§ 40 vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví – Co se považuje za peněžní prostředky…
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví · 500/2002 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 40 vyhlášky 500/2002 definuje, co se považuje za peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty pro účely přehledu o peněžních tocích, a stanovuje pravidla pro jejich vykazování a soulad s rozvahou. Účetní jednotky musí přesně rozlišovat mezi peněžními prostředky (hotovost, ceniny, peníze na účtech) a peněžními ekvivalenty (např. krátkodobé úložky, likvidní cenné papíry). (§ 40 zákona č. 500/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 500/2002 Sb.
(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.
(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.
(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.
(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účetní jednotky musí přesně rozlišovat mezi peněžními prostředky (hotovost, ceniny, peníze na účtech) a peněžními ekvivalenty (např. krátkodobé úložky, likvidní cenné papíry).
- Převody peněz mezi různými formami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (např. převod z běžného účtu na termínovaný vklad) se nezobrazují v přehledu o peněžních tocích jako samostatné transakce.
- Účetní jednotka musí v příloze k účetní závěrce specifikovat, co zahrnuje do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, nebo popsat použitou zásadu pro jejich určení.
- Musí být zajištěn soulad mezi konečnými zůstatky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a odpovídajícími položkami v rozvaze.
Na co si dát pozor
- Při změně zásad pro určování peněžních prostředků a ekvivalentů je nutné tuto změnu, včetně jejích dopadů, uvést v příloze.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 (Zákon o účetnictví)§ 13b Jednoduché účetnictví (Zákon o účetnictví)§ 1 (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500)