§ 19 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví – Položka „B

Stručně

Paragraf 19 vyhlášky č. 504/2002 Sb. stanoví, že položka „B.I.1. Rezervy“ v účetnictví účetních jednotek, které nejsou podnikateli, zahrnuje rezervy, které jsou upraveny zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

Co to znamená v praxi

• Účetní jednotky, pro které platí tato vyhláška (tj. nepodnikatelské subjekty účtující v podvojném účetnictví), musí do položky „B.I.1. Rezervy“ zahrnout pouze ty rezervy, které jsou výslovně definovány a povoleny pro daňové účely zákonem o rezervách.
• To znamená, že ne všechny rezervy, které by účetní jednotka mohla tvořit podle obecných účetních zásad, se objeví v této konkrétní položce rozvahy, ale jen ty, které mají oporu v daňovém právu.
• Při sestavování účetní závěrky je nutné ověřit, zda tvořené rezervy splňují podmínky zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, aby mohly být vykázány v této položce.

Na co si dát pozor

• Je třeba důsledně rozlišovat mezi účetními rezervami obecně a rezervami, které jsou uznatelné pro daňové účely a které se vykazují v této konkrétní položce.
• Účetní jednotka musí znát a dodržovat ustanovení zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, aby správně zařadila rezervy do této položky.