Zákon, kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb.

(1) Příslušníkům celní správy musí být umožněn přístup ke zboží podléhajícímu celní kontrole; přitom musí být dodržovány ústavní a jiné zákonné předpisy o nedotknutelnosti obydlí. Do tří let od propuštění zboží mohou nahlížet do písemností týkajících se tohoto zboží a pořizovat jejich kopie, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci.

(2) Fyzické a právnické osoby, u nichž se provádí celní kontrola, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení této kontroly.

(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny poskytovat příslušníkům celní správy při provádění celní kontroly nezbytnou součinnost.

(4) Celní kontrolou nesmí být ponižována lidská důstojnost.“.

28. V § 39 odst. 1 a 3 se nahrazují slova „prosté cla“ slovy „bez cla“.

29. § 40 se vypouští.

30. § 41 zní:

(1) Sazby, základ pro vyměření cla a celní sazebník vydává vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použijí jednotné sazby pro vyměřování cla a jejich výši.

(3) Statistické a klasifikační jednotky celního sazebníku stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s Federálním statistickým úřadem vyhláškou.“.

31. V § 42 odst. 1 a 2 se vypouštějí slova „a tárovém“.

32. V § 43 odst. 2 se za slova „Federální ministerstvo zahraničního obchodu“ vkládají slova „v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí“ a slovo „dováženého“ se nahrazuje slovem „pocházejícího“.

33. § 46 včetně nadpisu zní:

Nárok státu na clo vzniká okamžikem, od kterého je zboží pod celní kontrolou.“.

34. § 47 včetně nadpisu zní:

(1) Clo se vyměřuje podle stavu zboží a předpisů platných v den, od kterého je zboží pod celní kontrolou.

(2) Jestliže zboží uniklo celní kontrole, vyměřuje se clo podle stavu zboží a předpisů platných v době, kdy bylo zboží dopraveno přes státní hranice. Není-li možno zjistit, kdy bylo zboží dopraveno přes státní hranice, vyměřuje se clo podle stavu zboží a předpisů platných v době, kdy bylo odnětí zboží celní kontrole zjištěno.

(3) Při propuštění zboží do záznamního oběhu je možno zboží od dovozního cla úplně nebo částečně osvobodit.

(4) Dojde-li u zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině ke změně jeho hodnoty zpracováním, úpravou nebo opravou, vyměřuje se při zpětném dovozu clo z přidané hodnoty, vyplývající z jeho zpracování, úpravy nebo opravy.

(5) Dojde-li u zboží propuštěného do záznamního oběhu v tuzemsku ke změně jeho hodnoty dočasným použitím, vyměřuje se clo při zpětném vývozu ze snížené hodnoty.

(6) Jestliže se vyměřuje clo ze zboží podle jeho ceny a účastník celního řízení ji neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, určí ji celnice podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Náklady s tím spojené hradí účastník celního řízení.

(7) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanoví vyhláškou podrobnou úpravu vyměřování cla, vybírání cla ze zboží propuštěného do záznamního oběhu a případy, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.“.

35. § 48 zní:

Clo je splatné do 30 dnů poté, kdy je účastníku celního řízení oznámena výše vyměřeného cla.“.

36. § 50 odst. 1 zní:

„(1) Clo je povinen zaplatit účastník celního řízení, kterému bylo zboží podléhající clu propuštěno.“.

37. § 52 odst. 2 zní:

„(2) Celnice je oprávněna požadovat složení celní jistoty při dovozu až do výše dovozního cla zvýšeného o 10 % a dalších daní a poplatků, vymahatelných při dovozu zboží a při vývozu až do výše celní hodnoty nebo ceny zboží. U zboží, jehož vývoz je zakázán nebo omezen, může být celní jistota požadována až do pětinásobku jeho celní hodnoty nebo ceny.“.

38. § 53 se doplňuje písmenem i), které zní:

„i) zpětným dovozem nebo vývozem zboží propuštěného do vázaného oběhu, u něhož bylo zboží úplně od cla osvobozeno.“.

39. § 54 odst. 2 zní:

„(2) O prominutí nebo snížení cla rozhoduje celnice.“.

40. V § 59 se na konci věty vypouštějí slova „a s oprávněním k zahraničně obchodní činnosti“.

41. § 60 odst. 2 zní:

„(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může za účelem urychlení celního řízení a pohybu zboží přes státní hranice stanovit vyhláškou příslušnost celnic.“.

42. V § 66 odst. 1 a 5 znějí:

„(1) Návrh na celní řízení se podává zpravidla písemně. Účastník celního řízení odpovídá za správnost údajů uvedených v návrhu na celní řízení. Písemný návrh na celní řízení musí být vždy podepsán oprávněnou osobou.

(5) Podrobnosti o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou.“.

43. V § 67 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

44. Nadpis § 69 se vkládá nad § 69 jako společný nadpis § 69 a nového § 69a.

45. Za § 69 se vkladá nový § 69a, který zní:

(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje skutečnosti, na jejichž základě se zboží propouští. Není-li stanoveno jinak, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno a oznámeno písemně. Výrok rozhodnutí může být poznamenán v přepravních a průvodních listinách nebo v písemném návrhu na celní řízení nebo ústně vyhlášen.

(2) Rozhodnutí, kterým se nepropouští zboží do navrženého oběhu a rozhodnutí o propuštění zboží do podmíněného volného oběhu se vyhotovuje písemně a oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení.

(3) Rozhodnutí, které se vyhlašuje ústně nebo jehož výrok se poznamenává v přepravních a průvodních listinách, nemůže obsahovat podmínky zavazující účastníka celního řízení do budoucna s výjimkou těch, které vyplývají přímo z obecně závazných právních předpisů.

(4) Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzen návrh na celní řízení podaný písemně, stávají se obsah tohoto návrhu a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.

(5) Na rozhodnutí uvedené v odstavci 3 se nevztahují ustanovení obecných předpisů o správním řízení5) upravující náležitosti rozhodnutí, oznámení rozhodnutí a opravné prostředky.“.

46. § 70 zní:

Celnice může na žádost účastníka celního řízení povolit nakládat se zbožím ještě před rozhodnutím o jeho propuštění. Celnice vždy žádosti vyhoví, je-li důvodem pro nepropuštění zboží pouze nutnost určit původ zboží, místo odeslání, sazební zařazení nebo celní hodnotu zboží.“.

47. § 75 odst. 3 zní:

„(3) Se zbožím propuštěným do volného oběhu lze nakládat z hlediska tohoto zákona volně, jsou-li plněny podmínky, podle obecně závazných předpisů uložené v rozhodnutí o jeho propuštění.“.

48. V § 76 odst. 3 se slovo „kontrolují“ nahrazuje slovy „jsou oprávněny kontrolovat“.

49. V § 79 odst. 4 se na konci připojuje věta, která zní: „Poukazovací celnice může určit, že budou předloženy pouze doklady o zboží.“.

50. § 80 zní:

(1) Zboží, které nelze poukázat nebo propustit do volného nebo záznamního oběhu, nebo k výstupu do ciziny, může být dočasně uskladněno.

(2) Z podnětu celnice se zboží dočasně uskladní v případech, kdy jiným způsobem nelze zamezit dovozu, vývozu nebo průvozu uskutečňovanému v rozporu s tímto zákonem.

(3) Z podnětu celnice může být zboží též dočasně uskladněno v případech, kdy

a) není podán návrh na celní řízení;

b) podaný návrh na celní řízení je nesprávný, není doložen příslušnými doklady, nebo nejde-li o případ podle § 70, nebo je jinak neúplný;

c) účastník celního řízení odmítá zaplatit clo nebo celní jistotu.

(4) Zboží se dočasně uskladňuje v provozních skladech dopravních organizací a pošty, ve skladech celnic nebo tam, kde to celnice povolí rozhodnutím o dočasném uskladnění.

(5) S dočasně uskladněným zbožím nesmí být nakládáno takovým způsobem, aby byl měněn jeho druh a povaha.

(6) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celnic platí účastník celního řízení skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.

(7) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou sazebník skladného u zboží dočasně uskladněného ve skladech celnic.

(8) Ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o dočasném uskladnění se nevztahují na uskladňování zboží v celních skladech a ve svobodných celních pásmech.“.

51. § 81 zní:

(1) V zájmu usnadnění zahraničně obchodních styků mohou československé a zahraniční právnické i fyzické osoby zřizovat celní sklady.

(2) O zřízení celního skladu a podmínkách jeho provozu rozhoduje celnice, v jejímž územním obvodu má být celní sklad zřízen.

(3) Ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o uskladňování zboží v celních skladech se nevztahují na dočasné uskladňování a uskladňování zboží ve svobodných celních pásmech.

(4) Podmínky pro zřizování celních skladů, druhy celních skladů, druhy zboží, které mohou být v celním skladu uskladňovány, a způsob celní kontroly v celních skladech upraví federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou.“.

52. V § 84 se na konci věty vypouštějí slova „nebo přečin“.

53. § 85 odst. 1 se doplňuje písmenem f), které zní:

„f) bez oprávnění dováží nebo vyváží zboží.“.

54. V § 85 odst. 2 se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „25 000 Kčs“.

55. V § 86 odst. 2 se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „25 000 Kčs“.

56. V § 87 odst. 2 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „5000 Kčs“.

57. V § 95 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a vkládá se nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pro účely uvedené v ustanoveních této hlavy zákona se za organizaci považuje i občan zapsaný v podnikovém rejstříku jako podnikatel.“.

58. V § 98 se částka „25 000 Kčs“ nahrazuje částkou „100 000 Kčs“.

59. § 99 zní:

Pokutu podle § 95 lze právnické osobě uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán celní správy dozvěděl o tom, že právnická osoba porušila nebo nesplnila povinnost uloženou celními předpisy, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k tomuto porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.“.

60. V § 102 odst. 4 se vypouštějí slova „nebo přečin“.

61. V § 107 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Celnice může zboží podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata zajištěná podle § 102 odst. 2 nebo § 103 odst. 1 ihned prodat.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

62. V § 107 odst. 5 se slova „odstavce 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavce 1 až 4“.

63. § 108 odst. 1 a 2 znějí:

„(1) Celnice prodá zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupuje podle zvláštních předpisů.3)

(2) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodá celnice fyzickým a právnickým osobám způsobilým podle obecně závazných právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.“.

64. Za § 119 se vkládají nové § 119a a 119b, které znějí:

Obsahuje-li mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, ustanovení odchylná od tohoto zákona, nebo od předpisů podle něho vydaných, platí ustanovení smluvní.

Pokud orgány celní správy vykonávají oprávnění podle zvláštních předpisů, mají, pokud tyto předpisy nestanoví jinak, stejná práva a povinnosti jako při celní kontrole. Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které této kontrole podléhají.“.

Čl. II

Pokud se v celním zákoně používá výrazu „organizace“, rozumí se jím „právnická osoba“. Pokud se používá výrazu „osoba“, rozumí se jím „fyzická osoba“.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění celního zákona č. 44/1974 Sb., jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.