Vyhláška o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů

(1) Netrvalo-li pojištění podle této vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 5 let, nepřihlíží se při výpočtu průměrného ročního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně. Jestliže umělec dobu 5 let nepřetržitého pojištění podle této vyhlášky dovrší teprve po dni vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby pojištění, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni původního vzniku nároku na důchod; při výpočtu průměrného ročního výdělku přihlíží se i k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně.

(2) Umělci, který po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) vykonává svou činnost a je nepovinně pojištěn podle této vyhlášky, se starobní důchod poskytuje a nesnižuje se z důvodu této činnosti. Nárok na tento důchod se zvyšuje za každý rok činnosti umělce vykonávané po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod až do dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, o 1 % průměru příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod. Zvýšení se provede po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let; skončil-li však umělec svou činnost před dosažením tohoto věku, provede se zvýšení důchodu po skončení činnosti. Toto zvýšení nenáleží za dobu, za kterou náleží již podle obecných předpisů*) zvýšení starobního důchodu o 4 % průměrného ročního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.

(3) Pro účely zvýšení starobního důchodu umělce činného po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, považuje se za průměr hrubých ročních výdělků průměr příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po dosažení tohoto věku.

Poživateli invalidního důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), který je po vzniku nároku na tento důchod činný jako umělec a je nepovinně pojištěn podle této vyhlášky, se zvyšuje nárok na invalidní důchod za každý rok činnosti, nejdříve však od 16. roku celkové doby činnosti (zaměstnání); zvýšení činí 1 % průměru příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po vzniku nároku na důchod, a provede se vždy po dvou letech, pokud pojištění trvá, jinak po skončení pojištění.

(1) Pojištění umělců podle této vyhlášky provádějí a o přiznání nemocenských dávek rozhodují výkonné orgány národních výborů, obstarávající věci sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého bydliště umělce. O přiznání dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, na něž není právní nárok, rozhodují komise sociálního zabezpečení rad národních výborů. Opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou č. 91/1958 Sb., zde neplatí.

(2) Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění pojištění podle této vyhlášky a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce, určují počátek a konec činnosti umělců pro vznik a zánik pojištění, podávají vyjádření o výši příjmu umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti. Přihlášky k pojištění a odhlášky z něho se podávají prostřednictvím těchto organizací. Pokud jde o vědecké badatele, podávají se přihlášky a odhlášky přímo příslušnému výkonnému orgánu národního výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých badatelů a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

Vstoupil-li umělec, který byl povinně pojištěn podle předpisů platných před počátkem účinnosti této vyhlášky a jehož pojištění skončilo v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti této vyhlášky, bez zbytečného odkladu do zaměstnání v pracovním poměru, použije se obdobně ustanovení § 10.

(1) O nárocích na dávky důchodového pojištění umělců, o nichž nebylo rozhodnuto přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, bude rozhodnuto podle jejích ustanovení; rozhodnutí o uvedených nárocích, která byla vydána v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti této vyhlášky a nejsou s ní v souladu, budou na žádost oprávněného podanou do konce roku 1960 nahrazena novými rozhodnutími podle ustanovení této vyhlášky.

(2) Doba důchodového pojištění umělců prováděného podle předpisů platných před počátkem účinnosti této vyhlášky se pokládá za dobu pojištěnou podle ní; vykonával-li umělec po 31. prosinci 1956 svou činnost po dosažení věku 65 let (žena 60 let) nebo byl-li současně účasten důchodového zabezpečení jako zaměstnanec z jiného důvodu nebo jako člen výrobního družstva nebo účasten důchodového zaopatření příslušníků ozbrojených sil anebo požíval-li současně některý z důchodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), pokládá se pojištění prováděné v té době za pojištění nepovinné; pojistné zaplacené za tuto dobu se nevrací.

(3) Při výpočtu průměrného ročního výdělku se za výdělky v době do 31. prosince 1956 pokládají vyměřovací základy, do nichž byl umělec zařazen podle vyhlášky č. 2493/1948 Ú. l. I. Umělci, kteří byli do těchto vyměřovacích základů zařazeni v době po 31. prosinci 1956, mohou být zařazeni již od 1. ledna 1957 do vyšších příjmových stupňů stanovených touto vyhláškou, požádají-li o to do konce roku 1960 a doplatí-li rozdíl pojistného; přeřazení se provede po doplacení pojistného. Obdobně se postupuje u umělců, kteří v době od 1. ledna 1957 nebyli pojištěni jako umělci jen proto, že měli jako zaměstnanci měsíční výdělek aspoň 2000 Kčs, nebo kteří byli pojištěni tak, jakoby příjem z činnosti umělce doplňoval výdělek zaměstnance na částku 2000 Kčs měsíčně, ačkoliv jejich skutečný příjem byl vyšší.

(4) Pokud některé organizace platily za dobu po 31. prosinci 1956 pojistné za hudebníky z povolání, estrádní umělce nebo artisty jako za zaměstnance, ačkoli nebyli v zaměstnaneckém pracovním poměru, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba, za kterou bylo pojistné zaplaceno přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, za dobu zaměstnání v pracovním poměru; organizace, které pojistné zaplatily, jsou povinny vyhotovit evidenční listy o době zaměstnání a výdělku podle předpisů o tom vydaných.*)

(5) Byl-li poživatel starobního, invalidního nebo obdobného důchodu, přiznaného z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) v době do 31. prosince 1956, pojištěn po tomto dni podle předpisů o důchodovém pojištění umělců, platných před počátkem účinnosti této vyhlášky, nevznikne mu nárok na důchod z pojištění umělců, avšak jeho dosavadní důchod se zvyšuje za každý rok tohoto pojištění o 1 % z průměru příjmových stupňů (vyměřovacích základů), do nichž byl jako umělec zařazen.

(1) Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze již používat podle § 91 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení vyhlášky č. 2493/1948 Ú. l. I, kterou se stanoví pro účely národního pojištění vyměřovací základy pro osoby samostatně výdělečně činné - s výjimkou zemědělců - pevnými částkami.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. května 1960.

Předseda

Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Erban v. r.

Předseda

Ústřední rady odborů:

Zupka v. r.

*) Poskytování preventivní a léčebné péče umělcům je upraveno léčebným řádem (vyhláška č. 164/1958 Ú. l.).

**) Za estrádní umělce se nepovažují lidoví hudebníci a členové souborů lidové tvořivosti.

*) § 23 zákona č. 54/1956 Sb. a vyhláška č. 26/1957 Ú. l.

**) § 18 odst. 4 až 6 zákona č. 54/1956 Sb. a čl. 14 až 23 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l.

*) Vl. nař. č. 19/1959 Sb., o úpravě nároků na starobní důchod po dobu zaměstnání.

*) Směrnice SÚSZ uveřejněné v částce č. 123/1957 Ú. l.