Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 3

§ 3 vyhláška o krajských normativech – Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu

Vyhláška o krajských normativech · 492/2005 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 492/2005 stanovuje, že na každou jednotku výkonu ve školách a školských zařízeních se určí jeden krajský normativ, který se skládá ze základní částky a případného příplatku. Na každé dítě, žáka nebo studenta, který je jednotkou výkonu podle § 1, se vypočítá jeden krajský normativ. (§ 3 zákona č. 492/2005 Sb., vyhláška o krajských normativech, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu
  • Týká se: dítě
  • Částka nebo sazba (odst. 12): „…jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku.“
  • Odkazuje na: § 1
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 492/2005 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem.

(2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.

(3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování.

(4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.

(5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném oboru vzdělání.

(6) Příplatky se stanoví na

a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, pokud nejde o základní školu speciální,

b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělávajícího se v běžné škole, pokud není na dítě, žáka nebo studenta stanoven příplatek podle písmene j),

c) 1 žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona v oboru vzdělání praktická škola,

d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se neuplatní příplatek podle písmene a),

e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně základní školy speciální,

f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální,

g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, nejedná-li se o dítě podle písmene e) nebo žáka podle písmene f),

h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a studenty uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona,

i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,

j) podpůrná opatření se zřetelem k normované finanční náročnosti stanovené jiným právním předpisem,

a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby.

(7) Příplatky podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se dále člení podle jednotlivých znevýhodnění uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona.

(8) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta s příslušným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Nelze-li zjistit údaj podle předchozí věty, vychází se z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na znevýhodnění uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona, které je co do nezbytné míry podpůrných opatření nejbližší druhu znevýhodnění, na něž se příplatek stanoví.

(9) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje.

(10) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to:

a) míra podpůrných opatření, která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování vzdělávání nebo školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona,

b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona stanovené jiným právním předpisem10), nebo

c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu s jiným právním předpisem6).

(11) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení.

(12) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku.

(13) Příplatky podle odstavce 6 písm. i) se stanoví ve výši 0,15násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši 0,4násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky základní školy, nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, jde-li o dítě v mateřské škole.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Na každé dítě, žáka nebo studenta, který je jednotkou výkonu podle § 1, se vypočítá jeden krajský normativ.
  • Tento normativ má základní částku a může mít i příplatek.
  • Pro vyšší odborné vzdělávání se normativy počítají zvlášť pro každý vzdělávací program.
  • Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, normativ se rozdělí na teoretické a praktické vyučování.
  • Šestiletá a osmiletá gymnázia mají normativ zvlášť pro nižší a vyšší stupeň.
  • Kombinované formy vzdělávání mají normativ zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací.
  • Příplatky se stanoví například pro děti nebo žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16 odst. 9 školského zákona), pro děti ve školní družině nebo pro žáky škol s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.

Na co si dát pozor

  • Příplatky se stanoví jen v případě, že je dítěti, žákovi nebo studentovi poskytováno vzdělávání nebo školské služby v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce.
  • Příplatky podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se dále dělí podle konkrétních znevýhodnění uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona.
  • Příplatek podle odstavce 6 písm. d) (dítě ve zdravotnickém zařízení) vylučuje příplatek podle písmene a).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 3 Členění krajských normativů a vztah mezi ukaz (Vyhláška o krajských normativech)§ 3 Členění krajských normativů a vztah mezi ukaz (Vyhláška, kterou se stanoví členění kraj)§ 18 Účinnost (Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a stude)§ 161c Společná ustanovení pro financování škol a šk (Zákon o předškolním, základním, středním)§ 77 Účinnost (Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni)