Stručně: Paragraf 29 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje základní podmínky, za kterých vzniká nárok na vdovský a sirotčí důchod po zemřelém pracovníkovi nebo poživateli důchodu.
§ 29 Všeobecné podmínky
(1) Důchod vdovský a sirotčí náležejí:
a) po pracovníku, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, jestliže neuplynuly od skončení zaměstnání do dne smrti více než dva roky, nebo po pracovníku, který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání);
b) po poživateli důchodu starobního nebo invalidního (částečného invalidního).
(2) Dítěti oboustranně osiřelému náleží sirotčí důchod, i když nikdo z rodičů, popřípadě z osob, na něž dítě bylo převážně odkázáno výživou (§ 33 odst. 2), nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod.
Paragraf 29 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje základní podmínky, za kterých vzniká nárok na vdovský a sirotčí důchod po zemřelém pracovníkovi nebo poživateli důchodu.
Co to znamená v praxi
Vdovský a sirotčí důchod se vyplácí po pracovníkovi, který splnil podmínky pro invalidní nebo starobní důchod, pokud od konce jeho zaměstnání neuplynuly více než dva roky do jeho smrti.
Nárok na tyto důchody vzniká také v případě, že pracovník zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, bez ohledu na délku zaměstnání.
Dále náleží vdovský a sirotčí důchod po osobě, která již pobírala starobní nebo invalidní (včetně částečného invalidního) důchod.
U oboustranně osiřelého dítěte může vzniknout nárok na sirotčí důchod i tehdy, pokud ani jeden z rodičů nesplnil podmínky pro invalidní nebo starobní důchod.
Na co si dát pozor
Pro nárok na vdovský a sirotčí důchod po zemřelém pracovníkovi je klíčové, aby splnil potřebnou dobu zaměstnání pro invalidní nebo starobní důchod a aby od skončení zaměstnání do smrti neuplynuly více než dva roky.
Výjimku z podmínky doby zaměstnání a dvouleté lhůty tvoří úmrtí následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
U oboustranně osiřelých dětí jsou podmínky pro vznik nároku na sirotčí důchod mírnější.