§ 6 zákon o živnostenské dani – Základ daně.
Zákon o živnostenské dani · 50/1948 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 50/1948 Sb., o živnostenské dani, stanovuje, jak se vypočítá základ daně pro živnostníka, a to na základě fiktivní mzdy a přirážek k nákladům na mzdy a zboží. (§ 6 zákona č. 50/1948 Sb., zákon o živnostenské dani, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základ daně.
- Týká se: poplatník, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při…“
- Částka nebo sazba (odst. 6): „Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy“
- Částka nebo sazba (odst. 6): „v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25%“
- Částka nebo sazba (odst. 6): „Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7% z nabývací ceny.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 50/1948 Sb.
(1) Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.
(2) Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.
(3) Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.
(4) Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.
(5) Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování nebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.
(6) Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů. Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy; v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25%. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7% z nabývací ceny.
(7) Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Základ daně se počítá z předpokládané hrubé mzdy živnostníka za 52 týdnů (12 měsíců), jako kdyby byl zaměstnán v dané živnosti na kvalifikované pozici (např. jako přední dělník nebo vedoucí prodejny) při 48hodinovém pracovním týdnu.
- K této fiktivní mzdě se připočítává přirážka z nákladů na mzdy zaměstnanců a z nákladů na zboží.
- Pokud pro danou živnost neexistují mzdové předpisy, výši fiktivní mzdy určí ministr financí po dohodě s ministrem sociální péče.
- Přirážky k nákladům na mzdy a zboží mají stanovené maximální limity (např. 20 % nebo 25 % z nákladů na mzdy, 7 % z nabývací ceny zboží) a jejich konkrétní výši stanoví ministr financí vyhláškou.
Na co si dát pozor
- Zákon definuje, co se rozumí nákladem na mzdy (hrubé mzdy zaměstnanců, úplaty jiným osobám za výkony pro živnost, fiktivní mzdy příslušníků domácnosti) a zbožím (vše k dalšímu zcizení, zpracování nebo spotřebě v živnosti, včetně vlastní spotřeby, kromě investic).
- Ministr financí má pravomoc povolit úlevy z pravidel pro stanovení základu daně.
- Pokud poplatník provozuje více živností, pro stanovení fiktivní mzdy se použijí předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 20b Srovnávací základ daně (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 16a Sazba a výpočet daně pro samostatný základ da (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 13 Výpočet základu daně společníka veřejné obcho (Zákon o daních z příjmů)§ 4 Základ pojistného (Zákon o pojistném na důchodové spoření)§ 21 Důchodové pojištění osob samostatně hospodaří (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)