§ 111b Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním…

Stručně

Paragraf 111b zákona č. 50/1976 Sb. stanoví, že pokud se dosavadní vlastník a osoby s právy zanikajícími vyvlastněním nedohodnou na rozdělení náhrady za vyvlastnění, složí navrhovatel tuto náhradu u soudu, který pak rozhodne o jejím rozdělení s ohledem na zajištění nároků zástavních věřitelů.

Co to znamená v praxi

• Pokud je vyvlastňován pozemek nebo stavba, na které váznou práva třetích osob (např. zástavní právo banky), a tyto osoby se s vlastníkem nedohodnou na tom, jak si rozdělí peníze z náhrady za vyvlastnění, navrhovatel (ten, kdo vyvlastnění iniciuje) nemusí řešit tuto neshodu.
• Místo toho navrhovatel složí celou částku náhrady u soudu, který je místně příslušný k pozemku nebo stavbě.
• Soud následně rozhodne o tom, jak se náhrada rozdělí mezi dosavadního vlastníka a osoby, jejichž práva zanikají vyvlastněním.
• Při rozhodování o rozdělení náhrady soud zohlední, aby byly uspokojeny nároky zástavních věřitelů, tedy aby například banka, která má na nemovitosti zástavní právo, nepřišla o své peníze.

Na co si dát pozor

• Nedohoda o rozdělení náhrady mezi vlastníkem a držiteli práv na nemovitosti vede k tomu, že o rozdělení rozhoduje soud, což může prodloužit celý proces.
• Zástavní věřitelé mají při rozdělování náhrady zvláštní ochranu, aby jejich nároky nebyly ohroženy.