Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 492/2005 stanovuje, jaké ukazatele jsou rozhodné pro výpočet krajských normativů, a upřesňuje, jak se tyto ukazatele počítají.
§ 2 Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů
(1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel:
a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np),
b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No),
c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP),
d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),
e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).
(2) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví z:
a) průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje nebo ve třídě nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje (Ž),
b) průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo oddělení za týden vyplývajícího z příslušného rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího programu (dále jen „vzdělávací program“) nebo oboru vzdělání včetně nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení, popřípadě vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu4) (H),
c) průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků stanoveného zvláštním právním předpisem5) (VP).
(3) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví:
a) pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu, žáka v základní škole, dítě nebo žáka ve školní družině nebo ubytovaného v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí ukazatelů uvedených v odstavci 2 na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo ubytovaných,
b) pokud se jedná o jednotku výkonu ve školském zařízení a nelze určit některý z ukazatelů uvedených v odstavci 2, z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje,
c) v ostatních případech vztahem
Np=Ž×VPH.
(4) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu, žáka v základní škole nebo stravovaného, stanoví se ukazatel podle věty první jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo stravovaných. Hodnotu ukazatele stanovenou podle tohoto odstavce lze dále zvýšit nebo snížit, nejvýše však o 5 %.
(5) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší složek platu6) dosaženou v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Součty osobních příplatků a odměn v takto upravených ukazatelích průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah7).
(6) V případě základních škol tvořených pouze třídami prvního stupně, mateřských škol, základních škol speciálních a zařízení školního stravování a školních družin, která těmto školám zabezpečují služby, jejichž celkový počet zaměstnanců činí 10 a méně, se ukazatel průměrné měsíční výše platu stanoví podle odstavce 5 v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení tak, že se zohlední zvyšování průměrné výše příplatku za vedení v závislosti na snižování počtu zaměstnanců právnické osoby.
(7) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví ve výši alespoň 65 % průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje.
Paragraf 2 vyhlášky 492/2005 stanovuje, jaké ukazatele jsou rozhodné pro výpočet krajských normativů, a upřesňuje, jak se tyto ukazatele počítají.
Co to znamená v praxi
Pro výpočet krajských normativů se používá pět hlavních ukazatelů: průměrný počet jednotek výkonu na pedagogického pracovníka (Np), průměrný počet jednotek výkonu na nepedagogického pracovníka (No), průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP), průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) a průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů na jednotku výkonu (ONIV).
Ukazatel Np (průměrný počet jednotek výkonu na 1 pedagogického pracovníka) se stanoví z průměrného počtu dětí/žáků/studentů ve třídě (Ž), průměrného počtu vyučovacích hodin za týden (H) a průměrného týdenního rozsahu přímé činnosti pedagogických pracovníků (VP).
Pro mateřské školy, základní školy, školní družiny nebo domovy mládeže se ukazatel Np stanoví jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí ukazatelů Ž, H a VP na počtu jednotek výkonu.
Pokud nelze u školského zařízení určit některý z ukazatelů Ž, H nebo VP, stanoví se ukazatel Np z průměrných hodnot za uplynulý kalendářní rok nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce.
V ostatních případech se ukazatel Np vypočítá vztahem Np = Ž × VP / H.
Ukazatel No (průměrný počet jednotek výkonu na 1 nepedagogického pracovníka) se stanoví z průměrných hodnot za uplynulý kalendářní rok nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce.
Příklad
Krajský úřad potřebuje vypočítat normativ pro základní školu. Vezme průměrný počet žáků ve třídě (Ž), průměrný počet vyučovacích hodin za týden (H) a průměrný týdenní rozsah přímé výuky učitelů (VP). Z těchto údajů pak vypočítá, kolik žáků připadá na jednoho učitele (Np).
Na co si dát pozor
Způsob výpočtu ukazatele Np se liší podle typu zařízení (např. mateřská škola vs. jiné školské zařízení).
Pro ukazatele Np a No se mohou použít průměrné hodnoty z uplynulého kalendářního roku nebo hodnoty stanovené krajským úřadem, pokud nelze použít jiné metody.