Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

a) „Kladný konsolidační rozdíl“,

b) „Záporný konsolidační rozdíl“,

c) „Menšinový vlastní kapitál“,

d) „Menšinový základní kapitál“,

e) „Menšinové kapitálové fondy“,

f) „Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých účetních období“,

g) „Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“,

h) „Cenné papíry a podíly v ekvivalenci“,

i) „Konsolidační rezervní fond“,

j) „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.

(2) Položka „Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým společníkům obchodní korporace.

(3) Položka „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na hospodářském výsledku běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí podílu.

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní

a) v nákladových položkách o položku „Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu“,

b) ve výnosových položkách o položky „Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu“,

c) o položky „Menšinové podíly na výsledku hospodaření“ a „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.

(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 22 a 23, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 39 odst. 1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav:

a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,

b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,

c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).

(2) Konsolidující účetní jednotka dále uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce

a) způsob konsolidace podle § 39 odst. 1 a metodu konsolidace podle § 39 odst. 3,

b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,

c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %.

(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než pozemky a stavby (nemovitosti), a zásoby“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

A. Rezerva na nezasloužené pojistné

1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť.

2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.

3. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody.

B. Rezerva na hrozící ztráty

Rezerva na hrozící ztráty se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30.

C. Rezerva na životní pojištění

Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce.

D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí

1. Neživotní pojištění

a) Rezerva uvedená se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů.

b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena na základě pojistně matematických metod s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.

c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí bez ohledu na jejich původ.

d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají zpětně získatelné částky vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku; k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce.

e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky.

f) Nelze použít implicitní diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití současné hodnoty na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak.

g) Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky

1. očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky po dni uskutečnění účetního případu,

2. diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně uznávaném obezřetném základě,

3. při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly způsobit zvýšení těchto nákladů,

4. účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných událostí,

5. úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících 5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.

2. Životní pojištění

Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se rovná částkám dlužným majitelům pojistných práv, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí. Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.

1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

3a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

8) Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

9) § 1879 občanského zákoníku.

10) § 2820 občanského zákoníku.

11) § 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

12) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

13) § 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

14) § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

15a) § 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších přepisů.

20) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

21) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

22) § 74 zákona o obchodních korporacích.

32) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.

36) § 248 zákona o obchodních korporacích.

41) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

41a) § 2819 občanského zákoníku.

53) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.

54) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.

55) § 2764 odst. 2 občanského zákoníku.

56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.

Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.