné republiky jako zákon národní rady. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

a) že se referendum konalo v České republice nebo ve Slovenské republice,

b) den, popřípadě dny konání referenda,

c) celkový počet oprávněných občanů,

d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli „ano“, a celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli „ne“,

e) že v referendu bylo přijato rozhodnutí (§ 32 odst. 2) o návrhu na vystoupení příslušné republiky z České a Slovenské Federativní Republiky a obsah tohoto rozhodnutí,

f) poučení o dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, pokud byl návrh podle čl. 1 odst. 2 ústavního zákona přijat alespoň v jedné z republik.

(1) Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4 ústavního zákona) může být Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Ústavní soud“) podána po vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona); žádost mu musí být doručena do 10 dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.

(2) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo Federálního shromáždění rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

(3) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo národní rady příslušné republiky rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

(4) Byla-li žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, avšak Ústavní soud porušení ústavnosti postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo Federálního shromáždění, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo předsednictvo národní rady příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1, 2 ústavního zákona) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů od vyhlášení nálezu Ústavního soudu.

Řízení před Ústavním soudem podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona upravuje zvláštní zákon.15)

(1) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:

a) vzory seznamů pro hlasování, legitimačních lístků, hlasovacích průkazů, zápisů komisí a popřípadě dalších dokladů pro referendum,

b) podrobnosti o úkolech příslušných orgánů obcí při

1. vytváření okrsků pro hlasování,

2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,

3. vystavování legitimačních lístků pro hlasování a hlasovacích průkazů,

4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokladů o hlasování.

(2) Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle odstavce 2 náleží ústřednímu statistickému orgánu příslušné republiky, který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.

2) Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon SNR č. 80/1990 Sb., o volbách do Slovenské národní rady.

4) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

5) Čl. 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

6) § 8 a 11 zákona č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.

7) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

8) § 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.

§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.

9) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon SNR č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské republiky.

10) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

11) § 8 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.

12) § 55b zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb.

§ 17 zákona SNR č. 45/1989 Sb., o poslancích Slovenské národní rady.

13) Zákon ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.

Zákon SNR č. 346/1990 Sb., o volbách do orgánů samosprávy obcí.

14) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

15) Zákon č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním.