Vyhláška o krajských normativech

(1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem.

(2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.

(3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování.

(4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.

(5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném oboru vzdělání.

(6) Příplatky se stanoví na

a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, pokud nejde o základní školu speciální,

b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělávajícího se v běžné škole, pokud není na dítě, žáka nebo studenta stanoven příplatek podle písmene j),

c) 1 žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona v oboru vzdělání praktická škola,

d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se neuplatní příplatek podle písmene a),

e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně základní školy speciální,

f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální,

g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, nejedná-li se o dítě podle písmene e) nebo žáka podle písmene f),

h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a studenty uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona,

i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,

j) podpůrná opatření se zřetelem k normované finanční náročnosti stanovené jiným právním předpisem,

a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby.

(7) Příplatky podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se dále člení podle jednotlivých znevýhodnění uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona.

(8) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta s příslušným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Nelze-li zjistit údaj podle předchozí věty, vychází se z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na znevýhodnění uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona, které je co do nezbytné míry podpůrných opatření nejbližší druhu znevýhodnění, na něž se příplatek stanoví.

(9) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje.

(10) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to:

a) míra podpůrných opatření, která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování vzdělávání nebo školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona,

b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona stanovené jiným právním předpisem10), nebo

c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu s jiným právním předpisem6).

(11) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení.

(12) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku.

(13) Příplatky podle odstavce 6 písm. i) se stanoví ve výši 0,15násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši 0,4násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky základní školy, nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, jde-li o dítě v mateřské škole.

(1) Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem

a) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky:

1/Np x PP x 12 x 1,Proc + 1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

b) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze pedagogickými pracovníky:

1/Np x PP x 12 x 1,Proc + ONIV,

c) u školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze nepedagogickými pracovníky:

1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance18), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb19).

(2) Pokud rozdíl mezi základními částkami pro jednotlivé obory vzdělání nebo pro jednotlivé typy školských zařízení stanovenými podle odstavce 1 nepřesáhne 3 % z ročního objemu neinvestičních výdajů celkem, ani 3 % z ročního objemu mzdových prostředků připadajících na jednotku výkonu, může krajský úřad upravit příslušné základní částky na stejnou výši, která je jejich průměrem.

(3) V případě 1 žáka nebo 1 studenta, který se vzdělává v distanční formě vzdělávání, se základní částka stanoví ve výši 0,05násobku základní částky stanovené pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.

(4) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,5, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, s jehož zákonným zástupcem ředitel mateřské školy dohodl délku pobytu v mateřské škole odpovídající rozsahu polodenního provozu.

(5) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o dítě individuálně vzdělávané.

(6) K základní částce stanovené podle odstavců 1 a 2 lze stanovit opravné koeficienty, kterými se základní částka vynásobí v případě škol a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.

(7) V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka individuálně vzdělávaného12).

(8) V případě škol, v nichž lze plnit povinnou školní docházku, se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí nebo ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky13).

(9) V případě střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka nebo studenta, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu; tento koeficient se nevztahuje na případy, kdy jsou důvodem pro povolení individuálního vzdělávacího plánu speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání žáka nebo studenta.

(10) Základní částku pro jednotku výkonu podle § 1 písm. t) lze vynásobit opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu uvařených jídel za jeden pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího školního roku a celkového počtu zapsaných ke stravování v probíhajícím školním roce.

(1) Krajský úřad může zvýšit ukazatel stanovený podle § 2 odst. 2 písm. a) až o 10 %; takto upravený ukazatel nesmí překročit nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve škole nebo v příslušném typu školského zařízení stanovený zvláštním právním předpisem.

(2) Při určení nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení podle příslušných vzdělávacích programů při stanovení ukazatele uvedeného v § 2 odst. 2 písm. b) se vychází zejména z:

a) hodnoty ukazatele zjištěného podle § 2 odst. 2 písm. a) a případně upraveného podle odstavce 1,

b) didaktické a metodické náročnosti předmětu,

c) požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků nebo studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech.

Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v § 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů.

(1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 6 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

(2) V případě jiné než denní formy vzdělávání lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené pro jednotku výkonu v denní formě vzdělávání v daném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.

(3) V případě školní jídelny – vývařovny a školní jídelny – výdejny lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené pro odpovídající jednotku výkonu ve školní jídelně.

(4) Příplatky podle § 3 odst. 6 písm. a) až h) lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit v podobě násobku základní částky příslušného krajského normativu. Došlo-li ke sloučení příplatků do skupiny podle § 3 odst. 12, uvedou se ve zveřejnění znevýhodnění uvedená v § 16 odst. 9 školského zákona, která jsou ve skupině zahrnuta.

(5) Při zveřejnění krajského normativu se k základní částce i k příplatku, pokud není stanoven v podobě násobku základní částky, zvlášť uvede výše mzdových prostředků připadající na jednotku výkonu v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky.

(1) Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.

(2) Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí zaměstnanci právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, kteří nejsou pedagogickými pracovníky14).

(3) Pro účely této vyhlášky se za běžnou školu považuje škola, která není samostatně zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona.

(4) Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka výkonu podle § 1 písm. s) v případě dětí umístěných v diagnostickém ústavu, výchovném ústavu, dětském domově se školou nebo dětském domově, jehož činnost vykonává právnická osoba, která zároveň vykonává činnost tohoto zařízení školního stravování.

(5) V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova se školou nebo dětského domova podle odstavce 4 se při stanovení základní částky pro jednotku výkonu 1 lůžko stanoví ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka, ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka a ukazatel průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot dosažených v průběhu příslušného kalendářního roku ve školských zařízeních uvedených v odstavci 4, jejichž činnost vykonává táž právnická osoba.

(6) Pokud se v některém druhu školy nebo oboru vzdělání ve škole v rámci kraje poskytuje vzdělávání zároveň podle rámcových vzdělávacích programů i schválených učebních dokumentů, může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské normativy odpovídající odlišnostem v obsahu nebo organizaci vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů a schválených učebních dokumentů.

(7) Pokud se vzdělávání v dětských domovech v rámci kraje realizuje v přechodném období15) souběžně podle různého počtu dětí v rodinné skupině a podle různého počtu rodinných skupin v dětském domově16), může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské normativy.

Zrušuje se vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

1) § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb.

2) § 82 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb.

4) Například vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

5) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.

6) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

10) § 25 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

12) § 41 školského zákona.

13) § 38 školského zákona.

14) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.

15) Čl. 2 bod 3 zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

16) § 4 odst. 4 a 5 zákona č. 109/2002 Sb.

17) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

19) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.