§ 2 Vyhláška ministra spravedlnosti o odměnách za poskytování právní pomoci (advokátní tarif) – Stanovení odměny
Vyhláška ministra spravedlnosti o odměnách za poskytování právní pomoci (advokátní tarif) · 50/1965 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 50/1965 stanovuje, v jakých situacích se tato vyhláška o odměnách za právní pomoc použije, a to jak ve vztahu mezi advokátní organizací a klientem, tak i při určování náhrady nákladů v soudních řízeních.
§ 2 Stanovení odměny
(1) Ustanovení této vyhlášky se užije v poměru advokátní organizace k zastoupenému.
(2) Ustanovení této vyhlášky se užije také při určení nákladů, jejichž náhrada se přiznává proti jiným občanům, orgánům nebo organizacím; přitom však neplatí ustanovení § 9 a 11.
Paragraf 2 vyhlášky 50/1965 stanovuje, v jakých situacích se tato vyhláška o odměnách za právní pomoc použije, a to jak ve vztahu mezi advokátní organizací a klientem, tak i při určování náhrady nákladů v soudních řízeních.
Co to znamená v praxi
Vyhláška určuje, kolik si advokátní organizace může účtovat za právní pomoc poskytnutou svému klientovi.
Pravidla této vyhlášky se použijí i tehdy, když soud rozhoduje o tom, kolik má jedna strana zaplatit druhé straně na nákladech právního zastoupení.
Při určování náhrady nákladů v soudních řízeních se nepoužijí ustanovení § 9 a § 11 této vyhlášky, která se týkají jiných aspektů odměňování.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi odměnou, kterou advokát účtuje svému klientovi, a náhradou nákladů, kterou soud přizná vítězné straně proti straně poražené.
Některá pravidla pro stanovení odměny mezi advokátem a klientem se neuplatní, pokud jde o náhradu nákladů v soudním řízení.
Související témata
§ 26 Odměny Vyhláška federálního ministerstva práce