§ 3 zákon o uprchlících – Postavení uprchlíka lze přiznat též manželu…
Zákon o uprchlících · 498/1990 Sb. · Cizinecké a azylové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona o uprchlících stanoví, že postavení uprchlíka může být přiznáno také manželovi a nezletilým dětem cizince, kterému již bylo toto postavení přiznáno, a to i v případě, že sami nesplňují původní podmínky pro přiznání postavení uprchlíka. Umožňuje se tak sjednocení rodiny, kdy manžel/ka a nezletilé děti mohou získat stejný status jako hlavní žadatel. (§ 3 zákona č. 498/1990 Sb., zákon o uprchlících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel, dítě, cizinec
- Odkazuje na: § 2
- Judikatura: na § 3 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 498/1990 Sb.
Postavení uprchlíka lze přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka přiznáno podle § 2 odst. 1, i když nesplňují podmínky v něm stanovené.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Umožňuje se tak sjednocení rodiny, kdy manžel/ka a nezletilé děti mohou získat stejný status jako hlavní žadatel.
- Pro manžela/ku a nezletilé děti není nutné prokazovat vlastní odůvodněný strach z pronásledování, jak je to vyžadováno u hlavního žadatele podle § 2 odst. 1.
- Rozhodující je, že hlavnímu žadateli již bylo postavení uprchlíka přiznáno.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se vztahuje pouze na manžela/ku a nezletilé děti.
- Podmínkou je, že hlavnímu žadateli již bylo postavení uprchlíka přiznáno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Rozhodnutím Policejního prezídia České republiky, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 5. 8. 1996, č. j. PPR-4147/RCP-C247-96 bylo stěžovateli přiznáno postavení uprchlíka podle § 3 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o uprchlících“), neboť byl v době rozhodování nezletilým dítětem cizince (otce), kterému bylo dřívějším rozhodnutím ministra vnitra č. j. U-360-10/93 ze dne 11. 10. 1993 přiznáno postavení uprchlíka dle § 2 odst. 1 citovaného zákona.
Ministr vnitra dospěl k závěru, že u stěžovatelky jsou splněny předpoklady pro přiznání postavení uprchlíka, a to z důvodů humanitárních a ochrany lidských práv podle § 3 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících (dále jen „zákon o uprchlících“).
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru pro uprchlíky a integraci cizinců, ze dne 28. 9. 1999, č. j. U-1313/VL-07-P01-99, byla zamítnuta žádost stěžovatele o přiznání postavení uprchlíka z důvodu nesplnění podmínek uvedených v ust. § 2 odst. 1 a § 3 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění platném pro projednávanou věc.