§ 33 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Stručně

Paragraf 33 vyhlášky 504/2002 stanoví, které náklady se zahrnují do pořizovací ceny cenných papírů a podílů a které se do ní naopak nezahrnují.

Co to znamená v praxi

• Započitatelné náklady: Pokud účetní jednotka pořizuje cenné papíry nebo podíly, musí do jejich pořizovací ceny zahrnout poplatky, které zaplatila makléřům, poradcům a burzám.
• Nezapočitatelné náklady: Úroky z úvěrů nebo zápůjček, které byly použity na pořízení těchto cenných papírů a podílů, se do jejich pořizovací ceny nezahrnují.
• Nezapočitatelné náklady: Náklady spojené s držením cenných papírů a podílů (např. poplatky za správu portfolia, depozitní poplatky) se rovněž nezahrnují do jejich pořizovací ceny.
• Dopad na ocenění: Správné zařazení těchto nákladů ovlivňuje výši, v jaké jsou cenné papíry a podíly vykázány v účetnictví.

Na co si dát pozor

• Je třeba pečlivě rozlišovat mezi náklady přímo souvisejícími s pořízením (makléři, poradci, burzy) a náklady na financování pořízení (úroky z úvěrů) nebo náklady na držení.
• Chybné zařazení těchto nákladů by mohlo vést k nesprávnému ocenění cenných papírů a podílů v účetnictví.